Hlavní obsah

Ostravsko trápí exodus mladých. A nejde jim jen o práci

Foto: Dolní oblast Vítkovice, Jiří Zerzoň, Seznam Zprávy

Pro mladé lidi není jediným kritériem práce, ale třeba i kulturní nabídka (na snímku hala Gong v Dolní oblasti Vítkovic).

Odchody mladých vzdělaných lidí tíží postindustriální regiony včetně Moravskoslezského kraje. K řešení jsou potřeba nejen dílčí projekty, ale celková podpora vzdělání, pracovních a podnikatelských příležitostí i služeb a kultury.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Inovovat, rozvíjet a inspirovat – to mají být cíle nové vědecké knihovny v Ostravě. Plány na stavbu budovy, která má nahradit stávající Moravskoslezskou vědeckou knihovnu, vznikly už v roce 2004. Na konci dubna byl poklepán základní kámen a v plném provozu by knihovna měla být za dva roky.

Budova přezdívaná „Černá kostka“ má kromě knižního archivu poskytnout prostor i pro studovny, digitální laboratoře, nahrávací studio i kino. „Je to místo, kam jdete něco objevit, kam jdete něco zažít,“ slibuje knihovna na webových stránkách.

Jedním z deklarovaných cílů nové vědecké knihovny má být právě podpora mladých talentů. Projekt tak reaguje na takzvaný odliv mozků, který je jedním z nejpalčivějších problémů Moravskoslezského kraje.

Na otázky, jaké konkrétní příležitosti nabídne Černá kostka mladým lidem, však její zástupci nejsou schopni odpovědět. „Nemůžu k tomu poskytnout žádné informace. Musela bych si je vymyslet, protože k tomu opravdu žádné podklady nemáme,“ sdělila mluvčí projektu Květa Geršlová.

Černá kostka - nákladná a rozpálená

Rozsáhlý projekt Černé kostky přijde na více než dvě a půl miliardy korun, přičemž Moravskoslezský kraj do něj z vlastních zdrojů investuje zhruba desetinu této částky. Přes jeden a půl miliardy pokryje dotace z fondu Spravedlivé transformace, který má Česku pomoci dostát klíčovým klimatickým závazkům včetně Zelené dohody pro Evropu.

Za lepším životem jinam

Projekty podporované z fondu Spravedlivé transformace (jenž má Česku pomoci dostát klimatickým závazkům včetně Zelené dohody pro Evropu), jako je právě Černá kostka, mají kromě jiného zajistit, aby mohly bývalé uhelné a průmyslové regiony – kromě Moravskoslezského jde také o Ústecký a Karlovarský kraj – postupně přejít na hospodářství s nízkou uhlíkovou stopou.

Současně usilují o minimalizaci negativních sociálních a ekonomických dopadů odklonu od uhlí. Postindustriální regiony trápí ve srovnání s jinými kraji především poškozené životní prostředí, vyšší nezaměstnanost, nízká vzdělanost a vylidňování.

Černá kostka je jedním z četných pokusů Moravskoslezského kraje o zastavení odlivu obyvatel, se kterým se dlouhodobě potýká. Od začátku nového milénia z kraje každoročně odchází tisíce lidí – výjimkou byl jedině rok 2022, kdy populaci navýšili váleční uprchlíci z Ukrajiny. Podle nejnovější predikce přijde region do roku 2080 o více než třetinu obyvatel. Jen za prvních devět měsíců loňského roku se z kraje odstěhovalo 6 591 lidí.

Vzdělání, práce a kvalita života – to jsou podle sociálního geografa a prorektora Ostravské univerzity (OU) Ondřeje Slacha tři nejzásadnější důvody, proč mladí z regionu odcházejí. „Zhruba polovina lidí, kteří region každoročně opouštějí, je ve věkové kohortě 19 až 30 let. Jsou to typicky mladí lidé, kteří odcházejí za prací a vzděláním,“ vysvětluje.

