Macronovi nic nedaroval. Pak Si Ťin-pching ukázal, na koho v Evropě spoléhá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Čína ráda tvrdí, že chce silnou Evropu. Nic ale nemůže být vzdálenějšího od pravdy,“ komentoval návštěvu čínského prezidenta ve Francii deník Le Monde. „Jejím cílem je oslabit západní demokracie a tím podlomit transatlantické vztahy, či rovnou i samotnou EU, co nejvíc to bude možné,“ stojí v článku.

Článek vyšel ještě před pondělní návštěvou Si Ťin-pchinga ve Francii a docela přesně předpověděl další průběh: „V Paříži Si bude lichotit svým partnerům a oslavovat francouzskou ‚strategickou autonomii‘ na USA, v Srbsku odsoudí bombardování čínské ambasády v Bělehradě státy NATO 7. května 1999 a v Maďarsku vyzdvihne premiéra Viktora Orbána, který se neustále snaží oslabit Evropu a je smířlivý k Vladimiru Putinovi“.

V Paříži Si Ťin-pching nakonec měl Macronovi podle čínských státních médií skutečně říct, že Francie by si měla udržet svou autonomii a společně s Čínou se bránit „nové studené válce“.

Macron se společně s přizvanou hostkou jednání Ursulou von der Leyenovou snažil Siho přimět například k zárukám, že bude méně spolupracovat s ruským prezidentem v souvislosti s válkou na Ukrajině. Šéfka Evropské komise zase vyzdvihla znepokojení EU z čínské státní podpory výrobců elektromobilů, které snižují jejich cenu a kvůli nimž Brusel zvažuje chránit evropské výrobce zavedením cel.

Ani v jednom z těchto bodů ale nebylo dosaženo větších úspěchů.

V otázce Ruska a Ukrajiny zůstalo slovy Leyenové u „diskuze závazku Číny neposkytovat Rusku vybavení, která mohou způsobit smrt“ a ohledně elektrických a dalších výrobků zaplavujících evropský trh Si evropským lídrům vzkázal, že jejich obavy „nejsou namístě“.

„Nejpozorohudnějším výsledkem návštěvy je, že Si zřejmě nenabídl žádné ústupky v oblasti obchodních otázek týkajících se kapacity Číny v oblasti elektrických vozidel, zelené technologie, průmyslových dotací a přístupu na trh. Zároveň to nevypadá, že by poskytl jakoukoliv záruku, že omezí toky zboží dvojího využití do Ruska, které podporují ruské válečné úsilí,“ zhodnotil výsledek jednání deník Financial Times (FT).

Čínská delegace nakonec ve Francii stvrdila celkem 37 dohod s Macronovou vládou. Například i hongkongské noviny South China Morning Post (SCMP) je ale popisují jako „vesměs nevýznamné“ a podobně jako FT uvádí, že v hlavní agendě, tedy v tématu Ukrajiny a obchodu Macron od čínského prezidenta získal „jen málo konkrétních závazků“.

Do Srbska Si Ťin-pching přijel přesně na výročí bombardování NATO a historii připomněl například ve sloupku v srbských médiích, kam napsal, že „nesmíme zapomenout na události tohoto dne před 25 lety, kdy NATO bezostyšně bombardovalo čínskou ambasádu v Jugoslávii“.

Srbsko si ale samozřejmě k návštěvě nevybral jen proto, aby mluvil o historii.

Jde o jedno z hlavních center čínského vlivu v Evropě, kam Peking posílá miliardy dolarů v investicích i půjčkách hlavně do infrastrukturních projektů a důlního průmyslu. Od roku 2016 také země uzavřely dohodu o strategickém přátelství a v roce 2023 smlouvu o volném obchodu, která podle komentátorů podkopává přihlášku Srbska do EU.

„Srbsko zjevně vnímá Evropskou unii jako bankomat a zároveň chce budovat ‚vztahy nad úrovní strategického partnerství‘ s Čínou a  ‚bratrství‘ s Ruskem,“ cituje článek německé stanice Deutsche Welle (DW) bývalou chorvatskou diplomatku a expertku na politiku na západním Balkáně Romanu Vlahutinovou.

„Pro Čínu a Rusko to představuje příležitost instalace jejich bezpečnostní, ekonomické a digitální infrastruktury do přímé blízkosti EU a snadné promítnutí vlastní moci. Nemusí se ani snažit investovat hodně,“ dodala.

Si Ťin-pching se se svým srbským protějškem Aleksandarem Vučićem dohodli na prohloubení partnerství a došlo k podpisu asi 30 smluv.

Agentura AP připomněla, že je tomu už 10 let, co Srbsko s Čínou a Maďarskem podepsaly smlouvu o železničním projektu, který má spojit Bělehrad, Budapešť, makedonské Skopje a řecký Pierus rychlotratí. Zatím ale není hotová ani trať mezi hlavními městy Srbska a Maďarska a projekt už má několikaleté zpoždění.

Maďarsko, kde svou cestu čínský prezident v pátek ukončil, je nejbližším spojencem Číny v EU.

S Viktorem Orbánem si Si Ťin-pching zanotoval na téma války na Ukrajině a potřebě dosažení míru a oslavil rostoucí ekonomickou spolupráci i nové letecké spojení do Číny.

Stejně jako v Srbsku Čína v Budapešti podepsala nové smlouvy o spolupráci. Větší pozornost vzbuzuje hlavně dohoda o nukleární spolupráci, kterou Maďarsko podle DW „zve Čínu do evropské jaderné energetické sítě“, což jistě „zvedlo obočí“ Bruselu.

„V posledních letech jsme mohli v EU vidět posun ve snahách vytlačit jisté zahraniční entity z kritické infrastruktury. Zdá se, že Maďarsko volí opačný přístup,“ řekl k tomu pro SCMP Tamas Matura, expert na čínsko-maďarské vztahy z Korvínovy univerzity v Budapešti.

Vztahy EU a Číny podle bývalé politické poradkyně Evropského parlamentu Zsuzsy Anny Ferenczyové po návštěvě čínského prezidenta „nevypadají lépe“ než před ní a přetrvává v nich „deficit důvěry mezi oběma partnery“.

Cesta Si Ťin-pchinga zapadla do širší strategie Číny spočívající v podkopání jednoty EU a zvyšování vlivu jednotlivých členských států.

Čínský oportunismus je nicméně podle deníku Washington Post i výsledkem toho, že Peking má omezené možnosti. „Dny ekonomické globalizace, kdy bylo na Čínu nahlíženo jako na nepostradatelnou investiční destinaci, jsou pryč. Nálada mezi evropskými lídry se změnila ke snižování rizika a reorganizaci investic a zásobovacích řetězců pryč od druhé největší ekonomiky světa,“ řekla deníku odbornice na čínskou zahraniční politiku Yu Jie z think tanku Chatham House.