V Praze se na střední nedostalo nejvíc dětí. Bojují s konkurencí odjinud

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na pražské střední školy míří nejen místní deváťáci, ale také velká část Středočechů. Tradičně přes 40 procent z celého tamního ročníku. I proto je v hlavním městě největší boj o místa, což se ukázalo i z prvních výsledků letošního přijímacího řízení. V Praze zůstala nepřijatá největší část deváťáků v republice – 16 procent.

Rozdíl je o to markantnější, když se srovná s průměrem celého Česka. Napříč republikou se v prvním kole nedostalo šest procent dětí. Z celkem přihlášených 99 tisíc deváťáků tedy asi šest tisíc. Celou čtvrtinu ze všech nepřijatých tvoří právě pražské děti.

Že bojují s opravdu velkou konkurencí, ukazuje mapa níže. Na ní je vidět, kde mají trvalé bydliště žáci, které přijala některá z pražských středních škol – v tomto případě včetně šestiletých a osmiletých gymnázií.

Ukazuje se, že jen 59 procent nově přijatých na pražské školy má také v Praze trvalé bydliště. Více než třetina pochází ze středních Čech – nejvíce z Prahy-západ a Prahy-východ, zbytek pak z dalších částí republiky.

I loni to ale vypadalo, že se velká část pražských dětí na žádnou střední školu nedostane. Po skončení přijímacího řízení ale hlavní město napočítalo jen nějakých 450 neumístěných dětí, většinou šlo o žáky z Ukrajiny, kteří na české střední školy ani nastoupit nechtěli. Když v červenci ještě některé pražské školy hledaly zájemce o studium, už se jim téměř nikdo nehlásil.

Letos by měl být populační ročník zhruba stejně silný jako ten loňský. Čistě matematicky by se tak mělo najít v dalších kolech dostatek míst i pro děti dosud nepřijaté.

„Když vezmu jen místa na maturitních oborech, mělo by jich být volných dva tisíce. Takže by to mělo vyjít, i kdyby všech 1,6 tisíce dětí, které se nedostaly, chtěly na maturitní obory,“ popisuje pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Je ale třeba doplnit, že je to včetně soukromých škol.

Nikdo ale v současné chvíli nedokáže jasně říct, jak přijímací řízení nakonec dopadne. Je tady totiž hned několik neznámých. Zaprvé je třeba počítat s letošní změnou – žáci měli o jednu přihlášku více. Mohlo se tak stát, že větší podíl dětí ze Středočeského kraje zkusil štěstí v Praze.

Tomu by odpovídaly i odhady vedení hlavního města. Praha počítala se sedmi tisíci žáky z ostatních regionů, ve skutečnosti se jich ale přihlásilo o tři tisícovky více.

Zadruhé ale zatím nesedí úplně ani data. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prezentovalo tento týden za kraje jen čísla, odkud se žáci hlásili, ne kam. To je pro Prahu poměrně zásadní rozdíl. Navíc ministerstvo počítá jen s 9,4 tisíce deváťáků v Praze, reálně jich ale tady studuje o tři tisíce víc. Ministerstvo totiž bere v potaz jen děti s trvalým bydlištěm v Praze, takže z toho vypadávají deváťáci, kteří sice na pražské základky chodí, trvalé bydliště mají ale v jiném kraji.

Ale také nějaké dobré zprávy – i ve druhém kole budou nabízet volná místa některá veřejná gymnázia. Podle radního Klecandy je takových neobsazených míst kolem dvou set. Celkově mají pražské veřejné školy podle Cermatu kapacity asi pro 12 tisíc dětí, k tomu dalších šest tisíc míst je u dalších zřizovatelů.

Míst by ve druhém kole mělo být i v hlavním městě dost, leč nikdo to nemůže zaručit. I do něj se totiž mohou hlásit na pražské školy děti z jiných regionů, navíc daleko jednodušeji než dříve.

„Navrhoval jsem, aby v dalších kolech fungovala spádovost, ale bohužel na ministerstvu k tomu vůle není,“ dodává pražský radní pro školství Klecanda.

Je ale naprosto jasné, že se všechny děti nedostanou na obor nebo školu, kam by nejvíce chtěly. Pokud se některý žák trefil ve všech třech případech do příliš vytížených škol nebo byl při volbě příliš ambiciózní, nemusí se dostat například na všeobecně vzdělávací obor, ačkoliv by z pohledu svých výsledků měl.

Pro ilustraci jeden výjimečný případ: podle informací Seznam Zpráv se takto nedostala v prvním kole žačka ani s 90 body ze 100 možných – zvolila tři školy, kde ve všech případech byla hranice pro přijetí o něco málo výše.

„Element strategizování při volbě středních škol zůstává poměrně silný. Systém se tím degeneruje. Mimochodem tak nevíme, jaká je skutečná struktura poptávky po středních školách,“ vysvětluje ekonom Daniel Münich, který se systému přijímacího řízení dlouhodobě věnuje.

Rodiče totiž třeba mají zájem o všeobecné zaměření výuky, ale vzhledem k nedostatečné poptávce raději pro své děti volí bezpečnější variantu jiného maturitního oboru.

Pomoci by mohlo navýšení počtu přihlášek. Tak by se předešlo taktizování při výběru škol. V některých zemích nemají žáci vůbec omezený počet podaných přihlášek.

Zároveň by ale pomohlo, kdyby se nejprve skládaly státní testy a až poté se děti přihlašovaly na střední školy. Daleko lépe by tak rodiče mohli odhadovat, na kterou školu dítě s výsledkem má. Přehození termínů ministerstvo ale zatím neplánuje.

„Že by bylo ideální přesunout přijímačky a koncipovat je jinak, není pochyb. Musíme ale stavět dům nikoliv od komína a střechy, ale od základů,“ odkazuje se ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na to, že je nutné nejprve dokončit započaté reformy výuky na základních školách a oborové struktury těch středních.

Zvlášť v některých krajích se ale dlouhodobě nepotkává poptávka s nabídkou. Zatímco rodiče a děti by tam rádi viděli větší kapacity na všeobecně vzdělávacích oborech, školy nabízí nejvíce odborné programy.

V Karlovarském a Plzeňském kraji nastoupilo loni na čtyřletá gymnázia nejmenší procento deváťáků v republice – ani ne sedm procent ze všech dětí přijatých do prvního ročníku středních škol. Průměr Česka je deset procent.

I v Praze, kde je tento podíl naopak nejvyšší (15 procent), by přitom rodiče uvítali ještě větší kapacity. Z průzkumu Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK vyplynulo, že ideální školou je gymnázium pro 23 procent rodičů z hlavního města.