Článek
Ačkoliv jsou letní prázdniny v plném proudu, vláda se vrhla na školy. Nejprve se řešil zákaz mobilů, k tomu návrh na dva roky povinné předškolní docházky a teď možná největší změna – zrušení deváté třídy základních škol.
Jako první tento nápad vnesl do veřejného prostoru předseda SPD Tomio Okamura, a to s argumentem, že se podaří výrazně ušetřit.
„Navrhuji zrušit devátou třídu ZŠ, stejně jako je to v Německu, Polsku a Maďarsku. Tato změna přinese do státního rozpočtu podle ekonomů 50 miliard korun ročně bez prokazatelného snížení kvality vzdělání,“ tvrdil Okamura.
Na aktivitu jedné z koaličních stran poměrně jasně reagoval ministr školství Robert Plaga (za ANO). „Akorát že vůbec!“ odpověděl na sociálních sítích.
„Věcné debatě o větší flexibilitě a zkrácení vysokoškolského studia, prodloužení předškolního vzdělávání či úpravám základního či středního školství se nebráním, ale na školství nelze nahlížet pouze optikou možných úspor. Ještě k tomu nereálných a i potenciálně velmi vzdálených,“ dodal pak Plaga.
Téma následně poměrně razantně zvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Ve svém nedělním hlášení na sociálních sítích označil zrušení devátého ročníku základních škol za „velké téma, které chce řešit“. V úterý pokračoval: „Můj názor je, že by skutečně stačilo jenom osm tříd,“ prohlásil.
A opírá se přitom o pohled náměstka ministryně financí Petra Macha, bývalého předsedy Svobodných, dnes člena SPD, kterého do pozice vyslala právě Okamurova strana. Podle něj by bylo zrušení deváté třídy ideálním úsporným krokem.
„Tahle myšlenka je motivovaná tím, že chceme vyrovnat státní rozpočet, ale chceme ho vyrovnat bez zvyšování daní. Něco lze ušetřit na přímých nákladech, ale hlavní je dodatečný výběr daní a odvodů, který plyne z toho, že se mladí lidé budou dostávat na pracovní trh o celý rok dřív,“ vysvětlil Mach pro Seznam Zprávy.
Když si vezme premiér Babiš nějaké školské téma do hlavy, minulost ukazuje, že nehodlá uhýbat, a to ani před svým vlastním ministrem, který má resort na starost.
Takto nabral spád zákaz mobilů ve školách. Ještě v únoru to vypadalo, že vše skončí sepsáním metodiky pro školy. V červnu se ale nakonec podávala poslanecká novela podepsaná Babišem a Plagou zakotvující plošný zákaz, protože na to právě premiér výrazně tlačil.
Podporu kromě premiéra a SPD najde zrušení devátých tříd i u třetího koaličního partnera – Motoristů. „Myslím, že je to velmi zajímavé téma. Tady se škrtat dá takovým způsobem, aby se všichni koaliční partneři shodli,“ řekl v XTV poslanec Vladimír Pikora (Motoristé sobě).
50 miliard? Fiktivní číslo, říká expert
Odborníci, lidé ze školství, ale i ministr školství Plaga upozorňují, že problémem je, když taková změna je tažená chutí ušetřit. Přitom české školství je dlouhodobě podfinancované. Tomio Okamura mluví až o 50 miliardách korun úspor, odborníci jsou ale skeptičtí.
„50 miliard je totálně fiktivní číslo. Jediný reálný dopad je něco přes 12 miliard korun, tedy úspora za platy učitelů v jednom roce základní školy,“ říká analytik vzdělávání ze společnosti PAQ Research Karel Gargulák.
Připomíná, že všechny ostatní odhady stojí na tom, že se nezhorší výsledky žáků, což se naopak podle něj může stát, minimálně u dětí, které nemají podporu v rodině. Že mladí lidé nastoupí o rok dříve do práce, pak podle Garguláka pomíjí problémy, které už dnes Česko má – tři procenta ročníku nedokončí základní školu, dalších sedm procent střední, většina absolventů odborných škol nepracuje v oboru.
„Vzdělávací systém je v Česku tak fragmentovaný a decentralizovaný, že takhle velká změna povede jedině k obrovskému chaosu, znejistění všech lidí ve školství a zhoršení výsledků dětí. Zvlášť pokud by se k takovému kroku přistupovalo rychle,“ dodává Gargulák.
Nelze přitom říct, že by Česko oproti zbytku Evropy nějak vybočovalo strukturou školní docházky nebo rokem, kdy žáci končí střední školu. Vzdělávací soustavy se různí a v části zemí vychází žáci ze středních škol v 18 letech, jinde v 19 letech. Raritou z evropského pohledu jsou naopak v Česku fungující víceletá gymnázia.
„Tohle téma už je takový evergreen. Jednu chvíli devátou třídu zavádíme, pak ji zase chceme rušit. Samozřejmě diskutovat se o tom dá, ale je třeba takovou změnu řešit ve všech souvislostech, protože rozhodně nejde o jednoduchou záležitost a může mít spoustu negativních dopadů,“ popisuje Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol.
V prvních letech tato změna ani úspory nepřinese, protože výuka na středních školách vyjde rozpočet dráž, a takhle by minimálně tři roky na středních školách byl jeden ročník navíc. Minimálně stejně dlouho bude trvat, než první žáci nastoupí o rok dříve do práce.
„Celková částka kolem 50 miliard korun by nabíhala postupně, plně až devět let od reformy,“ potvrzuje náměstek Mach, že na úspory se bude muset čekat.
Raději delší docházku
Podobnou reformu dávala v minulém volebním období dohromady poslankyně ODS Renáta Zajíčková. Nakonec se ale nedostala ani do programu koalice Spolu, ve které strana kandidovala.
Byla ale daleko širší, takže neobsahovala pouhé škrtnutí devátého ročníku. Především počítala s prodloužením povinné školní docházky o dva roky i na střední školu.
„Pokud by se jednalo pouze o zrušení devátého ročníku, tak bych byla proti. Za mě dává tento krok smysl jedině ve chvíli, kdy přidáme dva povinné roky na střední škole. Bez toho je to jen plácnutí do vody,“ říká k aktuální debatě Zajíčková, která je také místopředsedkyní sněmovního školského výboru.
Pokud bychom se přitom v něčem chtěli přiblížit většině Evropy, bylo by to právě prodloužení školní docházky. Patříme totiž k menšině zemí, kde končí povinné vzdělávání už v 15 letech, a ne v 16 nebo dokonce 19 letech, jako je to v některých spolkových zemích Německa. Zároveň nemáme, na rozdíl od evropského mainstreamu, ani jeden povinný rok na střední škole.
