Článek
Šest a půl tisíce lidí si ročně vyslechne velmi špatnou zprávu – mají rakovinu plic. A přes pět tisíc lidí na toto nádorové onemocnění každoročně také zemře. Většina lidí tedy nemá šanci se vyléčit.
„Plicní nádory jsou obrovským zabijákem,“ potvrzuje Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti.
V posledních letech se ale situace zlepšuje, ačkoliv pacienti s tímto onemocněním mají stále daleko nižší naději na přežití oproti například rakovině prostaty, děložního čípku nebo tlustého střeva a konečníku. „Doufám, že screening a precizní diagnostika ještě pomohou,“ dodává Koblížek.
Desítkám lidí se v posledních letech podařilo zachytit rakovinu plic včas, ačkoliv ještě neměli žádné zvláštní potíže. A to právě díky preventivnímu screeningovému programu, který běží od roku 2022. Cílí na současné nebo bývalé kuřáky mezi 55. a 74. rokem života.
Není to nějaká obrovská skupina lidí. Když vezmeme průměrný počet registrovaných pacientů u praktického lékaře, tak to na každého z nich vychází asi na padesátku pacientů, kteří by měli screening absolvovat. Přitom to může zásadně pomoci, protože se na případné onemocnění tak přijde brzy.
Jak jsme na tom se zdravím, Seznam Zprávy rozebírají přes léto v projektu Český pacient. Podívat se v jednom z článků níže můžete také na to, jaké další programy včasného záchytu onemocnění – kromě rakoviny plic – mohou lidé absolvovat.
Podle přednostky Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK Martiny Koziar Vašákové lékaři mezi lety 2022 a 2024 vyšetřili 20 349 lidí, nízkodávkové CT, tedy příslušné vyšetření, pak absolvovalo 14 989 osob.
U zhruba čtyř procent vyšetřených byl výsledek rizikový. Ze zápisu v Národním onkologickém registru lze vyčíst, že 126 z nich má rakovinu plic. Na zápis do registru čeká ještě 35 procent osob s nálezem.
„U 48 procent lidí se díky programu našel nádor včas, ve stadiu 1. Přibližně u 34 procent už to bylo v pokročilých stadiích 3 a 4,“ přibližuje dosavadní výsledky Koziar Vašáková.
Bohužel bez příznaků
Pneumologové upozorňují, že v případě rakoviny plic je naprosto zásadní, aby se na ni přišlo včas. Zádrhel je v tom, že zpočátku nemoc nebolí ani se neprojevuje nějakým výrazně jiným způsobem. Na více než 70 procent případů se proto přijde pozdě.
Že jsou příznaky záludné, ukazuje i příběh pacientky Lucie z Plzně. Po porodu ji bolelo břicho, ale na kontrole u gynekologa se nic neukázalo. Až když se bolesti stupňovaly, poslal ji lékař na chirurgii, kde zjistili útvar na nadledvinách.
„Hospitalizovali mě na interním oddělení, provedli CT a zjistili, že mám další útvar na plicích. Pak lékaři začali zjišťovat, který nádor je primární a který metastáza. Byl to pro mě šok, obrečela jsem to. Doma jsem měla pětiměsíční holčičku a před sebou neznámo,“ popisuje Lucie.
Ve 38 letech rozhodně nečekala, že by se její původní obtíže daly vysvětlit rakovinou plic s metastázami, ale bohužel se diagnóza potvrdila. Následovalo několik sérií chemoterapie s imunoterapeutickými léky. Díky léčbě se dokonce podařilo nádor zmenšit.
„Funguji na 100 procent, držím se. Poslední CT z konce června ukázalo, že můj stav je stabilní, nic neroste. A tak jsem se rozhodla nemoc do jisté míry ignorovat. Musím tady být pro dceru, která má rok a půl, takže se plně soustředím na ni. Užívám si každý den a neřeším maličkosti,“ dodává Lucie.
V moderní diagnostice máme mezery
V případě Lucie bohužel žádný program časného záchytu nemoci nemohl pomoci, protože na účast v něm je příliš mladá. Ani preventivní kontroly, na které předtím docházela, nepomohly. Ostatně ani žádné obtíže neměla.
Kromě preventivního programu je pro pacienty důležitá také správná diagnostika – nezbytnou součástí je takzvaná bronchoskopie, která slouží k přesnému určení polohy, typu a velikosti nádoru v plicích.
„V posledních letech došlo k prudkému rozvoji v diagnostice plicních nádorů. K přesnému zobrazení a cílenému odběru vzorků se stále častěji využívá kombinace 3D zobrazení a navigované bronchoskopie,“ vysvětluje Jiří Votruba, přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN v Praze.
Česko ale zatím v dostupnosti těch nejmodernějších technologií oproti západnímu světu zaostává.
„Bohužel u nás je v tuto chvíli málo center, která něco takového dokážou, ale pevně doufáme, že jich bude přibývat,“ dodává Votruba.
Pneumologové by kromě toho také rádi rozšířili preventivní program rakoviny plic i o další skupiny lidí. V úvahu podle nich přicházejí lidé po transplantacích nebo z rodin, kde některý člen na rakovinu plic zemřel.
