Hlavní obsah

Proti všem. Kraj tlačí i přes nevoli expertů projekt za 1,5 miliardy

Foto: ČTK/Hájek Ondřej, ČTK

V ústecké nemocnici chtějí mít i přes nesouhlas odborníků nový hybridní sál.

Reklama

Nemají souhlas přístrojové komise Ministerstva zdravotnictví. Pojišťovny navíc tvrdí, že výkony nezaplatí. Přesto v Ústí trvají na koupi přístrojů za desítky milionů.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Navzdory nesouhlasu ministerské komise tlačí ústecký hejtman Jan Schiller (ANO) a vedení firmy Krajská zdravotní, jež na severozápadě Čech řídí největší nemocnice, stavbu hybridního sálu.

Jde na české i evropské poměry o unikátní projekt, který má být součástí nového pavilonu za 1,5 miliardy korun. Kraj se přitom vzdal i půlmiliardové evropské dotace, kterou na něj chtěl využít. Navíc není ani jasné, zda péči budou ochotny platit zdravotní pojišťovny.

Důvodem je to, že přístrojová komise Ministerstva zdravotnictví na svém posledním, červnovém zasedání řekla, že nesouhlasí s tím, aby si Krajská zdravotní pořídila do nového pavilonu dva přístroje: intraoperační magnetickou rezonanci a intraoperační počítačový tomograf. Jejich cena se odhaduje na desítky milionů korun.

„Dle mého je rozhodnutí přístrojové komise nesmyslný krok,“ uvedl pro Seznam Zprávy hejtman Schiller z hnutí ANO, které je na Ústecku v koalici s ODS a Spojenci pro kraj.

Původně chtěla Krajská zdravotní na nový pavilon a přístroje použít evropskou dotaci. „Žádost o dotaci na výstavbu pavilonu byla podána a schválena ve výši 500 milionů korun z EU. Stavební práce už začaly. Žádost o dotaci na přístroje pro Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem podána nebyla,“ uvedla mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková.

Mluvčí Krajské zdravotní Jana Mrákotová napsala, že mohli pro Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem požádat pouze o jednu dotaci. „Krajská zdravotní zvolila dotaci na stavbu, a ta byla schválena. Jedná se o evropskou dotaci ve výši 500 milionů korun. Stavba je již realizovaná. Přístroje bude Krajská zdravotní financovat ze svých zdrojů,“ doplnila Mrákotová.

Je totiž obvyklé, že když tato komise, v níž jsou zástupci Ministerstva zdravotnictví, lékařů i zdravotních pojišťoven, nedá ke koupi přístroje souhlas, tak si ho nemocnice nepořídí. Jenže na Ústecku v přípravě projektu naopak pokračují.

„Zatím nám není známo, že by uvedená situace – pořízení přístroje přes nedoporučení komisí – v minulosti nastala,“ poznamenal mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Přístroje zaplatí ze svého

Jak potvrdil hejtman Schiller i člen představenstva Krajské zdravotní Josef Šedlbauer, chtějí nyní koupit přístroje z peněz Ústeckého kraje a společnosti, jež nemocnice řídí.

„Přístroje kupujeme za své a nebude to mít ani žádný vliv na platby z pojišťovny,“ napsal Schiller. „Budeme tak třetí nemocnicí v Evropě, která tento sál bude mít,“ dodal.

Šedlbauer pak ještě doplnil, že výkony mají již u pojišťoven nasmlouvané, protože v nemocnici přístroje tohoto typu mají. „Takže to znamená jen víc vykázaných výkonů,“ míní Šedlbauer.

Jenže ministerstvo s tím nesouhlasí. „Pokud si nemocnice pořídí nový nákladný přístroj, jehož umístění a provoz přístrojová komise nedoporučila, zdravotní pojišťovny by neměly hradit výkony poskytované na tomto přístroji,“ napsal Jakob.

Jak potvrdily mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová a České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová, v případě, že není přístroj komisí schválen, tak smlouva není rozšířena.

Členové komise, kteří koupi přístrojů neodsouhlasili, tento krok zdůvodnili mimo jiné tím, že se přiklonili k názoru odborníků, podle kterých v nemocnici v Ústí bude pro magnetickou rezonanci malé využití.

Počítačový tomograf, pro jehož umístění nehlasoval dokonce ani jeden z dvanácti členů této komise, by pak podle doporučení expertů neměl být vůbec na operačním sále, jak plánuje vedení Krajské zdravotní. Nemocniční akciová společnost přesto na koupi obou přístrojů trvá.

„Domníváme se, že i pacienti Ústeckého kraje, který byl v některých směrech, co se týká oblasti zdravotnictví, podceňovaný a dá se říci i zanedbávaný v porovnání s jinými regiony, tuto naši aktivitu ocení. Jednoznačně se zvýší kvalita a také dostupnost té nejmodernější péče, která odpovídá medicíně 21. století a požadavkům na ni,“ doplnila mluvčí Krajské zdravotní Jana Mrákotová.

V článku byla po jeho zveřejnění doplněna vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj a Krajské zdravotní.

Reklama

Doporučované