Článek
„V souboru Život vedle velkých průmyslových provozů se snažím dokumentovat monumentální chladící věže, chemické továrny, doly či skládky odpadů v kontrastu s obyčejným životním prostředím člověka. Tyto objekty jsou svou velikostí podivuhodné a svým zasazením do krajiny vznikají zajímavé pohledy a perspektivy,“ dodává k oceněným snímkům autor Michal Šula.
Je to sice hodně nevšední výhled z okna, ale málokdo by s obyvateli Týnu nad Vltavou měnil. Jaderná elektrárna Temelín je od města vzdálena vzdušnou čarou necelých šest kilometrů.
Stavba Temelína byla dokončena v roce 2002. Od té doby si obyvatelé Jihočeského kraje mohou „užívat“ pohledu na monstrózní chladicí věže této elektrárny. Zde můžete vidět pohled ze silnice z Hluboké nad Vltavou.
Výjev z běžného života v obci Kočín, jejíž obyvatelé mají výhled na jadernou elektrárnu.
Skládka nebezpečného odpadu společnosti AVE v Čáslavi. Ročně tu přibyde 350 tisíc tun odpadu. Společnosti bylo schváleno rozšíření kapacity skládky o další dva miliony kubíků odpadu (to je pro představu zhruba osm tisíc plaveckých bazénů).
Skládka by se takto měla zvětšit o 59 % z její nynější rozlohy. Už takto z některých míst skoro zakrývá dominantu města Čáslav – gotickou věž kostela sv. Petra a Pavla postaveného ve 13. století.
Chemický podnik v Kralupech nad Vltavou byl založen již v 50. letech, obyvatelé města si zažili už ledacos, včetně řady tragických výbuchů.
Největší česká papírna se nachází v Ústeckém kraji ve městě Štětí. Závod byl založen v roce 1949 a nyní ho vlastní akciová společnost Mondi Štětí.
Papírna vyrobí přes 600 tisíc tun pytlového papíru ročně.
Lovochemie v Lovosicích. Společnost vyrábí minerální hnojiva a spadá do holdingu Agrofert. Před 10 lety Lovochemie vedla podle Arniky žebříček největších zdrojů znečištění vodních toků, a to několik let po sobě. V posledních letech ale došlo k radikálnímu zlepšení. V pozadí fotky lze rozpoznat hrad Hazmburk.
Cementárna Holcim. Obyvatelé Čížkovic si stěžují, že hluk se ozývá často i v neděli. Průměrná hlučnost cementáren může být obvykle v rozmezí 70 až 100 decibelů v blízkosti zdroje hluku.
Romantický barokní zámek obklopen pestrobarevným listnatým lesem. A za ním velká díra v zemi. Takový je pohled na zámek Jezeří na svazích Krušných hor, kde je pozůstatek vytěžených hnědouhelných dolů.
Severočeská hnědouhelná pánev disponuje nejkvalitnějším ložiskem hnědého uhlí v Evropě, proto zde za minulého režimu vznikl lom Československé armády.
Tepelná elektrárna u města Chvaletice, spalující hnědé uhlí, funguje od roku 1979. Elektrárna je dlouhodobě terčem kritiky především kvůli současné klimatické změně a životnímu prostředí. Elektrárna byla v roce 2018 třetím největším zdrojem emisí CO2 v Česku.
Ve Chvaleticích vznikl spolek Zastavme elektrárnu Chvaletice bojující za uzavření elektrárny. Elektrárnu kritizuje i skupina aktivistů z Greenpeace. Fotka byla vyfocena v hornické čtvrti Chvaletic.
Hřbitovní klid narušuje do očí bijící věže chvaletické elektrárny. Při vzpomínání na své blízké je toto pohled, který se naskytne truchlícím.
Solární fotovoltaické elektrárny jsou ekologicky šetrným způsobem výroby elektřiny a přispívají k pokrytí poptávky pomocí obnovitelného zdroje energie. Ani ty ale někomu nepřijdou na pohled malebné… V pozadí lze vidět horu Říp.
Polský hnědouhelný lom Turów, vzdálený zhruba 15 km od Liberce, byl založen roku 1914 a jeho současná rozloha činí přibližně 28 kilometrů čtverečních s hloubkou cca 225 metrů.
Důl představuje pro Liberecko a Německo mnoho problémů; řeší se, že snižuje hladinu spodní vody, a někteří lidé si stěžují, že jim způsobuje trhliny v domech. Soudní dvůr EU rozhodl v květnu 2021, že Polsko musí těžbu okamžitě zastavit. Těžba neustala.
V roce 2022 došlo k dohodě mezi Petrem Fialou a polským premiérem Mateuszem Morawieckim. Uzavření dohody bylo v Česku mnoha organizacemi kritizováno. Česko má ale podle premiéra garance, že důl nepoškozuje zdejší prostředí. V pozadí fotografie lze vidět také polskou elektrárnu Turów.
