Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dobročinné chování a postoje k solidaritě u české veřejnosti poprvé systematicky zmapoval Analytický ústav STEM ve spolupráci s Nadačním fondem Donio. Výzkum probíhal v loňském listopadu a účastnilo se ho přes 2000 respondentů.
Jedním z hlavních zjištění je, že v minulém roce odpracovali Češi a Češky bez nároku na odměnu množství času odpovídající 95 tisícům plných úvazků. To představuje hodnotu kolem 34 miliard korun. Různými způsoby se zapojil každý třetí dospělý člověk.
Nejčastěji lidé pomáhají proto, že to vnímají jako důležitou součást svého života, touží být užiteční nebo z toho mají zkrátka radost.
Přibližně polovina této činnosti nejčastěji probíhala prostřednictvím neziskových organizací nebo komunitních skupin. Organizovaní dobrovolníci se věnovali hlavně manuální práci, koordinačním aktivitám či přímé práci s klienty.
,,Víme, že během covidu se lidé hojně zapojovali do nakupování pro seniory, na začátku války na Ukrajině pomáhali uprchlíkům se zorientovat a při živelných katastrofách vyjížděli odstraňovat následky,“ uvádí ředitel výzkumu Jaromír Mazák.
Druhou polovinu tvoří neformální přímá pomoc, kterou si lidé domlouvají sami. ,,To může být třeba nákup pro seniora, hlídání dítěte sousedce nebo sběr a likvidace odpadků během výletu,“ popisuje Mazák.
Roste i finanční štědrost
Výzkum se kromě dobrovolnictví věnoval také oblasti dárcovství. To za posledních 10 let zaznamenalo poměrně jasný rostoucí trend, došlo u něj k dvojnásobnému nárůstu. ,,Bylo to akcelerované hlavně krizemi kolem covidu, různými přírodními katastrofami, jako bylo tornádo na Moravě, nebo později válkou na Ukrajině,“ vysvětluje Mazák.
Dosavadní odhady filantropie vycházející z daňových přiznání výrazně podhodnocovaly skutečný rozsah dárcovství. Nebyly v nich totiž zahrnuty dary zaměstnanců, za které přiznání zpracovává zaměstnavatel, a především ignorovaly dary, které lidé v daňovém přiznání pro slevu na dani vůbec neuplatnili. Těch byla ale většina, celkově dary za více než osm miliard.
Podle aktuálního výzkumu nějaký finanční dar v průběhu roku daruje asi polovina Čechů. Typický dárce za rok přispěje kolem 1 200 korun. Z celkových téměř 21 darovaných miliard korun za rok 2023 připadá na fyzické osoby více než 14 miliard a na firmy přes šest.
V případě firem jde podle výzkumu o stagnaci. Podle Mazáka má ale jednoduché vysvětlení. ,,To, jestli se majitel firmy rozhodne darovat spíš přes firmu, nebo jestli potom daruje ze svého osobního majetku jako fyzická osoba, někdy může být velmi blízká věc,“ říká.
Emočně podpořené dárcovství
Podle výzkumu ve finančních darech dominují digitální platby. Každý druhý dárce využívá jednorázový převod nebo platbu kartou. Trvalý příkaz má nastavený přibližně každý čtvrtý.
V Česku tak stále převažují jednorázové a spontánní dary před těmi dlouhodobějšími. To je podle Mazáka způsobeno tím, že dárcovství a filantropie často vycházejí z emocionálních reakcí na aktuální krize, které mají jen krátkodobý charakter.
,,Teprve větším přemýšlením dochází k rozvinutí dlouhodobého dárcovství a pomáhání jako hodnoty. To potom může vytvářet prostor i pro víc racionální přístup k dárcovství ve smyslu třeba zaměření se na to, kde může být moje pomoc nejefektivnější a tak dál. Hodně Čechů se ale zatím dál přiklání k tomu emočně podpořenému dárcovství,“ uvádí.
Nedůvěra k dobročinnosti
Výzkum přišel také na to, že i když většina společnosti vnímá pomáhání druhým jako hodnotu a souhlasí s tvrzením, že úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o nejslabší, skoro polovina lidí se zároveň obává zneužití dobročinnosti. To se ale podle Mazáka děje jen ojediněle. ,,Nedůvěra je pro Čechy tak trochu typická. Často vyjadřujeme skepsi, možná i proto, že nechceme vypadat naivně,“ říká.
Výstupem výzkumu je první český index solidarity, který souhrnně odráží míru dobrovolnictví, darování i postoje k solidaritě. Hodnota za rok 2024 je 39,4 %, přičemž je vyšší u žen než u mužů, vyšší u lidí s maturitou než bez ní a vykazuje jen malé rozdíly v závislosti na věku.
Maximální hodnota 100 % je ovšem čistě hypotetická a představovala by stav, kdy by se každý člověk plně zapojil do všech forem pomoci a zároveň měl silně solidární postoje. Smyslem indexu je sledování jeho vývoje v čase a porovnávání s budoucími trendy.
