Země dluhům zaslíbená. Českému trhu s půjčkami dominují cizinci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Krátkodobou půjčku, kterou dlužník splatí po měsíci, vyřídí v Česku 34 poskytovatelů s licencí. Jde o banky i nebankovní společnosti. Dohledatelné české vlastníky má pouze třetina z nich, konkrétně jedenáct.

Bližší pohled do evidence skutečných vlastníků ukazuje, že v Česku působící společnosti zaměřující se na půjčky nabízí pestrou paletu občanství majitelů. Výraznými hráči mezi nebankovními poskytovateli jsou například majitelé s pobaltskými pasy, objevuje se i Portugalsko, Rumunsko či Ukrajina.

Redakce Seznam Zpráv vychází z dat, která přinesl aktuální Index odpovědného úvěrování zveřejněný organizací Člověk v tísni.

V zásadě jde o srovnání a žebříček poskytovatelů půjček seřazených podle toho, jak odpovědně nabízí modelovou krátkodobou půjčku 20 tisíc korun na jeden měsíc.

Analytik Člověka v tísni a jeden z autorů Indexu David Borges popisuje, že český trh s půjčky je pro zahraniční investory velmi atraktivní. „Česká republika je bohatá, lidé tady víceméně splácí a omezení se tu žádná moc nekonají, je to země zaslíbená,“ konstatuje k faktu, že zde tolik lidí či firem ze zahraničí má zájem půjčovat peníze.

Aleš Perutka, předseda představenstva Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů, zase zdůrazňuje, že nejde jen o specifikum nebankovního sektoru.

„Většina bank působících v České republice má zahraniční vlastníky. Tato situace je přirozeným důsledkem transformačního vývoje bankovního sektoru z konce 90. let a reflektuje otevřenost a stabilitu české ekonomiky,“ poznamenává.

Průzkum společnosti Ipsos pro Seznam Zprávy přitom ukázal, že v posledních 12 měsících si musel na běžné potřeby půjčit každý pátý Čech:

Index odpovědného úvěrování hodnotí náklady na půjčku, ale i srozumitelnost informací o půjčce či vstřícnost poskytovatelů v situaci, kdy lidé nejsou schopní splácet.

Největší váhu mají přitom náklady, zjednodušeně o kolik klient přeplatí hodnotu půjčených peněz. Cena se v závislosti na poskytovateli i typu půjčky liší. Nejlevněji podle porovnání organizace Člověk v tísni půjčuje 20 tisíc korun Moneta Bank v rámci revolvingového úvěru. Po měsíci vyžaduje 20 233 korun.

V rámci kontokorentu, tedy povolené možnosti jít do minusu, vychází nejlevněji úvěr u UniCreditBank, kde zájemce přeplatí 300 korun. A standardní úvěr na 20 tisíc korun vychází nejlevněji od poskytovatele CreditStar – přeplatek 583 korun.

Na opačném konci žebříčku je půjčka od poskytovatele CreditPortal, kde klient přeplatí 11 345 korun a Půjčka 7 od společnosti Kontex Trade, kde teoreticky u modelové půjčky přeplatí 12 tisíc korun.

V tomto případě se ovšem jedná o dopočet nákladů od autorů indexu, protože společnost nabízí maximální úvěr 15 tisíc korun na 28 dní.

Právě dopočet dříve kritizovali někteří poskytovatelé půjček. Ohledně Indexu Redakce Seznam Zpráv oslovila Asociaci poskytovatelů nebankovních úvěrů, jež podle webové prezentace zastřešuje 15 poskytovatelů, kteří se nachází spíše ve spodní části žebříčku organizace Člověk v tísni.

„Asociace sdílí zájem na zvyšování finanční gramotnosti i férovosti na trhu, přesto však vnímáme rozdíl mezi metodikou žebříčku a reálnou spotřebitelskou zkušeností,“ reaguje předseda představenstva asociace Aleš Perutka.

Analytik David Borges vnímá tři důvody, proč jsou čeští dlužníci zajímaví pro cizince. Mluví obecně o tom, že Češi jsou reálně zodpovědní a peníze splácí.

„A to přesto, že máme pořád hodně lidí v exekucích. Ti se do nich dostali spíše kvůli procesům, které dluhy nafukují. Nemyslím si, že je u nás běžný modul, že si člověk vezme půjčku a nechce se mu jí splácet nebo přestane platit, protože nemá chuť,“ říká.

Popisuje, že i z prezentací úvěrových registrů vychází, že Češi své závazky splácí.

Přehled majitelů poskytovatelů úvěrů z Indexu odpovědného úvěrování 2025, u kterých náklady převýšily zprůměrovanou cenu nákladů 3230 korun:

„Druhá věc je, že přinejmenším historicky tady bylo uvolněné regulatorní prostředí. Do roku 2016 jste v zásadě nepotřeboval vůbec nic, abyste tady mohl dělat tento byznys, nevím, jak to bylo jinde, ale mám za to, že jsme spíše Evropu doháněli. Bariéry vstupu byly velmi nízké,“ konstatuje Borges.

Podle něj s tím souvisí i to, že v Česku zatím nejsou stanovené jasné mantinely, za kolik je možné lidem peníze půjčovat. Úrokové stropy jsou aktuálně v přípravě, zákon o spotřebitelském úvěru prošel meziresortním připomínkovým řízením.

„A obecně je u nás i velká digitální angažovanost. Jsme v tom v Česku velmi rychlí a zdatní. Když to řeknu lapidárně, věci se u nás dobře prodávají online, a to možná neplatí v zemích, jako je Rakousko, nebo Francie. Lidé jsou zvyklí být online a vyřizovat si spoustu různých věcí, takže proč tam nepřidat i půjčku,“ zmiňuje David Borges ještě jeden důvod, proč jsou čeští dlužníci pro zahraniční poskytovatele atraktivní.

U pobaltských států, z kterých pochází hned několik majitelů v Česku působících poskytovatelů půjček, pak David Borges vnímá český trh jako logické místo pro expanzi.

„U půjček je spousta fines, které musíte odladit, když vyvíjíte produkt. Od identifikace klienta, nahlížení do registrů, řešení plateb, aby peníze přišly co nejdřív. Tohle všechno, když dáte dohromady, tak logicky se podíváte, kam s tím vyrazit do zahraničí, abyste rostli a vrátili se náklady. A pak si uděláte analýzu a zjistíte, že Česko dává smysl v mnoha aspektech,“ podotýká Borges.

Obecně pak analytik Člověka v tísni nevnímá velký podíl zahraničních hráčů na trhu s půjčkami negativně nebo v tom smyslu, že jsou zahraniční majitelé na české dlužníky tvrdší.

„Češi umí být na Čechy stejně přísní,“ uzavírá David Borges.