Pětka SZ: Končící vláda trucuje kolem rozpočtu, Babiš rozděluje křesla

Končící vláda Petra Fialy dotáhla svůj truc se státním rozpočtem. Pod záminkou toho, že chtějí voličům ukázat, jak je Babiš obelstil, když nemá připravený slibovaný rozpočet, odmítli poslat nové Sněmovně ten svůj, už schválený. Jenže se tím sami dostali na hranu zákona i směšnosti. Vyšlo totiž najevo, že vláda staré Sněmovně nepředložila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, jak jí ukládá zákon. Když jsem se na to ptala končícího ministra kultury Martina Baxy z ODS, následovala jen chvilka ticha. Není divu, že po rozpočtovém extempore, kterému skoro nikdo nerozumí, vláda vypadá jako parta trucujících, kteří neunesli porážku ve volbách.

O co skleslejší je vláda, o to energičtější je Babiš. Ten ani z dovolené nepřestal posílat své videovzkazy. Ty nejnaléhavější nemířily na skládání budoucího kabinetu, ale na končící vládu. Babiš na dálku úkoloval Petra Fialu před jeho poslední premiérskou Evropskou radou. Vyrukoval s požadavkem, že Fiala musí za Česko zablokovat zpřísnění evropských klimatických cílů pro rok 2040. Bohužel to mělo háček. Fiala na Evropské radě žádné cíle odmítnout a zablokovat nemohl, protože se o nich vůbec nehlasovalo. To se totiž po přijetí klimatického zákona nemusí. A ten schválily unijní státy v roce 2021, za Česko to tedy byl Andrej Babiš…

Kromě šarvátek mezi Babišem a Fialou stále naplno běželo jednání o nové vládě. Po výtce, že ANO, SPD a Motoristé začali dělením vládních křesílek, se debata přesunula k programu. O zahraniční kapitole mezi jinými jednal i čestný předseda Motoristů Filip Turek, který si zřejmě pořád myslí, že by se mohl stát ministrem zahraničí. I když možná ne tak úplně – z nitra Motoristů už pronikají ven nová jména, třeba poslanec a bývalý diplomat Karel Beran.

A tady odbočka speciálně pro bývalého europoslance, dnes zahraničněpolitického experta Motoristů Jana Zahradila. Ten si po tomto týdnu může oddychnout. Vyšlo totiž najevo, že za printscreeny rasistických a pronacistických facebookových statusů Filipa Turka, které zveřejnil Deník N, nestojí tajné služby ani tajemné spiknutí DEEP STATE a snaha zvrátit výsledek voleb, jak Zahradil psal na síť X, ale naštvaný bývalý kamarád, kterému Turek špatně opravil auto.

Za pozornost stojí i vyprávění bývalé šéfky Sněmovny Markéty Pekarové Adamové o tom, jaké to je být úspěšnou političkou na vrcholu. V soukromí totiž vedla jeden z nejtěžších soubojů vůbec – o děti a rodinu. Deset let nadějí, víry, zklamání, selhání a pocitů bolesti. To všechno před kamerami. Jistě není jediná, takových příběhů jsou tisíce a tisíce, většinou s dobrým koncem, někdy ale bez něj. Na vyprávění Pekarové byly ale pro mě nejděsivější momenty, kde vypráví, jak se k ní chovalo okolí. Jak jí bezdětnost dokázal bezcitně u sněmovního pultíku vmést do tváře Tomio Okamura. Nebo jak se na její děti, které, jak všichni věděli a vědí, nemá, doptával před televizní debatou Jaroslav Faltýnek. Jen tak, aby ji rozhodil a získal v debatě výhodu. A to je jistě jen zlomek podobných zážitků, které Pekarová za dlouhé roky musí mít.

V závěrečné zmínce chci napravit, že jsem nemohla přijít ve čtvrtek večer do Fora Karlín. Rozloučení s bývalou šéfkou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou bylo velkolepé. Kdesi v nebi si ji jistě našla zpráva o tom, že za pouhé dva dny lidé na její památku vybrali přes 12 milionů korun na raketu pro ukrajinskou armádu s takovým doletem, že by zvládla dorazit až do Moskvy. A i kdyby raketa Dana 1 do Moskvy nakonec nedoletěla, jistě by Danu Drábovou potěšilo, jak úspěšná sbírka dokázala naštvat všechny proruské síly v Česku, kterým zřejmě ani propadnutí ve volbách neSTAČILO.