Setkání jako malá prohra. Putin se vyhýbá schůzce se Zelenským

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Očekávaná schůzka pro vývoj dalšího dění na ukrajinské frontě zatím zůstává bez jasných plánů.

Zatímco americký prezident Donald Trump předeslal, že zahájil přípravy na setkání ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského a jeho ruského protějšku Vladimira Putina, Moskva se zatím k takovému kroku nemá.

Putin sice nejdříve podle Kremlu řekl, že je „otevřený“ myšlence přímých rozhovorů, ale podle agentury AFP navrhl jako místo k setkání Moskvu. Pro ukrajinské představitele je přitom cesta do ruské metropole nemyslitelná, což později potvrdil i sám Zelenskyj.

Navíc: Další hlasití představitelé Kremlu mluví o možné schůzce zatím velmi opatrně.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý poznamenal, že jakákoli schůzka by musela být připravována „postupně… počínaje expertní úrovní a následně by se musely projít všechny požadované kroky“.

Zopakoval tak Kremlem často používanou větu. „Klíčové je, aby se o tyto formáty neusilovalo jen kvůli mediálnímu pokrytí nebo večernímu vysílání,“ dodal šéf diplomacie.

Také Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov se – na rozdíl od Trumpa – o nadcházejícím setkání obou lídrů zatím nezmínil.

„Diskutovali o prozkoumání možností zapojení dalších vysokých úředníků do přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl Ušakov během svého komentáře o komunikaci s americkým prezidentem, aniž by upřesnil, o které úředníky by se jednalo.

Není to poprvé, kdy Kreml přímo neodmítá, ale ani nepřijímá možnost takového diplomatického setkání. Chce si nechat všechny možnosti otevřené a nadále se zdá, že z ruské strany není k uskutečnění jednání spěch.

Analytici, kteří se zabývají Kremlem, uvedli, že je těžké si představit Putinův souhlas se setkáním, pokud nebude jasné, že je Volodymyr Zelenskyj připraven vyhovět klíčovým požadavkům Ruska.

„Prostě nevidím žádnou možnost, že by se takové setkání mohlo uskutečnit v blízké budoucnosti, nebo dokonce v dohledné budoucnosti,“ řekl pro deník The New York Times Grigorij Golosov, politolog z Petrohradu.

Domnívá se také, že Putin se se Zelenským setká pouze v případě, pokud mu bude jasné, že „toto setkání je nutné k tomu, aby Ukrajina kapitulovala a Zelenskyj přiznal svou porážku“.

Kromě neshod na požadavcích hraje roli i dlouhodobý vztah ruského prezidenta k Zelenskému, se kterým se poprvé a naposledy osobně setkal v roce 2019.

Ve svých veřejných projevech jím Putin otevřeně pohrdá – málokdy vůbec vysloví jeho jméno. Od začátku války Kreml trvá na tom, že Zelenskyj je nelegitimním vůdcem země, a požadoval také, aby přímá jednání neprobíhala s ním. Také ruská propaganda ho vykresluje v podobném světle a státní televize ho nazývá klaunem.

A ani v současném diplomatickém dění se to nemění. V úterý se v ruské státní televizi o možnosti setkání Putina se Zelenským téměř nemluvilo, zatímco média řízená Kremlem se věnovala prezentování ukrajinského lídra ve špatném světle.

Olga Skabejevová, moderátorka politické talkshow „60 minut“, řekla, že Zelenskyj se během své pondělní návštěvy Bílého domu choval „jako školák“, hloupě se smál a mluvil „jako vždy svou nemotornou angličtinou“.

Setkání obou mužů by ale tento narativ změnilo, a to by podle Orysie Lutsevičové, která působí v think-tanku Chatham House, znamenalo pro ruského prezidenta projev slabosti.

„Putin již roky popisuje ukrajinského prezidenta jako nelegitimního vůdce země, která by vůbec neměla existovat. Souhlas se setkáním by proto mohl být vnímán jako projev slabosti z jeho strany, zejména ze strany jeho ultravlasteneckých voličů a vojenských a bezpečnostních elit,“ napsala ve své analýze.

Poznamenala také, že by to znamenalo prudký obrat tónu, který by bylo těžké vysvětlit ruskému publiku. „Putin v televizi tolik vymývá Rusům mozky s tím, že Zelenskyj je nacista, že Ukrajina je loutkový stát Západu, že Zelenskyj je nelegitimní. Tak proč s ním najednou mluví?“

Několik let také ruský prezident vznáší nepodložená tvrzení, že Kyjevu vládne „neonacistický režim“, a prohlásil, že jakékoli příměří s Ukrajinou by muselo znamenat změnu vedení země. Pokud by se nyní oba státníci opravdu setkali, pro Moskvu by to znamenalo prudkou otočku ve vnímání ukrajinského lídra.

Stejně tak by ale šlo o změnu vnímání, které Kreml vůči svému sousednímu státu dlouhodobě používá. Válku zahájil s tím, že Ukrajina je „nezcizitelnou součástí ruské historie, kultury a duchovního prostoru“ a její oddělení od Ruska je historickou chybou.

Otázkou zůstává, co by vůbec mohlo být výsledkem přímého setkání lídrů.

Moskva prozatím neprojevila žádnou ochotu ustoupit ze svých požadavků na uzavření dohody. K těm patří například početní omezení ukrajinské armády, konec západní vojenské pomoci Ukrajině nebo ukrajinské stažení z Donbasu.

Přestože americký prezident hrozil ruské straně sankcemi, pokud nedojde k žádnému průlomu, nic se prozatím nestalo. Putin tak nemá důvod jakkoliv ustupovat. Naopak Trump prozatím ustoupil z požadavku na podepsání příměří před mírovými rozhovory a zrušením všech dosavadních ultimát sankcí.

Přesto evropští lídři a Zelenskyj usilují o to, aby k setkání došlo, a navrhují konkrétní destinace, které by mohly být přijatelné pro obě strany. Podle stanice BBC se těmito kroky zřejmě snaží přesvědčit Trumpa, aby se vrátil k tvrdšímu postoji vůči Moskvě, pokud Putin nadále nebude ochotný podniknout kroky k ukončení války.