Hlavní obsah

Vzorků s bakteriemi tuberkulózy je víc než loni

Foto: Shutterstock.com

Sekundární tuberkulóza v plicích a detailní pohled na bakterie Mycobacterium tuberculosis, 3D ilustrace.

Reklama

25. 4. 11:51

Důvody nárůstu nejsou zatím jasné, může jimi být migrace z Ukrajiny, kde se nemoc vyskytuje častěji, i pokles testování v loňském roce kvůli epidemii covidu-19.

Článek

Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal v posledních dnech víc pozitivních vzorků na bakterie způsobující tuberkulózu (TBC) než loni za stejné období. Loni od 1. března do 21. dubna zachytila národní referenční laboratoř 39 pozitivních vzorků, letos za stejné období 57.

Za celý rok 2020, z nějž pocházejí poslední kompletní data, bylo případů TBC 368, o rok dříve 464.

„Národní referenční laboratoř pro mykobakterie (NRLM) v posledních dnech zaznamenala nárůst kmenů M. tuberculosis zaslaných ke konfirmačnímu stanovení citlivosti na antibiotika. V tuto chvíli je ovšem z hlediska nám dostupných dat příliš brzy na určení jednoznačného důvodu,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Přesné počty případů TBC jsou do registrů hlášená zpětně, data za poslední týdny podle SZÚ neposkytuje. Ústav tak může vycházet pouze z meziročního srovnání počtu vzorků, které byly odeslané národní referenční laboratoři na potvrzení.

Očkování proti TBC už není povinné

V Česku byly děti povinně očkovány proti TBC do roku 2010, vakcinace byla ukončená kvůli malému počtu případů také kvůli významným nežádoucím účinkům. Očkují se jen děti z rizikových prostředí, například novorozenci matek ze zemí s vyšším výskytem.

Ukrajinské děti se v posledních letech očkují přímo v porodnici, v roce 2020 jich vakcínu dostalo zhruba 89 procent.

Bakterie tuberkulózy podle odborníků rostou pomalu, proto cesta od odběru vzorků po kultivaci a zaslání do národní referenční laboratoře trvá několik týdnů. Pozitivitu vzorku pak národní referenční laboratoř potvrdí a přesně definuje kmen, který onemocnění způsobil.

Podle Mackové tak bude v příštích dnech a týdnech dál prověřovat každý zaslaný vzorek. „Aby upřesnili, zda se jedná o člověka, který přišel do naší země nedávno, nebo o pacienta s trvalým pobytem, spolu s informací zda byl před příchodem již léčen,“ dodala Macková.

Krátkodobý kontakt nevede k nákaze

Podle odhadů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) na základě dat Světové zdravotnické organizace (WHO) lze očekávat, že na každých 2000 vysídlených žen z Ukrajiny se vyskytne jeden případ aktivního onemocnění TBC. U mužů nad 65 let připadá jeden případ na 1600 osob a u dětí do 14 let věku jeden na 5000. V Česku získalo vízum zhruba 307 000 uprchlíků.

Vyšší počet vzorků těchto bakterií může podle vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiřího Wallenfelse souviset také s tím, že v předchozím období byl počet vyšetřovaných vzorků kvůli covidu-19 nižší.

Nové případy jsou hlášené také krajským hygienickým stanicím, které šíření bakterií TBC monitorují. „Náhodný a krátkodobý kontakt s nemocným tuberkulózou zpravidla nevede k nákaze. K té je zapotřebí delší, doslova několikahodinový, kontakt s osobou, která vylučuje velké množství baktérií v hlenu z dýchacích cest,“ doplnila Macková.

V letech 2019 a 2020 bylo v ČR kolem 400 případů za rok. Cizinci dlouhodobě tvoří asi třetinu případů, nejčastěji jde o muže, kteří do ČR míří za prací.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované