Hlavní obsah

Ústavní soud zamítl stížnost bývalého ředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Foto: Radek Vebr , Seznam Zprávy

Bývalý ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík.

Ústavní soud v případě Ludvíka uznal, že v postupu došlo k závažným pochybením, avšak nebyla natolik závažná, aby vedla ke zrušení napadených rozhodnutí. Ludvík se tak chce obrátit na Evropský soud pro lidská práva.

Článek

Ústavní soud v úterý zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl novinářům, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.

Ludvík si stěžoval, že mu opatření nahrazující vazbu byla uložena víc než rok poté, co jej soud v únoru 2025 poslal do vazby. Z ní byl po 11 měsících propuštěn letos v lednu.

„Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná, ačkoliv dává stěžovateli za pravdu, že v postupu obecných soudů došlo k závažným pochybením, z nichž některá mohla mít dopad i do jeho ústavně zaručených práv a svobod. Tato pochybení ale nebyla natolik závažná, aby vedla ke zrušení napadených rozhodnutí,“ uvedla soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová.

Křesťanová při odůvodnění uvedla, že zásadní není doba od rozhodnutí o vazbě k rozhodnutí o využití nahrazujících opatření, ale doba, kterou Ludvík ve vazbě skutečně strávil.

„Stěžovatel byl z výkonu vazby fakticky propuštěn asi měsíc před uplynutím uvedené doby, takže využití opatření nahrazujících vazbu bylo možné. Při rozhodování o uložení omezujících opatření nahrazujících vazbu není pro posouzení otázky, zda byla maximální doba vazby vyčerpána, podstatná délka doby mezi vzetím do vazby a uložením omezujících opatření nahrazujících vazbu, ale doba, po kterou byl obviněný ve vazbě,“ uvedla Křesťanová.

Část stížnosti, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, Ústavní soud odmítl. „Stížností proti trestnímu stíhání se Ústavní soud v minulosti dvakrát zabýval, stěžovatel ani v jednom případě neuspěl,“ doplnila Křesťanová.

Ludvík je přesvědčený o tom, že jeho práva byla porušena právě jeho vzetím do vazby. „Nečekal jsem, že se Ústavní soud vůbec nebude zabývat tím, že mi policie sdělila, že kdybych vypovídal, nebyl bych ve vazbě. Právo nevypovídat je přitom základní ústavní právo,“ uvedl Ludvík pro Seznam Zprávy.

„Obvinění z korupce u vysoce postaveného člověka znamená v podstatě doživotní dehonestaci. I kdybych byl nakonec soudem očištěn, v mém věku to znamená profesní konec. Teď už jde jen o čest,“ dodal.

Podle policie se Ludvík a jeho bývalý náměstek Pavel Budinský nechali uplácet od různých dodavatelů nemocnice, kteří zajišťovali nejen stavební zakázky, ale i úklidové služby či řemeslnické práce. Odevzdávání části peněz bylo údajně předem dohodnutou podmínkou pro platnost smluv. Ludvík vinu popírá. V kauze figurují také další lidé a firmy.

Doporučované