Článek
Psal se rok 1941. Členové Sokola z chodníku sbírali úlomky rozstřílené sochy z nuselské sokolovny s vědomím, že tím riskují kriminál. Teď, o 84 let později, se obnovený sokol opět vznesl na střechu stoleté budovy, a to z velké části právě díky odvaze předků.
Měděná skulptura, která budovu zdobila původně, byla znakem sokolovny od roku 1925, v roce 1941 ji ale strhli a rozstříleli nacisté, protože byla symbolem tehdy zakázaného spolku Sokol. Někteří členové Sokola několik drobných kusů sochy před nacisty schovali, i když se tím vystavili velkému riziku.
Jako předloha pro novou sochu tak mohl sloužit jen uschovaný úlomek zobáku a činky s drápy, jediné fragmenty, které se před nacisty podařilo zachránit. Měděnou sochu vytvořil kovotepec Karel Holub a jeho syn sochař Petr Holub, které si jednota vybrala pro jejich zájem o téma.
Bez dochovaných fragmentů sochy by byla její obnova podstatně obtížnější. „Za to je potřeba poděkovat našim předkům, zejména tehdejšímu starostovi bratru Rákosníkovi, že úlomky posbírali a pod hrozbou drastických trestů je schovávali,“ řekl při prvotním představení sochy tajemník jednoty František Barac.
„Když do plechu střihnete, nelze to vzít zpátky“
Autoři měli k dispozici také jedinou fotografii originální sochy s jejími tvůrci, která měla ovšem podle Karla Holuba sloužit spíše k účelům prezentace autorů než k dokumentaci jejich práce. „Proto jsme museli všechno detailně rozkreslit a promyslet. Hlavně, když už do plechu střihnete, tak to nelze vzít zpátky, takže jsme si dali opravdu záležet. Chtěli jsme, aby to sokolové měli pěkné,“ popsal Karel Holub.
Z velké části se na tvorbě sochy podílel mladší syn Petr. „Přeci jen ve svém věku už nemám tolik síly, takže Petr v některých chvílích výrazně pomohl. Kromě toho, že je silný, je i velice šikovný a měl spoustu dobrých nápadů k výsledné podobě,“ dodal Karel Holub.
V rámci několikaměsíční přípravy na tvorbu sochy autoři navštívili i zoologickou zahradu a studovali zoologické knihy, aby byl vymodelovaný postoj sokola co nejvěrnější tomu skutečnému. Podle Karla Holuba bylo třeba mírně upravit původní hlavu a její náklon, aby byla dobře vidět z ulice.
Při výrobě sochy byla použita technika cizelování, kdy se kov opracovává a modeluje pomocí malých kladívek a dlát. Jde o jemnou ruční práci, která umožňuje u kovových předmětů vytvářet i malé detaily.
Původně se měla socha vrátit na budovu u příležitosti 100. výročí jejího otevření, termín ale musel být odložen a původní sochu tak nová nahradila až tento týden. „Instalaci sokola nestihneme z důvodu velmi špatného stavu ukotvení v předpokládaném termínu,“ uvedl spolek na webu.
Socha má rozpětí křídel 2,8 metru, vysoká je 1,3 metru, váží 150 kilogramů, práce na ní trvala zhruba půl roku a stála zhruba půl milionu korun. Od prvotního nápadu k realizaci uplynulo něco přes čtyři roky, po dokončení byla socha v roce 2023 vystavená v Benediktínském opatství v Emauzích.
Sokol Nusle vznikl už v roce 1888, před pořízením stávající sokolovny využíval nejdříve Nuselskou pivovarskou zahradu a pronajatý sál nuselské restaurace Na Zámecké a také tělocvičny nuselských škol. První sokolovna v Nuslích byla dostavěna v roce 1900 v Palackého ulici, nakonec byla ovšem prodána církvi. Současná secesní budova na dnešním náměstí Generála Kutlvašra byla slavnostně otevřena v říjnu roku 1925.
