Podmínky pro setkání Putina se Zelenským se od minula dramaticky změnily

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Budu na Putina ve čtvrtek čekat v Turecku. Osobně. Doufám, že tentokrát Rusové nebudou hledat výmluvy,“ vzkázal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích.

Učinil tak poté, co ruský prezident Kyjev vyzval, aby se účastnil přímého jednání v Istanbulu. Nepřímo tím reagoval na návrh třicetidenního příměří, na kterém se v sobotu domluvil Zelenskyj s evropskými lídry.

Americký prezident Donald Trump mezitím na Kyjev naléhal, aby se schůzkou okamžitě souhlasil. „Setkejte se, hned!“ napsal na sociálních sítích.

Zatím je ale vše nejisté. Zelenskyj v úterý prohlásil, že udělá vše pro to, aby se schůzka s Putinem uskutečnila. Kreml nicméně dosud nepotvrdil, jestli se ruský prezident jednání zúčastní osobně. Nadále tak zůstává otázkou, zda k němu dojde, jelikož ukrajinská prezidentská kancelář dala najevo, že hlava státu stojí o jednání pouze s Putinem.

Jedno je ovšem jasné: Pokud by se lídři znepřátelených zemí setkali, bylo by to za velmi odlišných podmínek než posledně (a dosud jedinkrát).

Vraťme se o pár let zpátky. Už ve své předvolební kampani v roce 2019 Volodymyr Zelenskyj coby politický nováček sliboval, že se Putinovi postaví a ukončí válku, která na východě Ukrajiny odstartovala v roce 2014.

Jeho zvolení bylo nicméně v Rusku přijato vesměs pozitivně. V Kremlu panovalo přesvědčení, že se Zelenským bude snazší si poradit než s jeho předchůdcem Petrem Porošenkem.

„Putin si pravděpodobně dělal naděje ohledně toho, že Zelenskyj jako politik meteoricky vystoupal a stal se prezidentem Ukrajiny. Koneckonců byl apolitický, podnikal v Rusku a s Ruskem. Zjevně nepatřil k elitním rusofobním kruhům,“ popisuje pro Seznam Zprávy ředitel Centra mezinárodních studií na ukrajinské Národní univerzitě v Oděse Volodymyr Dubovyk.

Podle ukrajinské novinářky Olgy Tokariukové tehdy Zelenskyj věřil, že když s Putinem povede skutečný a upřímný rozhovor, podaří se dosáhnout míru. Brzy se ale ukázalo, že tak jednoduché to nebude.

Politici se setkali v prosinci roku 2019 v Paříži, kam oba dorazili na jednání o Ukrajině, které se konalo za účasti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové.

Zahraniční média upozorňovala na nevyrovnané postavení mezi lídry znepřátelených zemí. Proti sobě stáli „bývalý důstojník KGB a ostřílený mistr nekompromisních globálních intrik“ a „bývalý komik bez jakýchkoli zkušeností s mocenskou politikou“, jak tehdy napsal deník The New York Times.

„Vedli jsme dlouhou konverzaci, jejíž tón se měnil,“ vzpomínal Zelenskyj na setkání loni v únoru. Prezidenti jednali o možných cestách k ukončení války, jejich pozice ale zůstávaly neslučitelné. Zřejmě největším „vítězstvím“ bylo, že se podařilo domluvit na výměně válečných zajatců.

Setkání v Paříži bylo podle Dubovyka prvotním ukazatelem toho, že na cestě k míru nedojde k žádnému pokroku. Ukrajinský prezident si podle něj uvědomil, jak naivní byly některé jeho předpoklady o válce a Putinovi. „Zjistil, že nelze uzavřít mír, když si ho druhá strana nepřeje. Nemůžete jednoduše přestat střílet, když druhá strana není ochotna udělat totéž,“ uvádí.

Z výpovědí diplomatů vyplývá, že Zelenskyj tehdy došel k závěru, že Putinovi se nedá věřit, že je lhář, kterému nejde o nic jiného než druhého obelstít, přidává Tokariuková.

K uvědomění došlo podle ní i na druhé straně. „Rusové byli zklamáni, že Zelenskyj nebyl tak vstřícný, jak doufali, že nesouhlasil s rolí, nikoli prezidenta suverénního státu, ale gubernátora země, která je pod kontrolou Ruska,“ popisuje pro Seznam Zprávy.

Zelenskyj loni v únoru řekl, že už si nevybavuje přesné detaily jejich společného setkání. „Mám pocit, jako by se to odehrálo v jiném životě, kde bylo všechno jinak,“ uvedl na tiskové konferenci.

On sám brzy po svém nástupu do funkce upustil od počátečních mírových nadějí, tvrdí Dubovyk a vztahy mezi lídry dále ochladly. Ukrajina se začala Rusku vzdalovat a posilovat vztahy se Západem, což Kreml sledoval s nelibostí.

V únoru 2022 spustilo Rusko plnohodnotnou invazi a dodnes na sousední zemi denně útočí. Zelenskyj se mezitím z baviče proměnil ve státníka světového formátu, který si získal uznání podstatné části světových lídrů.

Svému ruskému protějšku se tak stal nesmiřitelným protivníkem, že jej ani neoslovuje jménem, podobně jako dříve svého úhlavního nepřítele na domácí politické scéně Alexeje Navalného, podotkl server France24. Místo toho jej nazývá hlavou „kyjevského režimu“ nebo šéfem „gangu drogově závislých a neonacistů“.

„Zelenskyj se stal symbolem odporu a houževnatosti, spravedlivého boje národa za svou existenci. V této funkci byl přirozeně Putinem nenáviděn,“ vysvětluje Dubovyk. „Putin doufal, že prodlužování války podkope Zelenského jak na domácím, tak na mezinárodním poli, s ohledem na jeho vazby na klíčové partnery Ukrajiny. To se do jisté míry stalo, ale ne dostatečně,“ dodává s tím, že se nadále těší vysoké důvěře ve společnosti.

Ukrajinský prezident od začátku války opakuje, že Putinovi se nedá věřit, označuje jej za „teroristu“ i „zabijáka“. Poté, co Putin navrhl, aby se Rusko v raketovém duelu utkalo se Západem o ukrajinské hlavní město, jej v prosinci loňského roku nazval také „hlupákem“, což bylo podle Tokariukové projevem jeho naprosté deziluze z toho, že s Putinem je možné se domluvit.

Přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou, ať už se jich hlavy států zúčastní, nebo ne, by byly ve vývoji posledních let přelomové. Naposledy spolu válčící strany napřímo jednaly v březnu 2022, jen krátce poté, co Rusko odstartovalo invazi. Navzdory tomu ale od něj podle Tokariukové Ukrajinci průlom neočekávají.

„Vztahy mezi nimi (Putinem a Zelenským) jsou na velmi nízkém bodě, panuje mezi nimi vzájemná nedůvěra. Ukrajinci proto velice pochybují o tom, že by případná přímá jednání mohla přinést mír,“ shrnuje novinářka.