Článek
„Kouzelné slovo, které nemá nikdo rád: Válka,“ uvádí seminář o bezpečnosti „Odolnost obyvatelstva a připravenost na krizové situace“ vedoucí oddělení krizového řízení policejního prezidia Václav Pelikán.
Bezpečnostní situace se podle policisty stále zhoršuje. V roce 1985 podle něj lidé věděli, co mají dělat a kdo je jejich nepřítel. Nyní lidé opakují, že stát jen straší, ale když se provádí bezpečnostní cvičení, většina na to nemá čas. „Když je dělat nebudeme, tak na to nebudeme připravení,“ vyzývá Pelikán, že je na čase přistoupit k efektivní spolupráci při krizových situacích.
Na semináři, kterému předsedal poslanec KDU-ČSL Jan Bartoška, představila v pondělí policie koncept takzvaných policejních záloh. Potřeba je posílit schopnost státu reagovat na rozsáhlé krizové situace, jako jsou válečné konflikty, sabotáže, blackouty nebo přírodní katastrofy. Chtějí zlepšit komunikaci mezi jednotlivými aktéry a zapojit veřejnost.
„Státní orgány vše nevyřeší, proto je potřeba rozvíjet spolupráci s dobrovolníky a je dobré přihlédnout k poznatkům neziskových organizací,“ sděluje Pelikán, že je potřeba se naučit komunikovat s mladými lidmi, kteří jsou připravení pomáhat. „Pokud budeme chtít dobrovolníky využívat, musíme ji mít naproti. Jsou to velice často lidé mladí, kteří fungují úplně jinak než starší generace,“ dodává.
Důležitá je registrace v neziskovkách
Dobrovolníci by převážně dělali pomocné práce, které by ulevily například záchranným složkám při zvládání krizí. „Mohli by nosit a přepravovat materiál, uklízet nebo pomáhat po povodních nebo požárech. Obcházet zasažené lokality a zjišťovat, jaká je na místě aktuální situace, nebo navádět evakuované obyvatele do bezpečných míst,“ upřesňuje Pelikán.
Aby vzájemná spolupráce dobře fungovala, experti doporučují, aby se dobrovolníci zaregistrovali v neziskových organizacích a společnostech, jako je například Český červený kříž, ADRA nebo Člověk v tísni. Velké neziskové organizace mají totiž své dobrovolníky podle Pelikána zorganizované, mají s nimi smlouvy, školí je a přesně vědí, co od nich mohou očekávat.
„Krizový štáb potřebuje mít přesný přehled o počtu lidí a vybavení, aby je mohl efektivně nasadit. Nejlepším způsobem je zaregistrovat se u vybrané dobrovolnické organizace, které si pak své lidi v případě potřeby sama koordinovaně svolat,“ říká zástupce generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Daniel Miklós Miklós. Chaos naopak dle něj vyvolává příjezd neevidovaných dobrovolníků, kteří se rozhodnou pomoct na poslední chvíli.
Záchranné a policejní složky s organizacemi dlouhodobě a pravidelně spolupracují. Primárně chtějí ale posílit komunikaci mezi sebou, aby se při mimořádných událostech zvládly lépe rozdělit konkrétní úkoly. „Je potřeba jasně vymezit role, aby si organizace navzájem ‚nekonkurovaly‘ a nezdvojovaly práci, například aby dvě různé neziskovky nevozily balenou vodu na stejné místo, zatímco jinde chybí,“ vysvětluje Miklós, že v krizovém štábu je pak řídí určená osoba podle potřeb z terénu.
Společných cvičení by se měli účastnit všichni
Hasičský záchranný sbor také připravuje aplikaci, která bude primárně informovat a varovat občany v krizích. Bude obsahovat statickou část, kde si lidé přečtou preventivní informace a dynamickou část, která nabídne i kontakty a možnosti, kde a jak pomoct.
„Vedle toho je ale také potřeba pořádat společná cvičení, do kterých budou vedle armády, složek IZS, krajů a obcí přímo zapojeny i soukromé firmy. Cvičit se musí reálné scénáře typu výpadku energií, internetu či logistických řetězců,“ doplňuje Pelikán.
Odborníci navrhují proto vytvořit pravidelné legislativní úpravy, které by se nezdržely v připomínkovém řízení. „Doporučuju zahájit takzvanou salámovou metodu. Něco si udělá policie, něco hasiči, něco vojáci. Jinak to nikdy neprojednáme,“ uzavírá Pelikán.
