Prsteny jsem nelíbal, hájí se před klíčovým hlasováním ředitel ČT

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Generální ředitel České televize Jan Souček po roce a půl na Kavčích horách naštval úplně všechny. Dostal se do konfliktu s Radou ČT, která mu dala několik výtek a škrtla odměny. Příští týden v úterý se ho pokusí odvolat.

Souček vyrazil na obranu tím, že popisuje, čemu musí čelit - tlaku, vydírání a ukazuje výhružné esemesky. V rozhovoru pro Seznam Zprávy odpovídá na otázky, jestli si to celé vlastně nezavinil sám.

Zrovna od května začaly platit vyšší televizní poplatky, tak se vás zeptám coby zastánce médií veřejné služby: Neohrožujete těmi vašimi vnitřními souboji ochotu diváků za tohle platit?

Já věřím, že ne. Protože věřím tomu, že můj postup je naopak důkazem toho, jak televize dokáže odolávat tlakům a že nemá problém věci zveřejňovat. Já nemůžu dělat nic lepšího než splnit nárazníkovou roli vůči těm nejcitlivějším částem instituce, což je nepochybně zpravodajství a publicistika. Navíc ten problém nevychází z České televize, ten problém pochází od některých členů Rady ČT. A to nejsou ti, kteří vytváří obsah. To jsou ti, kteří nás mají kontrolovat.

Myslím, že vaši diváci prostě vidí, jak se nějací šéfové v televizi mezi sebou hádají a obviňují se navzájem z toho, kdo koho vydíral. A vy v tom jako generální ředitel hrajete hlavní roli, když se teď bráníte a kopete na všechny strany.

Máte pravdu, že to není úplně příjemná situace. Pro mě bylo stěžejní dokončit těžkou práci s velkou mediální novelou, a to se povedlo. I proto jsem držel svou komunikaci naprosto na uzdě, kousal jsem se do jazyku. Až do okamžiku, než zvýšení poplatků definitivně prošlo Senátem. Teprve potom jsem podnikl kroky na svou obhajobu a zveřejnil, co vlastně stojí za kroky některých členů Rady. To, že mi udělili výtku nebo neschválili bonus, bylo zjevně motivováno něčím jiným, než jsou oprávněné zájmy České televize.

Sedíme tady ve vaší kanceláři na Kavčích horách s luxusním výhledem na Prahu. Šel byste po této zkušenosti do toho znovu a ucházel se o post šéfa ČT? Nepřecenil jste své síly?

Dodneška nepochybuju o tom, že kandidatura na generálního ředitele byla logickým pokračováním toho, čím jsem prošel v médiích těch 30 let předtím. Na druhou stranu ta zkušenost, kterou z posledních dnů a týdnů mám, mě vede k něčemu, co jsem předtím nezažíval. K tomu, že se o to intenzivněji těším, až jednou odejdu do důchodu.

Snad vás nepřekvapilo, že budete pod tlakem politiků, televizních radních, výrobců obsahu, hvězd z obrazovky, zaměstnanců, odborů? Nebo že budete muset čelit bojům typickým pro velké korporace?

Překvapilo mě zejména to, jak se to začalo zhmotňovat. Že se začaly zhmotňovat ty výhrůžky. Byť se ten tlak stupňoval, tak jsem je vždy považoval spíš za takové vychloubání se, dělání ramen. To jsem si myslel až do letošního 12. března, kdy mi radní vytkli několik údajných manažerských pochybení.

Neudělal jste vy sám už na začátku chybu, z níž vás mnozí podezírají? Tedy že jste před svým zvolením generálním ředitelem ČT v červnu 2023 políbil moc prstenů, nasliboval příliš mnoho věcí příliš mnoha lidem? A teď nedokážete nebo nechcete splnit.