Podle něj je také mýtus, že se mladí po absolvování vysoké školy do kraje vrací. Pravděpodobnost, že se přestěhují za studiem do jiného města a zůstanou v něm, je podstatně vyšší, než že se přistěhují zpět.

Je to i případ čtyřiadvacetiletého studenta práv Roberta Golise, který odešel kvůli studiu do Brna a návrat do rodné Ostravy už neplánuje. „Kdybych měl možnost studovat v Ostravě, určitě bych zvažoval, že zůstanu. Jenže v Ostravě ani jinde v regionu není vysoká škola, na které bych mohl právo studovat,“ popisuje. Pro výkon většiny právnických profesí je potřeba absolvovat magisterský obor, ten však nabízejí pouze veřejné vysoké školy v Praze, Brně, Olomouci a Plzni.

Mladé talenty ovšem pryč z regionu neláká jen širší nabídka studijních oborů, ale i jejich kvalita. Pětadvacetiletá karvinská rodačka Martina Kiedroňová vystudovala podnikovou ekonomiku a management na Masarykově univerzitě v Brně, přestože se jí nabízela možnost studovat obdobný obor přímo v Karviné. „To jsem nikdy ani nezvažovala, protože podle mě nedosahuje dostatečné úrovně,“ přiznává.

Zdejší univerzita však na zlepšení své pověsti podle mnohých studentů i absolventů aktivně pracuje. Už třetím rokem tam běží projekt Spravedlivé transformace na vybudování Centra podnikání, profesních a mezinárodních studií (CEPIS). Pod ním vznikají i nové studijní programy zaměřené na podnikání a ekonomii. Studenti jsou už během studia motivováni rozjet vlastní podnikání, sbírat znalosti a kontakty. To může být často klíčové pro udržení nadějných podnikatelů v regionu.

„Obor Digitální business skvěle reaguje na moderní trendy v ekonomice a jeho největší předností je, že studenty přímo motivuje k založení vlastních digitálních projektů. Je to jedinečná kombinace podnikání, IT a marketingu, která mi otevřela oči,“ pochvaluje si Denisa Rohunová, absolventka jednoho z programů. Rohunová je vzděláním programátorka, známá je ale především jako úspěšná mladá podnikatelka a odbornice na využití umělé inteligence. Se spolužákem Petrem Spěvákem založili v Ostravě společnost Taskyo, která pomáhá firmám osvojit si práci s AI.

Zatímco technologický a IT sektor v Ostravě zažívá rozmach, nabídka služeb v mnoha částech kraje výrazně zaostává za celostátním průměrem. „V Praze se uživím mnohem lépe, v Třinci by mi tu kvalitu nikdo nezaplatil. Lidi tam na ni jednoduše nemají, což naprosto chápu, jsou tam totiž nižší platy,“ domnívá se Barbora Kolaříková, rodačka z Třince a spolumajitelka pražského přírodního kosmetického salonu Jemnocit.

S podobnou zkušeností se prý setkala i u svých známých, kteří se pokusili v Třinci prorazit. „Všichni odcházejí vesměs kvůli kariérním příležitostem, protože si nedokážou najít dobrou práci v okolí bydliště,“ podotýká.

Na limity v podobě nedostupnosti služeb a kulturního deficitu narážejí v regionu nejen mladí lidé. V celém kraji například funguje jen sedm profesionálních divadel, přičemž čtyři sídlí v Ostravě. V menších obcích často chybí také kina, komunitní centra, galerie nebo zájmové kluby.

Odcházení s těžkým srdcem

Mladí lidé odcházející z rodného kraje za prací si často stěžují na vytržení z kořenů a absenci rodinného zázemí. Život mimo rodný region pro ně znamená i vyšší životní náklady. Přesto je pro většinu z nich klíčovým faktorem realita pracovního trhu.

Byla jím i pro studenta práv Golise, který se kvůli lepším příležitostem rozhodl zůstat v Brně: „Zrovna dnes jsem si procházel pracovní nabídky pro absolventy práva. V celé republice jich bylo 108, z toho v Ostravě jedna. To mluví samo za sebe.“

Z regionu tak odcházejí především vzdělanější lidé v produktivním věku. Pro kraj to znamená zejména demografický problém –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stárnutí. Moravskoslezský kraj patří k regionům, kde postupuje nejrychleji. Už předloni dosáhl průměrný věk obyvatel 43,5 let, pokud nenastane změna, bude v roce 2080 průměrnému obyvateli kraje přes padesát.

