„Uměle živený odpor,“ zní z CHKO, kterou chtějí zrušit Motoristé

Do obřích korun stromů dopadají drobné kapky deště. Když v unikátní krajině, přezdívané Moravská Amazonie, chvilkami utichá zpěv ptáků, zavládne tu královské ticho.

Mimo areál přitom kolem CHKO Soutok znovu sílí veřejný humbuk. Jen kousek odsud pochází šéf Motoristů Petr Macinka, jeden z aspirantů na post ministra životního prostředí. Jak upozornily Seznam Zprávy a Deník N, jeho hnutí dostalo sponzorský dar milion korun od firmy miliardáře Františka Fabičovice, další klíčové postavy z Břeclavska.

Oba se přes své rodiny znají, oba ostře vystupují proti chráněné krajinné oblasti, kterou končící vláda Petra Fialy vyhlásila teprve letos v červenci. Macinka se nechal slyšet, že novou ochranu Soutoku hodlá zrušit. Zaujal také výrokem, že „poteče zelená krev“, čímž avizoval utažené kohoutky pro různé ekologické organizace.

Motoristé tomu kampaň, placenou také z Fabičovicových peněz, na Břeclavsku notně přizpůsobili. I dva týdny po volbách tu visí velké plachty a billboardy.

„Lanžhot bez CHKO,“ hlásá jeden z nich. Asi desetimetrový poutač visí nedaleko jedinečné oblasti, která zahrnuje největší plochu lužních lesů ve střední Evropě. Když návštěvník sejde z asfaltek či dřevěných chodníků, dýchne na něj divočina. Žijí tu chránění brouci, hnízdí orli a do nebe se pnou obří staleté duby.

Oblast však také přímo kříží království Františka Fabičovice. Podnikatel, myslivec i milovník přírody po revoluci vybudoval na Břeclavsku obří impérium. Skupina Alca vyrábí sanitární techniku či potrubní systémy, roční tržby přesahují tři miliardy korun. Zaměstnává asi tisícovku lidí.

Červenobílé vlajky s názvem Alca plápolají ve větru jen pár stovek metrů od jednoho ze vstupů do území Soutoku.

Miliardář se proti novému stupni ochrany opakovaně vymezuje. „Tak, jak je to navržené, by mě to omezilo hodně. Většinou jde o orné půdy nejvyšší bonity. A nejde jen o mě, je tam dalších 3000 hektarů a dalších šest tisíc majitelů orné půdy. Nevím, proč bychom měli nejlepší bonitu zalučnit,“ řekl loni Seznam Zprávám.

Takový postup však ministerstvo i ochranáři odmítají. Nová správa CHKO zaměstnává necelou desítku lidí. Jsou mezi nimi pracovníci státní Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).

Říkají, že pokud chtějí dosáhnout prospěšného sečení luk nebo kácení nepůvodních dřevin, stejně se musejí domlouvat s vlastníky, místními či hospodařícími subjekty. „A musíme za to nabídnout dostatečnou finanční podporu, aby to bylo pro vlastníka zajímavé,“ zdůrazňuje šéf regionálního pracoviště AOPK Stanislav Koukal.

Největším „vlastníkem“ v oblasti je přitom František Fabičovic. Nová CHKO totiž zasahuje i do třetiny jeho Obory Obelisk. Veřejnosti nepřístupná oblast je také unikátní příklad oživené přírody.

Roky ji obnovoval ve spolupráci s krajináři a odborníky. Pro Seznam Zprávy už dříve vzpomínal na svůj počin. „Po regulaci Dyje a vytvoření Novomlýnských jezer tam podzemní voda klesla o dva metry a území začalo vysychat. Z tůní zbyly jámy, ty se zavezly, rozoraly. Když jsem to viděl, vykoupil jsem pozemky od 2500 lidí, sehnal jsem staré mapy a rozhodl se to dát zpátky. Někdo má hokejové mužstvo, já jsem odmala tíhl k přírodě.“

Zásluhy mu přiznává i Koukal. „Je to vynikající projekt. Na obnovu poskytla Evropská unie 30 milionů korun a já je považuju za jedny z nejlépe investovaných peněz z tohoto operačního programu. Je škoda, že spolupráce z nějakých emočních důvodů nefunguje,“ namítá.

Fabičovic opakoval, že není odpůrce CHKO. „Jsem jen proti tomu, aby vyhlášená chráněná oblast byla na mých pozemcích,“ líčil v minulosti.

Obeliskem se v souvislosti s vyhlášením CHKO ve středu zabýval Městský soud v Praze. V žalobě zástupci obory uvedli, že vyhlášení chráněné oblasti znemožňuje výkon vlastnického práva k pozemkům, které zde Fabičovicovi patří, a sníží jejich hodnotu. Místo podle nich zároveň není důvod zákonem chránit – jde o ornou půdu.

Soud dal ale za pravdu předchozímu vyjádření ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL), podle nějž by vyjmutí pozemku z CHKO narušilo celistvost chráněného území a negativně by ovlivnilo možnosti zachování nivního ekosystému řeky Dyje.