Žádné prsteny jsem nelíbal. Ale ano, i já vlastně dneska přemýšlím, jestli a kde se popřípadě stala chyba. Nepochybně za ten rok a půl se některé chyby určitě najdou. Ale líbání prstenů to rozhodně nebylo, žádné se nekonalo. Prostě někteří radní začali postupně ztrácet pocit, že jsem ten, za koho mě měli. Že jsem ten, kdo bude dělat přesně to, co by si oni přáli.

Buďme konkrétní. Vy dnes říkáte, že vás vydírali dva radní, původně vaši podporovatelé - Pavel Matocha, Lubomír Veselý. Chtěli propuštění moderátora Václava Moravce a zastavení vymáhání finanční škody po členech rady za nezákonné odvolání dozorčí komise. Jak to bylo?

V případě vymáhání škody po mně chtěli, aby televize konstatovala, že radní neudělali chybu, a tudíž po nich nic nevymáhala. Luboš Veselý řekl, že jinak ať už nepočítáme s tím, že by pro cokoliv zvedl ruku, včetně rozpočtu. Když jsem odmítl, označili to za vyhlášení války. A pokud jde o Matochovu kritiku Václava Moravce, tak tu jsem ze začátku bral spíš jako rétorickou záležitost. Ale nakonec se proměnila ve výhrůžku, že jestli tam Moravec zůstane, tak ať nepočítám nejdřív s bonusem. A když jsem dal najevo, že numismatik nejsem, tak to doputovalo až k té výtce.

Tím si Rada ČT otevřela možnost vašeho odvolání z funkce, kterým se bude zabývat příští úterý. Naštval jste už skoro všechny - věříte, že přežijete?

Já o tom nechci spekulovat. Ale pořád mám dobrou víru v to, že v Radě je celá řada lidí, jejichž úsudku si vážím. Koneckonců je to i Vlasta Ježek jako zkušený manažer, je tam celá řada dalších lidí, jako je Tomáš Řehák, Jiří Padevět, Ivana Chmel Denčevová, Bára Procházková, Jefim Fištejn. Prostě na odvolání ředitele je potřeba 12 hlasů. Věřím tomu, že jednak zváží to, jak je situace pro Českou televizi mimořádně těžká. A že současně jsem to nebyl já, kdo tu instituci uvedl do situace, kdy její generální ředitel je vydíraný.

Počkejte, vy se dnes dovoláváte zastání i u radních, kteří vás do funkce ředitele nevolili, jako je třeba Vlastimil Ježek?

Protože si pořád myslím, že byť mě Vlastimil Ježek za celou řadu věcí kritizuje nebo mě minimálně charakterizuje tak, jak já bych si určitě nepřál, tak je to člověk vzdělaný a člověk, kterému na televizi záleží. Což si myslím, že se nedá říct o všech členech Rady České televize. Odvolávat ředitele ve chvíli, kdy máme za sebou skvělé výsledky loňského roku, který byl rekordní v tolika směrech, a kdy máme před sebou opravdu dobré časy, notabene tři měsíce před volbami, je opravdu složitý krok. A televizi to uvede do ještě větší nejistoty nebo rozechvění.

Ale uvědomujete si svou unikátní situaci? Vy jste naštval postupně hodně lidí a dokázal jste v odporu k vám spojit i nesmiřitelné tábory v Radě ČT. Do toho se proti vám ohrazují někteří lidé ze zpravodajství a výhrady sepsaly i desítky osobností, které podepsaly výzvu Radě, aby vás odvolala.

Mně se nespí špatně kvůli tomu, že jsem naštval hodně lidí. A už vůbec ne proto, že bych naštval politiky. Protože tuhle pozici, když děláte poctivě, když tu rovinu začnete pískat, tak nakonec štvete opravdu úplně všechny. Zejména ty, kteří mají pocit, že by tu televizi nějakým způsobem chtěli mít pod kontrolou.

To zní vychloubačně, pískat rovinu. Ona se dříve, za vašeho předchůdce Petra Dvořáka, snad nepískala?

