Poštval proti sobě celou radu. Co Součkovi v čele ČT zlomilo vaz

Radní České televize Janu Součkovi vytýkali chyby v komunikaci, začerňování smluv i příliš vysoké odstupné pro manažery. V březnu Souček dostal formální výtku, která umožnila právě jeho odvolání, a byly mu kráceny odměny za loňský rok na deset procent. Souček se proti výtce vymezil a označil ji jako neopodstatněnou.

Souček následně v dubnu na veřejnosti uvedl, že čelil údajnému vydírání ze strany některých radních, protože se odmítl podvolit jejich požadavkům. Médiím dokonce ukazoval výhrůžné zprávy, které mu měl zasílat údajný prostředník jednoho z radních.

Nátlaku Souček čelil prý kvůli tomu, že televize začala vymáhat několikamilionovou škodu po členech rady, kteří před pěti lety nezákonně odvolali dozorčí komisi. Výměnou za slib, že škodu nebude vymáhat, a za odvolání moderátora Václava Moravce měl dostat celý bonus za loňský rok, uvedl.

Jan Souček v roli šéfa České televize skončí 7. května po roce a sedmi měsících. Jeho nástupce musí Rada podle zákona vybrat do tří měsíců. V tomto období veřejnoprávní televizi povede řídit ředitel divize Korporátní služby, kterým je v současnosti Michal Fila.

Souček absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, poté dva roky působil i jako advokátní koncipient. V oblasti médií působí přes třicet let. V televizi i rozhlase vystřídal pozice redaktora, moderátora i šéfdramaturga.

Novinářskou kariéru začínal jako redaktor na Nově, později se vypracoval i do vedoucích pozic v Českém rozhlasu. V letech 2002 až 2007 také pracoval v PR agenturách New Deal Communications (patřila později odsouzenému Marku Dalíkovi) a Transparent Communications.

V České televizi Souček působil s drobnými přestávkami od roku 2007. Začínal v Brně jako moderátor pořadu Dobré ráno. Zastával poté i pozici šéfdramaturga tamního Centra zábavní tvorby. Od roku 2014 stál v čele brněnského studia.

V červnu 2023 Souček porazil ve třetím kole volby tehdejšího ředitele Petra Dvořáka, funkce se ujal v říjnu. Po zvolení sliboval osekání managementu televize nebo zahájení nové úrovně komunikace uvnitř instituce, ale i s Radou ČT a politiky. Na Kavčí hory nešel podle svých slov „dělat revoluci“. Za důležitý cíl si tehdy vytyčil řešení financování televize.

Záhy po svém nástupu Souček přišel s některými výraznými kroky. Po půl roce v čele televize si zadal zpracování analýzy za statisíce, která měla ověřit, jestli předání funkce s exředitelem Dvořákem proběhlo v pořádku. Součkův předchůdce údajně při předávání agendy generálního ředitele neinformoval o nároku na nevyplacenou část ročního bonusu za rok 2020. Dvořák se se Součkem na to konto pustil do veřejného sporu, když informace označil za lživé. ČT zakázku na audit nakonec zrušila.

Kritika Součkova řízení televize začala sílit během minulého roku, mimo jiné kvůli sporům s některými výraznými tvářemi veřejnoprávního média. Z obrazovky se stáhnul například moderátor Jakub Železný, úplně z televize odešla Nora Fridrichová kvůli zrušení jejího publicistického pořadu 168 hodin.

Souček za hlavní impuls pro zrušení pořadu označil moment, kdy Fridrichová zveřejnila „lascivní masturbační“ soukromou korespondenci se sexuálním podtextem s tehdy již bývalým reportérem ČT Wollnerem.

Během loňského léta také vyšla najevo další kontroverze, která se týkala účasti šéfa sekretariátu České televize a bývalého politika Igora Němce na Vlasteneckém setkání, které bylo spojené s dezinformátory. Právě Souček si někdejšího občanskodemokratického politika přivedl na Kavčí hory. Po této kauze ho ale propustil a jako důvod uvedl názorové neshody.

Kritici Součkovi už loni na podzim vyčítali také to, že v souvislosti se zdlouhavým schvalováním zvyšování koncesionářských poplatků hovořil o možném snížení počtu kanálů České televize ze šesti na tři. Velká pozornost se končícímu řediteli dostala i letos v březnu, když ohlásil přerušení vysílání několika pořadů na ČT24. Šlo například o Fokus Václava Moravce, Týden v politice nebo Regiony ČT24.

Na konci dubna však Souček otočil a pořady na zpravodajský kanál vrátil. Zdůvodnil to schválením novely o vyšších koncesionářských poplatcích.

Kritika na Součka naposledy směřovala také kvůli tomu, že na setkání s novináři na Kavčích horách nebyli pozvání zástupci některých médií. Od tohoto kroku se distancovalo například i vedení zpravodajství České televize.