Putin se může se Zelenským sejít v Ženevě, Švýcaři ho nezatknou

„Volal jsem si s prezidentem Putinem a začali jsme domlouvat setkání mezi prezidentem Putinem a prezidentem Zelenskym, zatím na neurčeném místě,“ oznámil v pondělí večer bezprostředně po jednání s ukrajinským prezidentem a vybranými evropskými lídry Donald Trump.

Německý kancléř Friedrich Merz následně doplnil, že schůzka by se měla odehrát „do dvou týdnů“.

Šlo by tak o první osobní setkání mezi ukrajinským a ruským prezidentem od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. A druhé celkově - Zelenskyj se s Putinem setkal jedinkrát, krátce po svém nástupu do funkce v prosinci 2019 v Paříži. Tentokrát může být ale výběr místa složitější.

Na Putina vydal v březnu 2023 zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC) a mohl by tak být zatčen v zemích spadajících pod jeho jurisdikci.

Mezi smluvní strany takzvaného Římského statutu ICC přitom patří většina států Evropy a Latinské Ameriky, stejně jako Kanada či Austrálie. Chybí mezi nimi naopak Spojené státy, Čína, Indie, Izrael či samotné Rusko.

Jako nejlogičtější varianta na první pohled působí setkání v některé z „neutrálních“ zemí, které pod pravomoci soudu nespadají. Nabízí se například Saúdská Arábie, v níž se jednání o Ukrajině mezi zástupci ruské a americké diplomacie odehrála už letos na jaře. Saúdové si k válčícím stranám dlouhodobě snaží udržovat neutrální postoj.

Jak pro Seznam Zprávy už dříve vysvětlil analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček, Saúdská Arábie „má určitě zájem mít velmi dobré vztahy se Spojenými státy, které jsou jejich tradiční spojenec, ale ani pro Rusko to není zapovězená země a nemají spolu vůbec špatné vztahy“.

Na půdě OSN tak sice Saúdové hlasovali pro rezoluce odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu, odmítli se ale připojit k mezinárodním sankcím a pro Moskvu zůstávají klíčovým obchodním partnerem. V minulosti také sehráli roli prostředníka při jednání o výměnách ukrajinských a ruských vězňů v září 2022 a v srpnu 2024.

Dobré osobní vztahy se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem udržuje i Zelenskyj. Naposledy za ním do Džiddy zaletěl letos v březnu, těsně před separátním jednáním ruských a amerických diplomatů.

Saúdská Arábie ale není jedinou prověřenou variantou. Jako další možnost se nabízí Turecko, kde se rozhovory mezi ruskými a ukrajinskými diplomaty odehrály letos v květnu a červnu. Podle Ziya Merala z britského think thanku Royal United Services Institute (RUSI) se zde naplnilo „přání Ankary být vyjednavačem a klíčovým hráčem v regionu“.

Přes své členství v NATO se Turecko pokusilo podobně jako Saúdové zaujmou především roli mediátora konfliktu. V roce 2022 se tak například odmítlo přidat k západním protiruským sankcím, které turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil za provokaci. Turecko však zároveň pokračuje v dodávkách zbraní na Ukrajinu.

„Ankara je v pozici, z níž může vyjednávat se Spojenými státy i s Ruskem, stejně jako s Ukrajinou, a to je skutečný diplomatický úspěch,“ dodal Meral pro stanici Al Džazíra. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si tak podle agentury Reuteurs se svým tureckým protějškem, Hakanem Fidanem, volal bezprostředně po pátečních jednáních s Američany na Aljašce.

Nešlo ale o jediný telefonát. Lavrov vzápětí vytočil i maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó. Vzhledem k blízkým vztahům s Ruskem, které si vláda Viktora Orbána na rozdíl od svých unijních partnerů udržela i po invazi na Ukrajinu, by se mohlo právě Maďarsko nabízet jako jedna z dalších variant pro setkání.

Maďarsko navíc již letos v dubnu hostilo izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, na kterého je podobně jako na Putina vydán mezinárodní zatykač. Orbán tehdy ICC označil za „politicky motivovaný“ soud, jehož rozhodnutí nemají v Maďarsku „žádný efekt“.

V květnu pak Budapešť oficiálně oznámila své odstoupení od Římského statutu a všech z něj vyplývajících povinností. Otázkou zůstává, zda by ukrajinská strana souhlasila se setkáním v zemi, jejíž premiér již před pátečním summitem na Aljašce otevřeně prohlašoval, že „Rusko válku vyhrálo“ a Západ by to měl uznat.

Část evropských podporovatelů Ukrajiny naopak volá po tom, aby se jednání Zelenskyj-Putin odehrálo na evropské půdě.

Francouzský prezident Macron v rozhovoru pro stanici LCI vyjádřil přání, že by se mělo uskutečnit „na neutrální půdě, možná ve Švýcarsku“ s tím, že osobně by byl pro Ženevu.

Na dotaz, zda by setkání ve Švýcarsku nebo některé jiné evropské zemi nebylo v rozporu se zatykačem ICC, odpověděl, že je v tomto případě nutné „udělat výjimku“. Putin je podle něj „především prezident ve výkonu úřadu, na kterého se vztahuje princip imunity“. Připustil ale i možnost konání na jiném „neutrálním“ místě, například v Istanbulu. „Je potřeba dosáhnout míru a tedy najít nějaké místo,“ dodal.

Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis se už nechal slyšet, že byl Švýcarsko mohlo Putinovi poskytnout dočasnou imunitu, „pokud by přišel na jednání o míru“.

Po Trumpově setkání s Putinem na Aljašce a se Zelenským ve Washingtonu však nelze vyloučit ani konání dalších jednání přímo na půdě Spojených států, kde by se americký prezident mohl ujmout své oblíbené role „mírotvůrce“.

Už ve svém příspěvku na Truth Social ostatně avizoval, že po setkání mezi Putinem a Zelenským by měla následovat „trojstranná jednání, tedy s těmito dvěma prezidenty a se mnou“.

Jako další možné dějiště historické schůzky začala být v úterý zmiňována metropole neutrálního Rakouska Vídeň. „Rakousko bude nadále podporovat každou iniciativu vedoucí ke spravedlivému a trvalému míru, který ochrání bezpečnostní zájmy jak Ukrajiny, tak Evropy. Jako hrdý hostitel OBSE a mnoha dalších mezinárodních organizací jsme připraveni nabídnout naše dobré služby,“ napsal rakouský kancléř Christian Stocker v úterním příspěvku na síti X po jednání s kolegy z Evropské rady.

Vídeň je sídlem několika mezinárodních organizací včetně zmíněné Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).