Článek
Téměř rok a půl byl ve Venezuele vězněn Čech Jan Darmovzal, propustit se jej podařilo dnes po několika týdnech intenzivního vyjednávání. Podle exministra školství a financí a bývalého viceguvernéra Evropské investiční banky Ivana Pilipa, který je s Darmovzalovou rodinou v částečném kontaktu a o případ se dlouhodobě zajímá, bylo hlavním zlomovým bodem zatčení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. „Venezuelská vláda nereagovala a držela ty lidi s tím, že by se jim někdy mohli hodit. Žádné konkrétní návrhy nebo požadavky ale nezaznívaly,“ řekl Pilip.
Do země přicestoval Darmovzal jako turista, tamní vojenská kontrarozvědka ho 5. září 2024 zatkla a odvezla do věznice Rodeo 1 u Caracasu, kde byli či stále jsou zadrženi i další zahraniční političtí vězni. Ti byli režimem Nicoláse Madura pozatýkání bez řádných důkazů či soudů.
Tamní režim oznámil, že Darmovzal měl být součástí pokusu o politický převrat a plánování vraždy několika předních představitelů státu včetně prezidenta Madura. Podílet se měl na konspiraci vedené CIA. Oficiálně ho tamní úřady nikdy neobvinily ani neodsoudily.
Za celou dobu se mohl Darmovzal spojit se svou rodinou pouze dvakrát, nikdo z rodiny ho ale nemohl navštívit, stejně jako právník nebo diplomati. „Byť byly zprávy celou dobu nepřímé, tak z nich bylo jasné, že je to velmi odolný člověk, vezmeme-li v úvahu tu složitost podmínek, ve kterých téměř pět set dní byl,“ uvedl Pilip.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy Ivan Pilip promluvil o vyjednávání a situaci týkající se propuštěného českého vězně.
Proč pozitivní výsledek přišel právě teď?
Zásadní zlom byl nesporně útok na Caracas a zatčení Nicoláse Madura. Předešlé pokusy o vyjednávání z české strany a ze strany EU a dalších zemí k ničemu nevedly, protože pořádně nebylo s kým vyjednávat. Venezuelská strana vlastně nejednala. Věřil jsem dlouho tomu, že zásadní změnou bude americký vojenský tlak.
Od zatčení Madura začala vláda ustupovat a propouštět vězně, takže se samozřejmě zvýšila i naděje, že bude propuštěn Jan. Teprve v tu chvíli začali Venezuelci jednat, do té doby prakticky na dotazy nereagovali, i když bylo jasné, že byl Jan Darmovzal rukojmí a nic neudělal, stejně tak jako další desítky lidí, které zatkly. Po zatčení Madura začala probíhat faktická jednání, s českou diplomacií i s diplomacií Evropské unie a dalších států, na které se Česká republika obracela.
Bez tohoto zlomového bodu by tedy situace zůstala stejná?
Obávám se, že ano. Dál by se táhlo to, co se dělo až do ledna. Vypadalo to tak, že zahraniční rukojmí zatkli tak, aby je měli jako rukojmí, ale sami s nimi vlastně neměli žádný konkrétní plán, nevěděli, co s nimi. Venezuelská vláda nereagovala a držela ty lidi s tím, že by se jim někdy mohli hodit. Žádné konkrétní návrhy nebo požadavky ale nezaznívaly, žádné „Uznejte výsledky voleb a my vám propustíme občana“ nebo „Otevřete u nás ambasádu? My vám propustíme občana“, prostě nic.
Dva pětiminutové telefonáty
Jak jednání s Venezuelou probíhalo?
Přímá linka tam téměř nefungovala, formálně nás tam zastupovalo Portugalsko, část jednání se vedla přes Evropskou unií, zejména právě v té poslední fázi bylo velvyslanectví Evropské unie velmi aktivní. Částečně se snažili i diplomaté Spojených států, těm se podařilo už dříve vyměnit několik svých věznů, i tehdy byl pan Darmovzal zahrnut v jednáních. A Česká republika se přes třetí země také pochopitelně snažila.
Začala se situace zlepšovat už po zatčení Nicoláse Madura?
Naděje se začala zvyšovat ve chvíli, kdy venezuelská vláda sama oznámila, že začne propouštět politické vězně, pod tlakem už propustila i nějaké jednotlivce z domácí opozice. Věznů je tam několik stovek, takže šlo o nízké procento, ale i tak se naděje velmi zvedala. Dokud to ale nebylo jisté, šlo pořád jen o naději.
Máte informace o tom, v jakém je propuštěný stavu?
Byť byly zprávy celou dobu nepřímé, tak z nich bylo jasné, že je to velmi odolný člověk, vezmeme-li v úvahu tu složitost podmínek, ve kterých téměř pět set dní byl. Bez jakýchkoliv informací, bez kontaktu, za celou dobu jen dva pětiminutové telefonické hovory s rodinou. Za pět set dní žádná návštěva právníka, rodiny, diplomata vlastní země.
Měl už možnost spojit se se svou rodinou?
Na ambasádě Evropské unie čeká na transport do Evropy, myslím si tedy, že i ta možnost konečně hovořit s rodinou tam byla. Důležité teď je, aby už se neobjevila žádná komplikace a letadlo, které již vyrazilo do Venezuely, co nejdříve doletělo zpět do Česka.
Poznámka redakce: V rozhovoru pro Seznam Zprávy otec Jana Darmovzala potvrdil, že se Jan s rodiči spojil videohovorem hned po svém propuštění, tedy ve 4 hodiny ráno českého času. O svém zdravotním stavu Jan příliš mluvit nechtěl.
Co ho teď čeká?
Bude se dávat z tohohle zážitku nějak dohromady. Zdravotní kontroly a rekonvalescence. I když jej osobně neznám, znám pouze rodinu, ale z toho, co všechno se stalo, je jasné, že je to člověk s vnitřní integritou a psychickou odolnosti, takže doufejme, že se dá co nejdříve do pořádku a plného fyzického i psychického stavu.
