Hlavní obsah

Za pohotovost v práci dostali nově zaplaceno. Dokonce až tři roky zpětně

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Spor o proplácení přestávek u profesí držících pohotovost dospěl ke konci. Své peníze tak dostali zaměstnanci pražského dopravního podniku.

Reklama

26. 11. 2022 17:50

Zhruba 200 pracovníků se dohodlo s pražským dopravním podnikem na zpětném proplacení přestávek, které trávili v práci v pohotovostním režimu. Dostali desítky tisíc korun. Nově se přestávky začaly počítat i do jejich pracovní doby.

Článek

„Chceme, aby i další pracovníci v Česku věděli, že na to mají nárok, aby se nevzdávali,“ říká Luboš Olejár, předseda odborů v pražském dopravním podniku (Odpory DP Praha), kde se část pracovníků dočkala zlomové dohody.

Od letošního roku začala společnost započítávat přestávky na jídlo a odpočinek i do pracovní doby u profesí, které drží stálou pohotovost, třeba elektrikáři, řidiči nebo podnikoví hasiči. Během léta navíc došlo k další dohodě a tito pracovníci dostali proplacené přestávky i tři roky zpětně. Jde o dobu, po kterou není podle soudních výroků nárok na doplacení promlčený.

„U hasičů je to částka až kolem 150 tisíc korun, u některých možná i více,“ říká odborář s tím, že odhadem jde celkově o 200 až 250 lidí. Část využila podporu odborů, část postupovala samostatně.

Advokátka Kateřina Duffková například zastupovala zhruba padesátku pracovníků. „Potvrzuji, že už mají přestávky proplacené,“ řekla Seznam Zprávám a dodala, že dále se dotahuje dohoda u zhruba dvacítky dalších pracovníků, kteří se přihlásili k nároku později.

Dohody o narovnání a zpětném proplácení redakci Seznam Zpráv potvrdil i Štěpán Krejčí, vedoucí personálního odboru v pražském dopravním podniku.

Konkrétní počty dohod s pracovníky nechtěl komentovat, pouze uvedl, že jich může být ještě více, než hlásí odbory.

„Je to složité, záleží na více faktorech, řešíme každou žádost s nadřízenými daného pracovníka,“ nechce být vedoucí konkrétnější ani co se týká vyplácených částek a vysvětluje, že proplácení se týká jen specifické skupiny pracovníků, kterým není umožněno čerpat již započaté přestávky.

Vedle hasičů má jít například o řidiče nákladních automobilů ve středisku Pohotovostní vozidla nebo provozní elektrikáře v útvaru provoz Měnírny.

„Ať se pracovníci v první řadě obrátí na mzdovou účetní,“ doporučuje Štěpán Krejčí jako první krok.

Inspirace pro zdravotníky

Finální dohoda mezi pracovníky a pražským fopravním podnikem může podle odboráře Luboše Olejára motivovat i české zdravotníky, kteří se aktuálně pouští do podobného boje o proplácení přestávek. Konkrétně v Nemocnice Na Homolce, jak upozornily Seznam Zprávy.

Na půlhodinovou přestávku na jídlo a oddech má zaměstnanec nárok podle zákoníku práce nejpozději po šesti odpracovaných hodinách. Například u zdravotních sester na dvanáctihodinových směnách tak přestávky dělají jednu hodinu. Zdravotníci si přitom stěžují, že nemají k dispozici klidný odpočinek, přesto jim není tento čas proplacený.

Více o aktuálním boji zdravotníků za proplácení přestávek:

Dvě stovky zdravotníků proto poslaly předžalobní výzvu vedení nemocnice. To pro Seznam Zprávy reagovalo, že přestávky poskytuje „v souladu se zákoníkem práce“.

Do sporu se po zveřejnění vložilo i Ministerstvo zdravotnictví, které si s personalisty nemocnice domluvilo schůzku. „Budu trvat na tom, aby byl zákoník práce důsledně dodržován,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv ministr Vlastimil Válek (TOP 09).

Cestu vyšlapali hasiči

Spor o proplácení přestávek v Česku zatím nevzdávají a ženou před soud převážně hasiči.

Konkrétně například loni se zastal Evropský soudní dvůr Otomara Turka, který šel v roce 2009 do důchodu a od pražského dopravního podniku požadoval zpětně proplacení přestávek za 38 měsíců mezi listopadem 2005 a prosincem 2008. Celkově šlo o částku přes 95 tisíc korun včetně úroků z prodlení.

Následně během loňského podzimu uspěl i Petr Smékal, který pracoval jako hasič na ostravském letišti. Během tří minut měl být schopen dostat se na nejvzdálenější konec letiště. Přesto se mu přestávky nezapočítávaly do pracovní doby.

Spor se dostal až před Ústavní soud, který popsal, kdy je nutné pohotovost vnímat jako pracovní dobu. „Doba, po kterou je zaměstnanec připraven zasáhnout, je pracovní dobou bez ohledu na to, zda k zásahu dojde, či nikoli,“ vysvětlil soud a doplnil, že za takovou práci zaměstnanec také zasluhuje odměnu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované