Hlavní obsah

Babiš nechce jednat o důchodech. Musel by ale dělat nepopulární kroky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Andrej Babiš na snímku ze sněmu hnutí ANO v únoru 2024.

Reklama

aktualizováno •

Dalšího jednání o penzijní reformě na Hradě se hnutí ANO nezúčastní. Jak se v minulých dnech ukázalo, třecím bodem je zvyšování důchodového věku. ANO je proti. Avšak jeho řešení, jak tomu předejít, odborníci rozporují.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nezvyšujme důchodový věk, místo toho podpořme porodnost. Tak by šel shrnout návrh Andreje Babiše, předsedy nejsilnějšího opozičního hnutí ANO, jak stabilizovat penzijní systém.

Důchodový věk 65 let je pro Babiše strop, přes který nehodlá jít. „To platí a platit bude vždy,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Martin Holub, odborník na důchodový systém, který působil jako místopředseda dřívější Komise pro spravedlivé důchody, vysvětluje, že pokud by se nezvyšoval důchodový věk, musel by se změnit jiný parametr.

„Důchodový systém, tak jak ho máme nastavený my, je ve finále trojčlenka. Máme dobu, po kterou přispíváme. Sazbu, kterou přispíváme. A pak dobu, po kterou pobíráme důchod. Je to jednoduché, když jedno zvýšíme, tak druhé musíme snížit. Nebo obráceně,“ vysvětluje.

Jinými slovy, když se nezvýší důchodový věk, musely by se snížit důchody nebo zvýšit odvody. V obou případech jde o stejně nepopulární kroky jako v případě pozdějšího odchodu do penze.

Babiš jde přesto ve svých slibech ještě dál. Uvádí, že pokud se bude státu dařit jako jeho vládě před covidem a systém bude v přebytku (v přebytku byl v roce 2018 a 2019, v předchozích letech byl naopak v minusu, pozn. red.), tak je dokonce možné přemýšlet i o snížení hranice 65 let.

Aby důchodový systém skončil v přebytku, je podle něj reálné. „Samozřejmě. Je to o hledání příjmů a o porodnosti. K tomu musíte ale dělat konkrétní prorodinnou politiku a pětikoalice nemá žádnou,“ kritizuje Babiš.

Je to reálné?

Zvýšení porodnosti, které šéf ANO akcentuje, by podle demografa Tomáše Fialy z Vysoké školy ekonomické v Praze mohlo důchodovému systému částečně pomoci. Když ale celou myšlenku podpory mladých párů a rození dětí dále rozvíjí, upozorňuje na několik zádrhelů.

„První věc je, nakolik je to reálné. Porodnost je nízká ve všech zemích. Pokud by se dávaly finanční pobídky, kolik by to stálo?“ ptá se demograf Tomáš Fiala napřímo. Většina podobných krátkodobých opatření má podle něj i krátkodobý efekt. Porodnost na chvíli vzroste a zase poklesne. Jako příklad uvádí 70. léta.

„A další věc je, že by se to pozitivně začalo projevovat nejdříve za 20 let, když ti lidé dospějí do produktivního věku. Z ekonomického hlediska by to předtím znamenalo zvýšení podpory rodičů, větší investice do školství, do zdravotnictví, tedy zvýšení výdajů státního rozpočtu,“ poznamenává Tomáš Fiala.

Zároveň vedle podpory porodnosti by se podle něj musely najít i další zdroje financování důchodového systému. „Vyšší porodnost nic nezmění na skutečnosti, že se bude prodlužovat délka života,“ zdůrazňuje a navrhuje jiný způsob, kde vzít peníze do systému. Hovoří například o zdanění velkých firem nebo progresivním zdanění.

Jak se systém změní

Vládou navrhovaná reforma počítá s prolomením důchodového věku 65 let a navázáním této hranice na naději dožití padesátníků. Například muži ročníku 1966 by tak měli jít do důchodu dva měsíce po 65. narozeninách.

Jak se změní věková hranice pro důchod

Zvyšování věku odchodu do důchodu společně s postupným snižováním nárůstu nových důchodů přitom představuje změnu s nejzásadnějším dopadem v rámci důchodové reformy. Důvodová zpráva pracuje s odhadem, že bude představovat 1,2 procenta hrubého domácího produktu.

Foto: Důvodová zpráva k důchodové reformě

Předpokládané dopady změn důchodové reformy.

Stejně jako demograf Fiala i podle Martina Holuba je další možností dodat nové příjmy do důchodového systému. „Jiná možnost není a jednoduše to nevychází,“ tvrdí expert na důchodové systémy.

Sociolog Martin Potůček, předseda důchodové komise z roku 2014, připomíná, že ani podle stávajícího zákona není důchodový věk zafixovaný na 65 letech.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí je povinno každých pět let vypracovávat souhrnnou zprávu o stavu a vývoji důchodového systému v České republice. Vláda by pak měla rozhodnout, jestli předloží nějaký návrh, který by měl šanci projít Poslaneckou sněmovnou a dalšími stupni, a zdůvodněně a s odvoláním na zprávu zvyšovat věk odchodu do důchodu,“ říká Martin Potůček.

Nedorozumění na Hradě?

V pondělí se měli nad důchodovou reformou na Hradě opět sejít zástupci vlády a opozice. ANO se však omluvilo. Zdůvodnilo to tím, že premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura opakovaně deklarovali, že reformu přijmou bez ohledu na jednání s opozicí.

První schůzka nad důchodovou reformou se konala na konci března. Prezident Petr Pavel ocenil, že došlo ke shodě mimo jiné právě i na růstu důchodového věku.

„Shodli jsme se i na tom, že věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnosti prodlužovat. To je naprosto nezbytný parametr. Debatu povedeme nadále o tom, jakým způsobem se bude vypočítávat věk odchodu do důchodu a jakým způsobem se bude schvalovat,“ uvedl po jednání prezident.

Na stejné tiskové konferenci se místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová ještě napřímo neohradila.

„Bavili jsme se o přístupu, o způsobu, jak to nastavit. Jestli tam nastavit strop, což by byla spíš pro nás cesta. Jestli zachovat pětiletý interval, nebo tam nechat interval, jak navrhuje ministr Jurečka. Debata musí být pevně svázána s debatou o náročných profesích. To nejde oddělit, jsou to spojené nádoby,“ uvedla Schillerová a následně ještě dodala, že hnutí ANO čeká na analytický materiál, už zmíněnou zprávu o stavu a vývoji důchodového systému v České republice.

„Tam nám vyplynou důležitá data, která doteď nemáme. Ale říkáme otevřeně, že bychom šli rádi jinou cestou, ale o tom bude ta debata příště,“ řekla místopředsedkyně hnutí.

Na setkání s občany v Praze tento týden už ale vrcholoví politici hnutí ANO popisovali, že situace se reálně odehrála trochu jinak. „Pan prezident to na tiskové konferenci nepřesně interpretoval. Bohužel naše chyba byla, že jsme byli moc slušní,“ uvedl první místopředseda hnutí Karel Havlíček.

„Já jen řeknu, že to bylo nedorozumění,“ doplnila ho Alena Schillerová.

Několik dní po jednání považovala za důležité vydat komentář i Kancelář prezidenta republiky. Naopak uvedla, že na jednání bylo 15 lidí, kteří obsah jednání slyšeli, a prezident si za svými slovy stojí. „Všechno, co následně padlo na tiskové konferenci, bylo s účastníky na jednání dohodnuto a odsouhlaseno,“ uvedl Hrad.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme informaci, že se hnutí ANO nezúčastní pondělního jednání o penzích na Hradě.

Reklama

Doporučované