Vy jste se ptal, jestli jsem políbil prsten. Věřte, nebo nevěřte, že jediné, co zaznívalo od radních před volbou, byl požadavek, aby Česká televize pískala rovinu. Což v jejich pohledu tehdy nepochybně znamenalo, že zkrátka měli pocit, že pod Petrem Dvořákem to tak nebylo.

A jak jste na takové přání odpovídal?

Že pokud chceme v dnešní komunikačně složité době udržet ČT respektovanou a důvěryhodnou, tak tady nemůže být jenom pro liberály. Musí být pro všechny. Kvůli tomu mi bývá podsouváno, že otevírám vrátka do televize dezinformátorům a extremistům. Tak to vůbec není a ani statistiky televize to nepotvrzují. Ale na druhou stranu se ČT musí všemi prostředky snažit o integraci a o to, abychom oslovovali i ty lidi, kteří si k ní od covidové krize hledají cestu velmi složitě. Tedy rozšířit spektrum lidí třeba z odborné sféry, kteří mají dostat příležitost artikulovat svůj pohled na věc. To je nakonec možná tím důvodem, proč jsem pro některé lidi minimálně podezřelý.

Vy sám jste se při své kandidatuře na ředitele hodně vymezoval vůči éře svého předchůdce Petra Dvořáka, byl jste kritický. Nevyvolal, jste tím očekávání, že budete všechno dělat jinak?

Je skutečnost, že v roce 2023 i mimo skupinu radních zvolených dnes opozičními stranami existovala docela velká poptávka po změně v čele České televize. Mně se třeba v minulosti nelíbilo to neadekvátní ticho, ten bobřík mlčení kolem chování dvou, dnes už bývalých moderátorů. Jsem zastáncem toho, že když se takový průšvih v instituci stane, má se pojmenovat. Některé věci tady opravdu bublaly pod pokličkou, přesto se jim nevěnovala pozornost. Což pak nepochybně bylo tím, co možná těm lidem dávalo pocit, že jsou nedotknutelní. Já pískám rovinu i uvnitř ČT, nikdo v televizi není nedotknutelný.

Právě, po zrušení pořadu 168 hodin a vyhazovu Nory Fridrichové, odchodu investigativního reportéra Jiřího Hynka nebo odsunu mimo hlavní vysílací čas moderátora Jakuba Železného mohli být vaši volitelé spokojení a mohli očekávat, že se nezastavíte ani před Václavem Moravcem.

Každý ten příběh a jméno je úplně jiný, má jiné důvody. Ale radní asi mohli mít po zrušení 168 hodin pocit, že jsem dostatečně radikální na to, aby po mně mohli chtít i odchod Moravce. To jsem odmítl a ani neslíbil. Poslední výhružka zaslaná zprávou na mobil zněla jednoznačně - buď dám alespoň výtku Moravcovi a pak zůstanu ředitelem a dostanu nějaký finanční bonus. Když nevyhovím, bude mi zkrácen bonus, následně přijde návrh na odvolání, najde se důvod a nakonec skončím.

Kterých z radních vám to takto napsal?

Byl to zprostředkovatel, více zveřejním na úterní schůzi Rady ČT. Ale jsem si jistý, že to byly vzkazy jednoznačně od Pavla Matochy. Ten člověk je jeho známý. Už dříve ho přivedl na jednu společnou schůzku a oba na mě kvůli Moravcovi tlačili.

Když se tady vyčerpáváte souboji s radními, zbývá vám čas na to hlavní - řízení České televize a hlavně modernizaci, aby jí neujela dynamická doba technologických změn?

Byť to navenek může vypadat, že generální ředitel nedělá nic jiného než ty vnější boje, tak my už jsme dávno zahájili přípravu transformační a rozvojové strategie televize. Máme například připravenou novou mobilní sportovní aplikaci, máme připravenou novou mobilní aplikaci ČT Déčka. Chceme oslovovat víc i starší děti než jen do 10 let věku. Mimo jiné máme připravený projekt, kterému říkáme GenZ TV. Není to tak, že bychom spali a řešili konflikty s Radou.