Článek
Polské ministerstvo zahraničí chce dokončit jednání s Českou republikou o možném vrácení 368 hektarů půdy, o níž se spor táhne od 50. let. Informoval o tom deník Fakt. Podle Varšavy nastala chyba při vytyčování státní hranice mezi Polskem a tehdejším Československem.
Podle deníku se plánuje obnovení polsko-českých konzultací na expertní úrovni. Jejich cílem bude představit stanoviska stran ke způsobu vyrovnání takzvaného českého územního dluhu. Snahou polské vlády je konečná úprava otázky, přičemž definitivní podoba dohody bude předmětem oboustranných jednání, sdělil deníku zástupce polského ministerstva. Překážkou podle ministerstva mohou být podzimní sněmovní volby v Česku.
Už v roce 1992 byla ustavena polsko-česká komise, která se případem zabývala. V roce 2005 nabídla česká vláda Polsku finanční kompenzaci, kterou Varšava odmítla. V roce 2015 česká vláda schválila soupis pozemků vhodných k předání, Česko od něj ale později upustilo.
Pozemky jako kompenzace
V minulosti představitelé českého Ministerstva vnitra informovali o tom, že pozemky vytipované ke kompenzaci jsou na území Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Pardubického kraje.
Téma takzvaného územního dluhu řešil současný ministr zahraničí Jan Lipavský už s předchozí vládou Práva a spravedlnosti v roce 2022.
Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením nynější hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit.
Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů. Na vypořádání nároků se v roce 1992 domluvili tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski.
