Článek
Na spletité skalní město dopadá podzimní světlo přes větve vzrostlých borovic. Atmosféra v místě zvaném Toulovcovy Maštale ve východních Čechách může připomenout některou z tradičních českých pohádek.
Původ zvláštního názvu se ostatně spojuje s pověstmi o rytíři Vavřinci Toulovcovi. Podle některých příběhů šlo o loupežníka, který se ve skalách ukrýval s družinou. Zároveň ale mělo jít o dobrotivce, protože daroval nemalou část svého jmění litomyšlskému špitálu.
Jak to s ním bylo ve skutečnosti, zůstává nejasné. A stejně tak je otázkou, jaká je budoucnost oblasti Přírodní rezervace Maštale, která od roku 1989 území chrání.
Podle plánů Pardubického kraje se má totiž zmenšit. A to poměrně razantně. Současné chráněné území o rozloze více než tisíc hektarů se zruší a nahradí jej přírodní rezervace Nové Maštale a přírodní památka Roudnická rokle. Dohromady jen něco přes 477 hektarů, tedy ani polovina původní rozlohy. Širší území má nově chránit přírodní park, to je ale výrazně omezenější forma ochrany.
„Přírodní biotopy se vyvíjejí a některé v PR Maštale dříve zahrnuté oblasti již nesplňují podmínky pro jejich ochranu. Obdobně pak se vyvíjí i ochrana přírody, objevují se nové poznatky a nové zkušenosti o vývoji přírodních či nepřírodních ekosystémů. Vyvíjí se i právní normy (zákon byl od doby vyhlášení již mnohokrát novelizován), mění se i výklady některých ustanovení zákona,“ zdůvodnil mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták pro Seznam Zprávy.
Spíš než pochopení ale krok vyvolává údiv. A to jak mezi místními, tak ekology či špičkami české ochrany přírody. „Víc jak 25 let dělám v ochraně přírody. A s takovouto redukcí jsem se v životě nesetkal,“ uvedl šéf východočeského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Josef Rusňák.
Strach o les i z výstavby
„Je to takové romantické místo. Typu Českého Švýcarska, Prachovských skal,“ popisuje Filip Jetmar z Českého svazu ochránců přírody Rybák Svitavy, co pro lidi z okolí znamenají Maštale.
„Jsou tam pískovcové i žulové skály. Pestré území, spousta potůčků, místy rašeliniště, rybníčky. I lesy jsou pestré, někde bory, někde buky, olšiny. Rostou tam houby, mykologové to mají jako vyhlášenou lokalitu,“ dodává.
Obává se ale, že pokud navrhovaná změna projde, může dojít k ohrožení části území. Právě spolek, ve kterém se angažuje, stojí za otevřeným dopisem Pardubickému kraji. Pod dokument se podepsaly kromě Českého svazu ochrany přírody i organizace, jako je Česká společnost ornitologická či Česká mykologická společnost.
Bojí se zejména toho, že by se vlivem snížení ochrany změnilo hospodaření lesníků v oblasti. Zatímco v rezervacích je na prvním místě ochrana přírody, u běžných lesů hraje hlavní roli ekonomika.
„Přibylo by těžeb, holosečí, mohly by se tam sázet dřeviny, které se tam nehodí, ale jsou ekonomicky výhodnější. Druhová skladba by se měnila v neprospěch přirozené skladby,“ obává se Jetmar.
Podepsaní přitom souhlasí, aby se rozsah rezervace upravil. Sám Jetmar dříve navrhoval, že by z přírodní rezervace mohly úřady vyčlenit některá místa, jako je chatová osada či pole. S takto výraznou změnou ale podle něj spolek nepočítal.
K otevřenému dopisu přibyla další petice, kterou organizují lidé z okolních obcí. „Hrozí zde zvýšený tlak na využití k těžbě nerostů či hornin, provádění terénních úprav nebo budování staveb, ať už rekreačních, dopravních nebo zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. To by mělo na území Maštalí devastující dopad,“ stojí v petici, pod kterou jsou podepsaní místní z obcí Jarošov, Chotěnov a Budislav.
Podle protestujících se návrh Pardubického kraje nezakládá na odborných základech. Kraj například rozhodnutí neprojednal s Agenturou ochrany přírody a krajiny. Což potvrdili i její zástupci.
„PR Maštale mají loni schválený plán péče. Ten předpokládal nové vyhlášení, ale redukce se měla týkat jen opravdu zbytečně chráněných ploch (orná, chaty v okrajích apod.), a to po odborné diskuzi. K té nedošlo. Ministerstvo životního prostředí nyní požádalo AOPK o odborné stanovisko, které se nyní zpracovává,“ uvedla mluvčí Karolína Šůlová.
Šéf východočeského pracoviště AOPK Rusňák upozornil, že se v podobných případech využívá spíše změna kategorie území, například z přírodní rezervace na památku. Plošné zmenšení území je ale podle něj neobvyklé.
Vše máme podložené, stojí si za svým kraj
Vedení Pardubického kraje si ale stojí za tím, že má svůj plán dostatečně podložený. „Návrh byl připraven na základě řady odborných podkladů, například biologických průzkumů provedených v oblasti (které byly využity při zpracování plánu péče či dalších souvisejících dokumentů a jsou odborné veřejnosti známy) i dalších zdrojů, včetně Nálezové databáze ochrany přírody. Využita byla i vlastní šetření přímo v lokalitě,“ uvedl mluvčí kraje Barták.
Jako místa, která už nesplňují podmínky pro ochranu, vyjmenoval například lesy východně od Roudenského údolí nebo na jih od silnice z Proseče do Budislavi, které mají spíše hospodářský charakter a převládá v nich smrk.
Na rozdíl od Agentury ochrany přírody a krajiny kraj návrh projednal například s městem Litomyšl, kterému v rezervaci patří část pozemků. A to krok podporuje.
„Nové uspořádání a změna režimu území nám usnadní péči o lesní porosty a umožní nám pružněji reagovat na nenadálá bezpečnostní rizika v lokalitě. Zároveň jsme přesvědčeni, že chystané změny nepovedou k výrazným změnám této oblasti a že bude zachován specifický charakter a tradiční ráz oblíbených Toulovcových Maštalí,“ řekl Seznam Zprávám místostarosta Radomil Kašpar (KDU-ČSL).
Proti návrhu nyní lze podávat námitky. „Cílem Pardubického kraje je, aby výsledná podoba ochrany území odpovídala současným ekologickým i legislativním požadavkům a zároveň byla projednána se všemi relevantními subjekty včetně AOPK,“ dodal mluvčí Barták.
Ačkoli vyhlašování maloplošných chráněných území má na starosti kraj, záležitostí se i tak zabývá stát. „Ministerstvo životního prostředí se i na základě podnětu začalo zabývat opodstatněností samotného návrhu a splnění příslušných předpokladů podle zákona o ochraně přírody a krajiny,“ uvedla mluvčí úřadu Veronika Krejčí.