Následkem odlivu mladých je také vylidňování, které je typické pro všechny postuhelné regiony. Nejhůře je zasažena Karviná, kde se kvůli úbytku obyvatel bourá a v minulých letech zmizely celé ulice a dokonce i sídliště.

Náměstek tamního primátora Andrzej Bizoń přiznává, že hlavním problémem je nedostatek lukrativních pracovních příležitostí pro mladé. „Nová pracovní místa nejsou vždy dostatečně kvalifikovaná, ani tak dobře placená nebo perspektivní, jako v jiných regionech,“ říká.

Mzdy jsou navíc nejen v Karviné, ale v celém kraji pod celostátním průměrem.

Ne černá, ale zelená Ostrava

V neposlední řadě stojí za odlivem mozků podle sociálního geografa Ondřeje Slacha celková kvalita života. V tomto ohledu však může být jiným bývalým uhelným regionům ten Moravskoslezský příkladem. V Karviné, kde se v minulosti těžilo nejintenzivněji, je velká dostupnost přírodních a rekreačních ploch – nachází se jich tam hned několik.

Kromě rozlehlého partu Boženy Němcové a rekreační zóny Karvinské moře tam díky financím z fondu Spravedlivé transformace vyroste i POHO Park Gabriela. Ten slibuje proměnu areálu bývalého černouhelného dolu Gabriela v zelené centrum pohornické krajiny, které návštěvníky seznámí s historickým odkazem regionu. Na to, zda se záměr projektu skutečně podaří naplnit, si ale veřejnost bude muset počkat – hotovo má být až koncem roku 2028.

Planeta a klima

Na první pohled se to tak nemusí zdát, ale změna klimatu na naší planetě v posledních asi 150 letech je zcela výjimečná.

„Postuhelná krajina je odkazem minulosti. Když s ní ale budeme dobře pracovat, jsme schopni vytvořit jedinečné místo s výjimečným charakterem. Něco, co je původně vnímáno jako nevýhoda, se dá proměnit v prvek, který regionu propůjčí novou atraktivitu a identitu,“ vysvětluje Slach potenciál postprůmyslové krajiny.

Úspěšné příklady jejího využití lze najít například v Ostravě. Známý industriální areál Dolní oblasti Vítkovic se stal vyhledávaným kulturním centrem. Ostrava navíc věnuje pozornost rozvoji městské zeleně, která přispívá k celkové kvalitě života ve městě. „Všude vysadili stromy, před každým barákem a u každého chodníku jsou pásy trávy. V Brně mi městská zeleň chybí, je tady mnohem více betonu,“ přiznává ostravský rodák Golis. Přestože jí jako odkaz minulosti zůstal nechvalný přívlastek „černá“, patří Ostrava ve skutečnosti k nejzelenějším městům v republice.

Megalomanské fiasko

Že se investovat do krajiny vyplácí, se místní vesměs shodují. Podobný konsensus však nepanuje na jiných významných projektech, které by měly do regionu přilákat velké investory. Kontroverze budí například plánovaná Gigafactory v Dolní Lutyni a podobně jsou na tom i některé klíčové projekty, které získaly podporu z fondu Spravedlivé transformace.

Karvinský Podolupark, ambiciózní projekt plazmového zplyňování odpadu, o dotaci přišel a podobný osud pravděpodobně čeká i další projekt Eden. Tropické laboratorní skleníky, které měly do zdevastované krajiny přilákat výzkumníky, byly podle mnohých, včetně bývalé zastupitelky kraje Zuzany Klusové, předem odsouzeny k neúspěchu.

