Článek
Připravovaná revize dávek počítá s tím, že po jisté době pobírání podpory od státu bude muset adresát dávky povinně odpracovat – měsíčně alespoň 30 hodin pro obec. Pokud takovou práci adresát podpory odmítne, peníze nedostane.
Ministerstvo práce a sociálních věcí tedy ve svém návrhu oprašuje takzvanou veřejnou službu. Nastoupit ji mají lidé v produktivním věku a bez zaměstnání, pokud nepatří mezi zranitelné skupiny, jako jsou například invalidní důchodci.
Poslední šance na zachování pracovních návyků
Podle informací Seznam Zpráv by lidé měli veřejnou službu začít plnit po šesti měsících čerpání dávek. Měsíčně budou pro svou obec pracovat 30 hodin.
Institut veřejné služby má být podle ministerstva poslední možností, jak u lidí dlouhodobě odkázaných na dávky zachovat základní pracovní návyky.
„A to ve chvíli, kdy pro danou osobu neexistuje jiné nebo lepší řešení vedoucí k uplatnění na trhu práce,“ dodává Lucie Malá, expertka ministerstva.
Jedna dávka namísto čtyř
Nová sjednocená dávka, která se má oficiálně jmenovat dávka státní sociální pomoci, nahrazuje přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.
Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí se tak dávka bude týkat zhruba 400 tisíc domácností a celkově kolem 850 tisíc lidí.
Ministerstvo předpokládá účinnost od roku 2025 s postupným náběhem.
Původní koncept veřejné služby, který počítal s 20 hodinami práce týdně, přitom koncem roku 2012 zrušil Ústavní soud. Mimo jiné argumentoval rozporem se zákazem nucené práce.
V pozměněné podobě zůstal institut veřejné služby v zákoně o hmotné nouzi. Narazit tak na něj mohli lidé žádající o dávky, jako je mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení. Ovšem aktuální zákon zná pouze 20 hodin práce měsíčně.
Pro obce žádný zázrak, hodnotí expertka
Pirátská náměstkyně ministra práce Zuzana Freitas Lopesová zdůrazňuje, že z oprášení institutu veřejné služby není nadšená, ovšem i podle ní představuje poslední možnost pracovně aktivizovat žadatele o dávky.
„Institut veřejné služby je značně modifikovaný oproti tomu, jak fungoval v minulosti. Výrazná změna je časové omezení, kdy je to pouze 30 hodin za měsíc. V minulosti se to rovnalo zhruba polovině úvazku,“ vysvětluje náměstkyně.
Současná podoba by podle ní proto měla případně obstát i před Ústavním soudem.
Zmiňuje také, že pracovnímu zapojení lidí pobírajících dávky by měl pomoci i připravovaný zákon o sociálním podnikání. Ten má začít platit souběžně s revizí dávek v roce 2025 a má vytvořit podporovaná pracovní místa.
Alena Zieglerová z Agentury pro sociální začleňování a expertka na dávkový systém v České republice zdůrazňuje, že veřejná služba úplně po nálezu Ústavního soudu nevymizela a stále zůstala v hmotné nouzi.
„V zákoně to je a nikdo to nechce používat,“ poukazuje Zieglerová na to, že se veřejná služba moc neosvědčila.
„Obce to nechtějí používat. Určitě nepůjdou do veřejné služby pro zvlášť obtížné zaměstnance. Mají s tím práci, musí je pojistit, není to žádný zázrak,“ vysvětluje expertka.
Jak se počítá nová sjednocená dávka?
Žadatelé o novou dávkou budou muset projít takzvaným majetkovým testem, tedy prověřením, jestli nemají dostatek vlastních zdrojů. Samotná dávka se následně bude skládat ze čtyř částí, které ministerstvo označuje jako „komponenty“. Čtvrtá komponenta motivující k práci přitom není nárokovatelná, pokud nevzniká i nárok na jinou část dávky.
Majetkový test
Dvě nemovitosti na domácnost žadatele, souběh dvou nemovitostí maximálně tři roky, jedno auto na dospělou osobu, maximálně dvě na domácnost.
Úspory 200 tisíc korun na jednočlennou domácnost, 250 na dvojčlennou, 300 na trojčlennou, 350 na čtyřčlennou a 400 tisíc korun na pětičlennou a vícečlennou domácnost. Nevztahuje se na penzijní a životní pojištění.
