Článek
Před rokem slibovala vládní strana Gruzínský sen, že pokud vyhraje volby, postaví své oponenty mimo zákon. Dnes se zdá, že je v tom proruské uskupení velmi úspěšné.
V pondělí úřady oznámily zatčení jedné z předních tváří odporu Eleny Choštariové. Důvodem je obvinění z poškozování cizího majetku, předsedkyně strany DROA totiž napsala na plakát jednoho z politiků vládní strany „Ruský sen“.
Nápis se pravidelně objevuje na protivládních demonstracích a má odkazovat na vazby strany s Moskvou. Právě kvůli nim opozice dlouhodobě Gruzínský sen kritizuje, odpůrci nicméně poukazují i na přijímaní represivních zákonů podobných těm v Rusku.
Na vyostřenou situaci v Gruzii ukazuje i zatčení lídra největší opoziční strany Levana Chabeišviliho z minulého týdne. Úřady ho viní z podplácení policie, kterou měl politik žádat, aby nezasahovala na protivládních protestech. Politik čelil násilí už během loňských demonstrací, které vyvolalo schválení zákona o tzv. zahraničních agentech.
Další politiky opozičních stran poslaly gruzínské soudy do vězení na několik měsíců a znemožnily jim nadále veřejně působit. Za mřížemi skončila i celá řada aktivistů, novinářů nebo jen lidí, kteří přišli na demonstrace.
Povolební protesty v Gruzii
Parlamentní volby z konce října podle oficiálních výsledků vyhrál Gruzínský sen. Opoziční strany výsledky neuznávají a jejich poslanci se odmítají ujmout mandátu.
Podle protikorupční organizace Transparency International zavedl Gruzínský sen na státní úrovni selektivní spravedlnost. Poukazuje na to, že členové opozice jsou trestáni za poškození volebního transparentu, zatímco útok na sídlo opoziční strany před více než rokem a další porušení práv opozice a jejich členů dosud nebyly vyšetřeny.
Tresty odnětí svobody pro opoziční osobnosti odsoudily i desítky představitelů mezinárodních organizací a států, včetně amerického ministerstva zahraničí, ministrů z Francie, Británie nebo severských a pobaltských zemí. Mluví o aktech politické perzekuce, obvinili gruzínskou vládnoucí stranu ze snah upevnit svou moc.
Na situaci zareagovalo i české ministerstvo zahraničí, které chce zavést vízovou povinnost pro držitele diplomatických a služebních pasů Gruzie pro krátkodobé cesty do Česka právě kvůli represím gruzínských úřadů vůči občanské společnosti. V úterý o tom informovala agentura ČTK.
Černínský palác své rozhodnutí zdůvodnil „nerespektováním základních lidských práv a demokratických principů, násilného potlačování demonstrací a aktivit namířených vůči občanské společnosti gruzínskými státními a vládními úřady“.
Snímky z protestů po loňských volbách:
Další volby jako moment vzkříšení
V zemi nadále probíhají protesty, ale ve srovnání s těmi z loňského roku jde spíše o symbolické akce. Opozice doufá, že by dalším momentem pro vzkříšení odporu mohly být komunální volby, které se konají příští měsíc. Právě Chabeišvili před svým zatčením vyzval, aby během nich došlo k „mírové revoluci“.
Je ale otázkou, jak může taková „mírová revoluce“ vypadat. Opoziční strany dosud nepřijaly výsledky parlamentních voleb, které se konaly minulý říjen, a odmítají se účastnit jednání nového parlamentu. Stejně tak nepřijaly zvolení nového prezidenta Michaila Kavelašviliho, kterého do funkce vybrali právě noví poslanci. Bojkot ale doposud nepřinesl žádné výsledky.
K ničemu nevedl ani tlak Evropské unie. Po začátku války na Ukrajině v roce 2022 přitom Gruzie získala status kandidátské země a většina obyvatel se v průzkumech vyjadřuje pro vstup do bloku.
Úpadek demokracie v Gruzii
Podle indexu demokracie, který sestavila společnost Economist Intelligence Unit (EIU), zaznamenala Gruzie v roce 2024 „nejprudší zhoršení v regionu“ a čtvrtý největší pokles ze všech 167 sledovaných zemí.
EIU konkrétně zmínil, že k úpadku demokracie přispěl kontroverzní zákon o zahraničních agentech a sporné říjnové parlamentní volby, které označil za „poznamenané abnormalitami, včetně nátlaku na novináře a nevládní organizace a obvinění z kupování hlasů a falšování volebních lístků“.
Zpráva podotkla, že přestože roli v tom hrálo několik kroků vládnoucí strany Gruzínský sen, tyto snahy probíhají v souvislosti s „nepřímou“ rolí Ruska v domácí politice.
Naděje na připojení k unii ale zejména v posledním roce povadly. Vládnoucí strana oficiálně pozastavila jednání země o vstupu do EU. Přestože se veřejně zdráhá potvrdit vazby na Rusko, slovně útočí na západní země a přibližuje se stylu vládnutí po vzoru Kremlu.
„To, co Gruzínský sen udělal – obzvlášť od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu – je v podstatě splnění každého Putinova nejdivočejšího snu, pokud jde o Gruzii. Vzdálili nás od NATO, od Evropské unie, přerušili téměř všechny vazby se Spojenými státy a alespoň dočasně ukončili strategické partnerství s USA,“ popsala dříve pro Seznam Zprávy šéfka think tanku Civic Idea Tinatin Chidašeliová.
Tím, kdo drží otěže v rozhodování o budoucnosti země, je oligarcha Bidzina Ivanišvili, zakladatel Gruzínského snu, který přestože už nestojí v jeho čele, má kontrolu nad všemi složkami vlády.
Protesty proti zavedení zákona o zahraničních agentech, který se podle kritiků inspiroval v Rusku, květen 2024.
Občanské iniciativy ho v létě obvinily z toho, že „se rozhodl udržet si moc prostřednictvím diktatury a že základní lidská práva jsou porušována každý den“.
„Každým dnem se posouváme blíž k ruskému či běloruskému modelu. Vládnoucí strana neustále přichází s čím dál represivnějšími zákony. Omezují svobodu slova, právo na protest, svobodu na pracovišti. Lidé přicházejí o práci, dostávají obrovské pokuty, které je finančně zcela zničí a nevědí, jak je zaplatit,“ poznamenala v dubnu pro Seznam Zprávy někdejší prezidentka Salome Zurabišviliová.
„Stále více se tak ocitáme v realitě, která v lecčems připomíná rok 1937 v Sovětském svazu – Gruzie je odváděna od cesty, kterou podporuje naprostá většina obyvatelstva,“ dodala.
