Článek
Soud dnes uložil Miloši Ouřeckému tříletý podmíněný trest s dohledem probačního úředníka a povinnost odpracovat 100 hodin obecně prospěšných prací za to, že pomáhal jako dobrovolník separatistickým vojákům na Donbase. Uznal ho vinným z trestného činu účasti na teroristické skupině. Muž se přiznal.
V hlavní větvi kauzy viní obžaloba proruskou domobraneckou skupinu Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) z toho, že Ouřeckého na Ukrajinu vyslala s cílem, aby jí po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR. Domobranci vinu odmítají.
„Soud u obžalovaného neshledal žádné přitěžující okolnosti, zato řadu polehčujících. Od počátku spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení, doznal se v plném rozsahu, prohlásil vinu. Je zřejmé, že má náhled na své jednání a že změnil svůj postoj. Nepředstavuje takové riziko, aby na něj muselo být působeno nepodmíněným trestem,“ uvedla předsedkyně senátu pražského městského soudu Jarmila Pavlátová. Ouřecký byl podle ní „poněkud ovlivněn“ spoluobžalovaným šéfem ČVZM Ivanem Kratochvílem.
Za účast na teroristické skupině hrozilo Ouřeckému pět až 15 let vězení. Soud mu uložil nejdelší možný podmíněný trest, zkušební dobu stanovil na pět let. Pokud muž do jednoho roku nevykoná nařízené obecně prospěšné práce, mohl by soud jeho trest přeměnit na nepodmíněné odnětí svobody. Státní zástupce Martin Bílý pro muže žádal čtyři roky za mřížemi, a to i kvůli preventivnímu působení na jiné pachatele obdobných činů. Proti dnešnímu verdiktu se obratem odvolal.
Advokátka obžalovaného Zuzana Dohnalová zdůrazňovala, že její klient jel na Donbas pomáhat civilistům. Zmínila také, že jeho syn se oženil s Ukrajinkou a pár teď spolu má dítě, které Ouřecký miluje. „Vnuk může být symbolem jeho dalšího postoje k ukrajinskému obyvatelstvu,“ uvedla. Poukazovala i na to, že muž pečuje o svého otce, který by jinak musel do ústavu, což byl podle ní i důvod toho, proč Ouřecký neuzavřel se státním zástupcem dohodu o vině a trestu.
K proruským povstalcům na východě Ukrajiny se Ouřecký přidal na několik měsíců v roce 2017. Dostal zbraň, tvrdí ale, že přímo do bojů se nezapojil. U soudu s ČVZM loni líčil, že vozil vojáky k bojové linii a nosil jim tam proviant a že se při tom několikrát dostal pod palbu.
S myšlenkou, aby na Donbas odjel, přišel podle Ouřeckého dřívější výpovědi podplukovník ve výslužbě Kratochvíl, a to po besedě jeho spolku. „Prakticky od začátku to byla dost chyba. Vypadalo to, že se tam děje nějaké bezpráví, chtěl jsem tam pomoct, zjistit, o co tam jde. Potkal jsem pana Kratochvíla a na přednášce to vykreslil takovým obrazem, že člověk souhlasil s tím, že tam pojede,“ řekl k tomu dnes obžalovaný. „Když jsem tam přijel, všechno vypadalo jinak, než to vyprávěl pan Kratochvíl. Tam jsem udělal druhou chybu, kterou teď splatím, že jsem se nesbalil a nejel zpátky,“ pokračoval. Na dotaz soudu dodal, že znovu by něco takového určitě neudělal.
Osmapadesátiletý Ouřecký měl doposud čistý trestní rejstřík. V dopise adresovaném soudu se za něj přimlouvala firma, která jej zaměstnává jako technika. Napsala, že muž je mimořádně klidným, trpělivým, spolehlivým zaměstnancem, kterého si kolegové váží, a vyzdvihla jeho lidskost a empatii. Kladný posudek zaslal i probační úředník, který kontroloval, zda Ouřecký plní podmínky stanovené namísto vazby - povinnost zdržovat se v noci doma a zákaz vycestovat do zahraničí.
Paramilitární skupina ČVZM sdružuje zejména bývalé vojáky. Ministerstvo vnitra i Bezpečnostní informační služba ji označily za extremistickou. Spolek se staví proti členství Česka v Severoatlantické alianci (NATO) a Evropské unii, jejich příznivce označuje za vlastizrádce.
