Nové výdejní boxy by už neměly hyzdit ulice. Města mají manuál, kam s nimi

Česká města se postupně učí, jak si poradit s výdejními boxy ke spokojenosti obou stran. Pomáhat tomu má mimo jiné i strategie od organizace Naše kultivovaná města, v jejímž čele stojí designérka Veronika Rút. Strategie města mohou, ale nemusí využít, v posledních měsících se řada měst ovšem právě o ně opírala při řešení situace s výdejními boxy.

V rámci strategie města dostávají podklady v právní, urbanistické i komunikační oblasti, které by podle organizace měly propojovat legislativu, architekturu, dopravu a částečně i požadavky firem.

Při řešení umístění boxů plynou komplikace především z toho, kdo je majitelem pozemku, na kterém jsou boxy umístěny. Zatímco u boxů umístěných na pozemcích obce je možné situaci vyřešit tržním řádem, ve kterém město definuje místa, kam se boxy smí a nesmí umístit, u boxů na pozemcích soukromých je potřeba domluva s jejich poskytovateli.

Memorandum pro vyjednávání s provozovateli boxů připravuje například Hradec Králové, vlastní pravidla si už dříve stanovila Praha, kde místní Institut plánování a rozvoje vytvořil vlastní strategii. Memorandum je pro města základním nástrojem, jak se s poskytovateli boxů dohodnout, i když není právně vymahatelné.

Velkým problémem při řešení umístění a vzhledu výdejních boxů byla dříve komunikace mezi obcemi a firmami, v mnoha případech firmy téměř nekomunikovaly. Dnes se situace zlepšila. „Většina společností s městy komunikuje solidně, jen dvě ze sedmi největších firem vyjádřily výhrady k tržním řádům, ale dál konstruktivně jednají,“ uvedla Rút.

Ochotu řešit umístění boxů nyní projevují i sami poskytovatelé. Například společnost Packeta, pod kterou spadá dopravní společnost Zásilkovna, podle jejího mluvčího Ondřeje Luštince diskutuje s představiteli samospráv o problémech i příležitostech lokalit pro výdejní boxy, a to včetně vzhledu a umístění. „Zástupci Zásilkovny osobně navštěvují české samosprávy s cílem nastavit férovou spolupráci,“ uvedl Luštinec.

Ředitel sítě skupiny Packeta David Soukup spolupráci s městy také hodnotil pozitivně. „Chceme vést otevřený a partnerský dialog, jehož smyslem je najít vyvážený kompromis. Vážíme si možnosti spolupracovat a jsme přesvědčeni, že se nám daří společně dospět k řešením, která budou fungovat pro města, místní obyvatele i naše zákazníky,“ řekl Soukup.

Pozitivně hodnotí jednání s obcemi i PR manažerka společnosti Alza Eliška Čeřovská, strategii od organizace Naše kultivovaná města podle ní samy společnosti k jednání nepotřebují. „S obcemi komunikujeme efektivně, mezi námi a obcemi nejsou žádné neshody, naopak někdy dostáváme i žádosti o to, abychom box někam umístili, například s nějakou vizualizací,“ uvedla Čeřovská.

S městy a obcemi od počátku provozování boxů podle mluvčí Michaely Tůmové spolupracuje i PPL. „Při instalaci boxů postupujeme standardně dle platných právních předpisů. Po vytipování vhodné lokality se ve většině případů snažíme jako první oslovovat právě město či obec, protože městské či obecní pozemky bývají pro instalaci PPL boxu nejlépe situovanými. Když se nedaří s danou obcí či daným městem navázat spolupráci, oslovujeme tamější vlastníky soukromých pozemků,“ sdělila Tůmová. I PPL kontaktují s žádostí o spolupráci samy obce.

S vlastními strategiemi, manuály a zásadami postupně přicházejí i samy firmy, jejich přístup spojuje snaha umístit boxy na frekventovaná místa, kde ale zároveň nebudou překážet a vizuálně znečišťovat prostor. Zásilkovna například začala používat graficky minimalistické pojetí boxů bez loga, aby lépe zapadly do prostředí, boxy přizpůsobuje i PPL, v Litomyšli box s nenápadným šedým designem zapadl i do zóny UNESCO.

Na strategii Veroniky Rút se přímo nepodílí Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které města již dříve informovalo o možnosti regulovat boxy tržním řádem. „Metodiku vůči obcím má na starosti Ministerstvo vnitra, které může přistoupit k legislativní úpravě zákona o obcích. Pokud jde o živnostenský zákon a související agendu porušení tržních řádů, tak koordinační, metodickou a kontrolní činnost vůči krajským živnostenským úřadům vykonává MPO. Resort bude postupovat v intencích platné úpravy,“ uvedl mluvčí resortu Marek Vošahlík.

S Ministerstvem pro místní rozvoj Rút spolupracovala na tvorbě příruček pro omezení vizuálního a světelného smogu, přímo o problematice výdejních boxů ministerstvo dokumenty nevydalo.

Neshody panují mezi organizací Naše kultivovaná města a Asociací pro elektronickou komerci (APEK), která poskytovatele boxů sdružuje. „Naši členové, kteří jsou provozovateli výdejních boxů, nepotřebují v komunikaci s obcemi žádné prostředníky a strategie. Není pro ně problém vyřešit vše s obcemi napřímo. Mimo zákonné povinnosti se také dobrovolně řídí i podle našeho kodexu, který podléhá samoregulačním kontrolním mechanismům,“ uvedl výkonný ředitel asociace Jan Vetyška. V drtivé většině případů se podle něj daří dohodnout se s vedením měst tak, aby výdejní boxy sloužily zákazníkům a zároveň zapadaly do okolního prostředí.

Rút se podle svých slov setkala s tím, že některé radnice měly strach situaci řešit prostřednictvím tržního řádu právě kvůli informacím od APEK. „Strašení je oproti službám skutečných advokátů zadarmo a bohužel to funguje, město pak váhá a firmy mezitím instalují boxy dál kamkoli. Jenže naše strategie nestojí na jednom konkrétním předpisu. Tržní řád je ideální, ale v interní příručce máme cest víc a obce to řeší se svými právníky různě,“ vysvětlila Rút.

Na přání některých měst Rút vytvořila verzi strategie, kde se nezmiňuje konkrétní právní předpis. „Důvod je jednoduchý, a to aby radnice neměla strach z lobbistického tlaku,“ doplnila Rút.

Pravidla pro boxy v současnosti vytváří řada měst, Žďár nad Sázavou již zmapoval boxy ve městě a následně po vyjednávání vydal nový tržní řád a vyhlášku. „Tuzemské firmy se staví k problematice poměrně vstřícně, protože samy vidí, že města sice vnímají boxy jako dobrou službu, ale zároveň chtějí logicky zachovat nějaké mantinely jejího fungování,“ řekl starosta Ždáru nad Sázavou Martin Mrkos. Složitější je podle starosty jednání se společnostmi, které v Česku nesídlí nebo spadají pod větší skupiny e-shopů nebo internetových tržišť, v těchto případech má nejvíce pomoci tržní řád.

O přemístění nejproblematičtějších boxů bude jednat například Ústí nad Labem. „Oddělení Kanceláře architekta města provedlo mapování, máme seznam boxů roztříděný podle vlastníků, městských obvodů a provozovatelů. Proběhla jednání s Alzou, Zásilkovnou a PPL. Se všemi jsme se dohodli na spolupráci, na konzultaci nově umisťovaných a možnosti diskuze o těch nejproblematičtějších,“ popsala tisková mluvčí Kanceláře primátora Ústí nad Labem Romana Macová. Nové boxy ve městě budou firmy rozmisťovat podle manuálu, který projednala rada města.

Situaci s boxy řešili také ve Vrchlabí, kde je nyní boxů zhruba patnáct, z toho většina na soukromých pozemcích. „Situaci průběžně monitorujeme. Pokud jsou mimo esteticky a památkově hodnotné lokality či nekomplikují neúměrně dopravu, tak je považujeme za přijatelné,“ uvedl místostarosta Vrchlabí Michal Vávra.

Ve dvou případech zde byly zatím boxy umístěny nevhodně, po jednání s provozovateli se pro ně vytipovalo lepší místo v rámci pozemků vlastněných městem. „V obou případech to mělo dosud dobrý průběh a daří se to,“ zhodnotil Vávra. Strategie sloužila městu pro inspiraci a pomohla z hlediska metodiky.

I když v různých městech probíhá monitoring umístění boxů, připravují se memoranda o spolupráci s firmami nebo nové tržní řády podle preferencí samospráv, mezi jednotlivými městy jsou významné rozdíly, nabízená strategie totiž není závazná, ale slouží především jako inspirace a rámec, který lze v případě zájmu využít.

Organizace Naše kultivovaná města do budoucna očekává vznik právního rámce, který by vztah mezi městy a provozovateli výdejních boxů přesněji definoval. V současnosti v zákoně není definován ani pojem „výdejní box“, města se tak opírají především o stanoviska ministerstev nebo projekty, jako je strategie organizace Naše kultivovaná města.

Stejné principy spolupráce měst bude podle organizace možné uplatnit i u takových témat, jako je umisťování nabíječek pro elektroauta nebo jiné komplexní prvky ve veřejném prostoru.