Článek
Dívka v červených šatech vystrašeně proplouvá hrůznými výjevy krakovského ghetta. Jedna z nejslavnějších scén stříbrného plátna pochází z amerického filmu Schindlerův seznam. Symbolizuje nevinné oběti válek. Snímek oceněný sedmi soškami světu převyprávěl skutečný příběh továrníka Oskara Schindlera, zachránil před smrtí asi 1200 židovských vězňů.
Málokdo už tuší, že slavná továrna stojí v Brněnci na Svitavsku. Po 80 letech od konce války píše osudový příběh novou světlejší kapitolu. V dlouho chátrající pobočce koncentračního tábora Gross Rosen v Brněnci v sobotu otevírá muzeum přeživších holokaustu.
Tvoří asi čtvrtinu původního areálu, v němž 1200 vězňů i díky Schindlerovi přečkalo konec druhé světové války. „Podařilo se nám zrekonstruovat přádelnu, aby mohla sloužit novému účelu,“ ukazuje Milan Šudoma, představitel Nadačního fondu Archa.
Stojíme za prosklenou stěnou. Za ní jsou vidět velké nosné pilíře. Suť, sudy, zbytky textilní výroby. „Chtěli jsme zachovat právě pohled pro návštěvníky, aby viděli velikost té haly i její historii. Jak vypadal, než jsme začali,“ doplňuje Šudoma.
Nově opravenou část tvoří velké panely se životními příběhy vězňů i Schindlerovy rodiny.
Továrník ze Svitavska Oskar Schindler za druhé světové války pomohl židovským dělníkům uniknout transportům do vyhlazovacích a koncentračních táborů. Kvůli blížící se Rudé armádě Schindler na podzim přesunul výrobu z Polska do Brněnce.
Původně textilní továrna byla rovněž arizovaným židovským majetkem. Tam se „Schindlerovi Židé“ s totálně nasazenými Poláky podíleli až do 2. května 1945 na výrobě protiletadlové munice, a díky tomu unikli smrti.
Skupina vězňů Schindlerovi na sklonku války darovala prsten s věnováním „Kdo zachrání jednoho člověka, jako by zachránil celý svět.“
„Je to 80 let od konce války i od chvíle, kdy byl ten prsten darován. Pro mě je důležité znovu vyprávět ty individuální příběhy. Příběhy přeživších, kteří často cítí vinu, často se necítí být na správném místě – ale oni teď své místo mají. Mají Muzeum přeživších,“ říká pro Seznam Zprávy hlavní donátor muzea, Švýcar s moravskými kořeny Daniel Löw-Beer.
Také jeho předci shlížejí na návštěvníky z panelů. Až do násilné arizace vlastnili textilní továrnu v Brněnci, stejně jako mnoho dalších nemovitostí na Moravě a v Brně. Válka a vraždění židovských obyvatel staleté vazby zpřetrhala.
Od roku 2017, kdy Brno uspořádalo mítink se stovkou potomků jako akt smíření, se situace změnila.
Löw-Beerovi se i díky tomu podílejí na obnově brněneckého továrního areálu, který desítky let chátral a dlouho byl odsouzen k zániku. „Tohle je také můj otec a dědeček. Vrátit jejich příběhy zpět na určité místo je pro mě osobně velmi důležité – i pro moji rodinu, která tady na Moravě žila pět set let. A dnes získali kousek svého příběhu zpět – a místo pro přeživší,“ říká Daniel Löw-Beer.
V sobotu na slavnostní odpoledne dorazili potomci vězňů, tvůrci muzea, ale také zmíněná dívka s červenými šaty ze slavné scény.
Polce Oliwii Dabrowské byly při natáčení tři roky. Pamatuje si jen záblesky. Třeba jak ji při neustálém opakování scény filmaři museli přemlouvat. Třicátnice teď připomíná důležitost nových prostor. „Tohle není jako jiná muzea s exponáty ze starověku, ale možná ještě důležitější. Artefakty si nemůžete osahat, ale můžete slyšet jejich hlas, vidět jejich podobu. Artefaktem je zde člověk, který přežil druhou světovou válku, a samotné budovy jsou svědectvím těch, kteří to nepřežili,“ říká Dabrowská.
Vzpomíná, že jako malá dívka netušila, co její postava znázorňuje. „Ve scénáři měla původně jméno. To však později škrtli. Ona je totiž symbol všech nevinných obětí válek,“ dodává.
Příběhy vězňů
Příběh zachráněných Židů zachytil australský spisovatel Thomas Keneally v románu Schindlerova archa z roku 1982. Ze zdravotních důvodů nemohl dorazit.
Jeho dcera Mag daruje muzeu několik rukopisů. „Přivezla jsem originální přepisy rozhovorů, které můj otec vedl s některými vězni. Mluvili o tom, jaké to tu bylo a jak přežili. Chce zdůraznit několik věcí: Příběhy přeživších, spravedlnost ze soudního procesu s dozorcem tábora a za třetí, že je události třeba neustále vyprávět dál,“ říká.
„Příběh Schindlera je součástí jeho života a života naší rodiny už více než čtyřicet let. Je to příběh lidskosti – a otec si přeje, aby byl vyprávěn i nadále. Tato továrna je naprosto zásadní k tomu, aby lekce z té doby nezapadly a nezůstaly zapomenuté,“ doplňuje dcera spisovatele.
Továrna v Brněnci vyráběla papír, později to byla přádelna a za války tam také vězni vyráběli munici. Do továrny přesunul německý podnikatel Oskar Schindler asi 1200 dělníků ze své smaltovny v Krakově, čímž jim zachránil život.
Schindler byl rozporuplná osobnost. Narodil se ve Svitavách a před válkou jako československý občan německé národnosti se stal agentem německé vojenské rozvědky Abwehru a donášel jí informace. Později byl zatčen, ale na základě mnichovské dohody ze září 1938 byl propuštěn. V roce 1939 pak vstoupil do NSDAP. „Chceme jej tu ukazovat z různých pohledů,“ zdůrazňuje Šudoma.
Čeká na návštěvníky
Svitavsko, kde před válkou žily statisíce Němců, se i po osmi dekádách vyrovnává s válečnými událostmi. „Doufejme, že nové muzeum pomůže regionu a přitáhne tisíce návštěvníků,“ přeje si na slavnostním otevření hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Muzeum zatím nebude otevřené každý den. Má sloužit školním kolektivům a skupinám zájemců. Bude hostit koncerty a další společenské akce.
Jeho donátoři doufají, že se bude nadále rozvíjet také do tří sousedních památkově chráněných a zchátralých budov, v nichž právě „Schindlerovi Židé“ v závěru války pracovali. „Na to však budou třeba možná stovky milionů korun,“ vysvětluje Šudoma.
Podle prvních návštěvníků se expozice stane jednou z nejdůležitějších připomínek druhé světové války v Evropě.
Nové muzeum je podle aktérů také symbolem naděje. „Rok 1938 znamenal zlom na mapě Evropy i v Československu – a něco se tehdy rozbilo. Ale z těch střepů dnes některé vidíme znovu ožívat. Opravdu doufám, že to pomůže nám samotným, ale také vám jako Česku najít způsob, jak si vysvětlit dvacáté století. Co se stalo, jak jste se tam dostali, abyste mohli plynout dál,“ říká Daniel Löw-Beer.