Na tamní soud už zamířila třicítka žalob. Sedmadvacet z nich - včetně té středeční - zamítl. Někteří ze žalujících podávají kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Platí to také pro spor kolem Obelisku.

„Byť zatím jednání nejsou úspěšná, tak mám od klientů pokyn využít všech prostředků, které nám právní řád umožňuje,“ říká advokát Obory Obelisk Michal Staněk.

Koukal ke sporům přidává, že ze šesti tisíc vlastníků podalo námitku 219. „Z toho devět těch námitek bylo originálních,“ říká.

Podle něj je „jediným podstatným hybatelem té averze František Fabičovic a nepočetná skupina lidí kolem něj“.

Fabičovic a jeho lidé se ohánějí veřejným odporem proti CHKO, ten je však těžko měřitelný.

Petici za jeho ochranu podepsalo přes 15 tisíc lidí, podobný materiál proti vyhlášení chráněné oblasti necelé čtyři tisícovky. Ani řečí volebních zisků odpor nijak závratný není. Motoristé s „anisoutokovou“ kampaní v regionu nijak nepřesáhli své celostátní výsledky. V Břeclavi i Lanžhotě získali okolo sedmi osmi procent.

Koukal dodává, že ochranáři na žádný reálný odpor nenaráží. „U těch významných parťáků v území se potkáváme s téměř výhradně pozitivní ochotou. Prostě s takovou snahou dělat něco užitečného a nemyslím si, že je to motivované jen tím, že dané práce platíme.“

Petici proti Soutoku podepsal místní majitel půdy Marek Blažej. Souhlasí, že v tomto ohledu „revoluce“ nenastane ze dne na den, ale podle něj se začínají objevovat „postupné háčky“.

„Nelíbí se mi to vrchnostenské jednání. Arogrance moci. Jsem vlastníkem pozemku, ze kterého odvádím daně. A stát mi najednou bude říkat, že se tam nemůže vstoupit, protože se tam objevila nějaká žabička,“ namítá.

Koukal oponuje, že se chráněnými živočichy už dřív zabýval krajský úřad či jiné orgány ochrany přírody a současná správa CHKO rozhodování zjednoduší.

Chráněné území se dotýká asi dvacítky obcí. „Samozřejmě jsou tady i nějací odpůrci, ale za mě jsou v podstatné menšině. Od začátku jsme komunikovali s agenturou, takže jsme věděli, jak se nás to bude dotýkat,“ chválí pokračující diskuze starosta Kostic Libor Balga.

„Příroda je jedinečná, a když se momentálně podíváme na diskuze, tak někomu vůbec nejde o přírodu, ale spíš o jisté ego,“ dodává.

Naopak podle vedení Tvrdonic byla ochrana území dostatečná už před vznikem CHKO. „Každému je nám jasné, že příroda se chránit musí. Jsou zde určité věci, které se musí zachovávat. Je však otázka, v čem nás nová správa bude omezovat. Je to přece jen stále čerstvé,“ říká starosta Zdeněk Tesařík.

Šéf Motoristů Macinka odmítá, že by své záměry v oblasti s Fabičovicem řešil. „CHKO Soutok je špatně, její zrušení bych prosazoval vždycky. Jsem z toho regionu a vím, jaká je v této věci dlouhodobě nálada lidí i proč,“ reagoval na dotazy Deníku N.

Končící ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) záměry možného nástupce ostře kritizuje. „První CHKO na našem území vznikla v šedesátých letech minulého století. Ani za totality, ani za demokracie se nestalo, že by ochranu někdo zrušil. Jestli chtějí Macinka a spol. překonat komunisty, pak jsou na dobré cestě,“ zdůrazňuje.

Podle něj se šéf Motoristů ocitl „v brutálním střetu zájmů“. „Pan Fabičovic mu dává peníze, aby tohle prosazoval. Uplácí politiky, uplatil pana Macinku. Mně to přijde lidsky odporné. Chceme žít ve světě, kdy soukromé zájmy budou převyšovat zájmy veřejné?“ ptá se dosluhující ministr.

V CHKO Soutok dál panuje ticho a klid. Pod stromy se prochází také matka s dcerou. „Mám z chráněné oblasti smíšené pocity, ale výrazně proti ní nejsem,“ říká Kateřina Barkociová.

Její dcera Nikol tady čtyři roky při škole studovala zdejší přírodu. Podle ní současná ochrana oblasti přináší zbytečná omezení. „Zákaz chození mimo stezky a podobné hlouposti. To je pro místní nevhodné. A po stezkách, kde bude bordel od cyklistů, člověk chodit nechce,“ říká.

Je to však jedna z mnoha nepřesných informací, které se oblastí nesou. Lidé tady dál mohou chodit na houby, dál se procházet lesy. Pohyb je omezený jen na minimální ploše CHKO. Na první pohled není v oblasti vidět žádná změna.