Článek
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu v pondělí vstoupili do čtyřiadvacetihodinové výstražné stávky proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Diváci a posluchači mohli protest po celý den zaznamenat na všech stanicích s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.
Na obrazovkách ČT a webech obou institucí se od půlnoci objevuje vysvětlující lišta a QR kód s odkazem na podrobnosti. Zprávy na programu ČT24 i další pořady včetně sportovních či publicistických začínají s minutovým zpožděním, před kterým diváci vidí tmavou obrazovku s odpočítáváním a vysvětlujícím textem. V rozhlase se vysílání všech stanic třikrát za den spojilo s vysvětlujícím příspěvkem a minutou ticha. Na webech, teletextu a sociálních sítích je kvůli omezení práce obsah stručnější než obvykle.
Za stávkou stojí iniciativa zaměstnanců Veřejnoprávně, pod kterou se dosud podepsalo 3500 ze zhruba 4250 pracovníků České televize a Českého rozhlasu, přičemž z ČT pochází 2300 podpisů. Zásahy do vysílání podle organizátorů neporušily zákon ani závazky veřejné služby. Stávkující zaměstnanci přišli do práce v černém oblečení a nebudou v době protestu placeni.
Krátce před polednem obemknul budovu Českého rozhlasu na pražských Vinohradech lidský řetěz účastníků happeningu. Mluvčí rozhlasu Lidija Erlebachová potvrdila, že v rozhlase se oficiálně připojilo přes 1000 pracujících, zatímco další stávku podporují, ale kvůli plnění veřejné služby zůstali v práci.
Ve stejnou dobu se na Kavčích horách před budovou zpravodajství sešly ke shromáždění stovky zaměstnanců ČT oděných v černém. Lidé drželi transparenty s hesly jako „Ne státním médiím“, „Pro vás, ne politiky“ nebo „Nezávislost není výdaj“. Kvůli horku museli plochu během akce ochlazovat vodou hasiči. Protest, který uváděli moderátoři Ester Janečková a Daniel Stach, zahájil písní Anděl zpěvák David Koller. Podporu přijel vyjádřit i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zuzana Bančanská z nezávislé odborové organizace ČT zde uvedla, že zaměstnanci jsou „připraveni bojovat, a to velmi tvrdě“.
Šéfredaktor zpravodajství Michal Kubal ve svém projevu varoval před omezením regionálního, zahraničního, kulturního i vědeckého vysílání a před zásahy do investigativních pořadů typu Reportéři. Vládní plán přirovnal k „maďarské a slovenské cestě“ a dodal, že média čelí největšímu ohrožení ve své historii, protože jde především o jejich nezávislost. Daniel Stach doplnil, že pokud bude televize placená státem, on ani řada jeho kolegů v ní nezůstanou.
Podle představitelů stávkového výboru je protest teprve začátek. Redaktorka Eliška Záleská upřesnila, že pokud vláda s prosazováním změn nepřestane, chtějí zaměstnanci „přiostřit a udělat něco většího“.
Protestující již podpořila na sociálních sítích řada politiků. Pirát Ivan Bartoš akci označil za „jedinou logickou obranu proti nebezpečnému nesmyslu“, za stávkující se postavili také Starostové, lidovec František Talíř a předseda ODS Martin Kupka. Veřejnoprávním médiím vyjádřily podporu i neziskové organizace, ombudsmanka Eva Kostolanská, dětský ombudsman Martin Beneš či zaměstnanci brněnské Kanceláře veřejného ochránce práv.
Navrhovaný vládní plán má snížit rozpočty obou institucí asi o 15 procent (o 1,4 miliardy korun), kvůli čemuž by podle ČT a rohlasu muselo odejít 450 až 700 zaměstnanců ze stávajících 4250 a musela by se omezit výroba. Vláda změny hájí úsporami a plněním předvolebních slibů. Koaliční politici tvrdí, že nezávislost médií nebude ohrožena, a argumentují tím, že podobný model funguje i jinde v Evropské unii.
Protestuje se i v Brně a Ostravě
Protesty se konaly i před budovami České televize a Českého rozhlasu v Brně. Rozhlasové zaměstnance podpořili v Brně herci a herečky z brněnských divadel, kteří v Beethovenově ulici čtou úryvky z děl George Orwella, Karla Čapka nebo Františky Plamínkové. Lidé na místě mají transparenty jako Rozhlas nedáme nebo Bez svobodných médií není svobodná společnost.
„Obáváme se ovládnutí médií veřejné služby. Obáváme se, že cesta k tomuto ovládnutí je zrušení koncesionářských poplatků,“ řekla pracovnice rozhlasu Alena Hesová za iniciativu Veřejnoprávně. Poděkovala za podporu veřejnosti. Ulicí ale prošel také muž, který výstražnou stávku označil za komedii a cirkus.
Před televizním studiem v Brně-Líšni se shromáždila asi stovka zaměstnanců, chodník u hlavního vchodu je popsaný hesly jako „Pro Vás, ne pro politiky“, „Nenecháme si vzít telku estébáky“ a „Ruce pryč od pravdy“.
V poledne se protestující sešli před budovou Českého rozhlasu Ostrava u sochy Karla Kryla. Zde jako první vystoupila předsedkyně Syndikátu novinářů Moravskoslezského a Olomouckého kraje Ivana Šuláková. „Svoboda médií není otázkou levé nebo pravé politiky. Je to otázka toho, zda chceme žít ve společnosti, kde se pravda hledá prostřednictvím ověřováním faktů, nebo chceme žít ve společnosti, kde o tom, co je pravda, rozhoduje ten, kdo má právě největší moc,“ řekla. Podle ní lidé z nejvyšších pater politiky už teď média dehonestují. Snahu vlády označila za pokus zavřít ústa potenciálním kritikům.
