Hlavní obsah

Domovní prohlídky a výslechy. Ruští novináři čelí dál šikaně úřadů

Foto: Profimedia.cz

Šéfredaktor časopisu Doxa Armen Aramjan u budovy moskevského soudu.

Reklama

Ruská policie provádí domovní prohlídky u novinářů ruských nezávislých médií. Evropská unie mezitím upozorňuje na pokračující osekávání svobody sdělovacích prostředků v Rusku.

Článek

Ruská policie ve středu provedla prohlídku v redakci studentského časopisu Doxa. Tým novinářů ruského nezávislého média je obviněn z „podněcování nezletilých k účasti na prokremelských protestech“. Zadrženi byli celkem čtyři pracovníci redakce včetně šéfredaktora Armena Aramjana. Vyšetřovatelé je odvezli k výslechu a odebrali mobilní telefony. Dvěma z nich soud zakázal opouštět místo pobytu, používat mobil a počítač a komunikovat s kýmkoli jiným než s právníkem či blízkými příbuznými.

Ruský časopis Doxa založili studenti a absolventi moskevské Vysoké školy ekonomické v roce 2017. Ve svých materiálech se zaměřují na studentský život, vysokoškolské vzdělávání, politiku a vědu. Časopis Doxa mimo jiné psal o pronásledování studentů ruských univerzit z politických důvodů. Na jeho stránkách lze najít například publikace o pomoci studentům, kteří byli zadrženi během protestů v létě roku 2019, kdy se konaly volby do moskevské městské dumy.

Podle Pavla Čikova, šéfa mezinárodní organizace pro lidská práva Agora, podobná policejní vyšetřování mohou souviset s videem, které redakce zveřejnila 23. ledna. Nahrávka vznikla během masových demonstrací na podporu ruského opozičníka Alexeje Navalného, jenž si nyní odpykává trest za údajnou zpronevěru. Novináři ve videu uvádí, že ultimáta vedení univerzit o vyhoštění studentů z důvodu účasti na akcích na podporu Navalného jsou nezákonná.

Tři dny později po zveřejnění tohoto videa ruský cenzurní úřad Roskomnadzor požádal o jeho odstranění kvůli výzvám k účasti na neoprávněných akcích. Časopis Doxa rozhodnutí vyhověl, s obviněním ale nesouhlasil a v reakci na to podal žalobu. Podle redakce video neobsahovalo výzvy k akci, šlo jen o upozornění, že by se člověk neměl bát vyjádřit svůj názor.

„Svobodu Navalnému“

Tisícové protesty na podporu ruského politika Alexeje Navalného se konaly na začátku tohoto roku. Odehrály se po jeho lednovém zatčení po návratu do Ruska. Mnozí spolupracovníci i členové rodiny opozičníka se kvůli tomu ocitli ve vazbě či v domácím vězení nebo čelili domovním prohlídkám. Demonstrace proběhly pod heslem „Svobodu Navalnému“.

„Tlak, kterému novinářská komunita v poslední době čelí, je bezprecedentní, ale naše aktivity nezastavíme. Budeme i nadále zdůrazňovat to, co je pro mladé lidi důležité, a nadále bojovat o jejich práva,“ uvádí v prohlášení redakce.

Policejní prohlídka novinářů časopisu Doxa je druhým případem vyšetřovacích akcí proti nezávislým novinářům za minulý týden. 9. dubna příslušníci ruské Federální služby bezpečnosti sedm hodin prohledávali byt investigativního novináře a šéfredaktora ruského vydání Istories Romana Anina, kterého následně odvezli k výslechu. Ten byl mimo jiné zadržen i během protestů na podporu Navalného. Podle ruských médií tyto kroky s největší pravděpodobností souvisejí s Aninovým článkem o jednom z nejbližších spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina z roku 2016. Reportáž o něm Anin napsal pro ruský deník Novaja Gazeta, v němž vedl investigativní tým.

Přestože po výslechu byl Anin propuštěn, jeho zadržení vzbudilo diskusi v jeho rodné zemi a zřejmě i za jejími hranicemi. Evropská služba pro vnější činnost (má na starosti zahraniční vztahy a politiku Evropské unie, pozn. red.) vydala prohlášení, v němž vyjádřila znepokojení nad „krátkodobým zadržením a výslechem“ novináře. V textu se mimo jiné uvádí, že Anin provedl velké množství „vyšetřování organizovaného zločinu a korupce v Rusku“.

Unijní diplomacie v čele s Josepem Borrellem poznamenala, že v Rusku „v posledních letech došlo ke zhoršení situace v oblasti svobody sdělovacích prostředků a zmenšení prostoru pro činnost nezávislých novinářů a občanské společnosti“. Ruská vláda musí zajistit, aby novináři mohli vykonávat svou práci, stojí v prohlášení. EU bude tuto otázku i nadále pečlivě sledovat.

Rusko se podle indexu Reportérů bez hranic dlouhodobě řadí na spodní příčky žebříčku svobody sdělovacích prostředků ve světě. Z údajů za rok 2020 vyplývá, že celkem ze 180 hodnocených zemí je Rusko na 149. místě.

Reklama

Doporučované