„Během měsíce se vybraly megalomanské projekty bez toho, aby o tom byla vedena delší diskuze s místní obyvateli a stakeholdery. Vedení kraje si dopředu vybralo subjekty, se kterými bude spolupracovat, což je podle mě definice klientelismu. Máme tady zmrzačenou krajinu, ekologické zátěže, pozůstatky těžby… A vedení kraje se rozhodlo, že to vyřeší tropické skleníky,“ podivuje se členka Pirátské strany.

Z uveřejněných tiskových zpráv je evidentní, že kraj vyhlásil výzvu k předkládání projektů 31. března 2021. Zájemci měli na podání žádostí, včetně kompletní dokumentace a předběžné studie proveditelnosti, pouhý měsíc. To výrazně zvýhodnilo subjekty, které měly projekty předem připravené. Veřejná diskuse k plánům se konala až v době, kdy už bylo zřejmé, které z nich kraj doporučil k uskutečnění.

Region na rozcestí

Na otázky ohledně toho, jak se Moravskoslezský kraj vyrovnává s problémem odlivu mozků, tedy odchodu především mladých, vzdělaných a talentovaných lidí, a nakolik jej zohledňuje v projektech, neposkytlo vedení kraje odpověď.

Od mladých však zaznívá především potřeba investic do vzdělávání, včetně nabídky vysokoškolských oborů a zlepšení jejich úrovně. Kvalitní a moderní vzdělávání by nejen udrželo v kraji místní vysokoškoláky, ale mohlo by potenciálně přilákat i studenty odjinud.

Inovace vzdělávání však sama o sobě nestačí, navazovat by na ni měla také dostupnost pracovního uplatnění a zejména podpora podnikání. Mladá ostravská podnikatelka Rohunová podotýká, že by měla být nejen finanční, ale i mentorská a vzdělávací. „Potřebujeme více programů zaměřených na mladé, více inkubátorů, více příležitostí pro networking a sdílení znalostí,“ vysvětluje. Když chybí, je podle ní zcela přirozené, že se mladí lidé stěhují jinam.

S takovou podporou souhlasí i expert na regionální rozvoj Slach, podle něhož je klíčové propojovat místní firmy, univerzity, veřejný sektor a obyvatele. Je to podle něj sice pomalejší, ale dlouhodobě perspektivnější cesta, než lákání velkých investorů za každou cenu.

Setřít z čela uhelný prach

Aby se kraj stal pro mladé a vzdělané lidi znovu atraktivním, čeká ho dlouhá a náročná cesta. V první řadě musí více rozvinout sektor moderních technologií a služeb. „Je obrovský rozdíl, když kraj zdědí odvětví typu strojírenství nebo lehkého průmyslu, což je třeba případ Brna, nebo ocelárny. To jsou úplně jiné výchozí podmínky a obrovské strukturální rozdíly, které ale nesmějí být argumentem pro to, že ty poměry změnit nejdou,“ zdůrazňuje Slach.

Důkazem, že změna je možná, je například německý Dortmund. Dřívější centrum těžkého průmyslu se během dvou dekád proměnilo v zelenou metropoli, která se může pochlubit zachovalými architektonickými památkami a rozsáhlými zelenými plochami. V procesu restrukturalizace tam navíc vzniklo okolo patnácti tisíc nových pracovních míst v sektoru IT.

Při přestavbě regionu je ale potřeba respektovat reálné potřeby mladých lidí, které dnes často zůstávají nevyslyšeny. Záměry, které vznikají a jsou řízeny shora, totiž sice dobře vypadají na papíře, ale ne vždy řeší to, co mladým skutečně chybí – příležitosti ke vzdělávání, práci, podnikání a kulturnímu životu.

Přestože Moravskoslezský kraj ukazuje, že potenciál má – ať už v oblasti moderních technologií nebo využití postindustriální krajiny – bez zapojení místních a zohlednění jejich potřeb hrozí, že se budou investice pouze ztrácet v nákladných vizualizacích.

Text vznikl v univerzitním kurzu Žurnalistika zaměřená na změnu klimatu Katedry žurnalistiky a mediálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, s níž redakce Seznam Zpráv spolupracuje.

Doporučované