Dva měsíce protestů v Hongkongu: Z masového odporu dělají akt několika výtržníků, strach z tvrdé reakce Číny roste

Od brzkého pondělního rána se protestující postarali o zkomplikování dopravy v celém městě. Klíčovým dopravním prostředkem pro obyvatele Hongkongu je metro, které denně využije téměř pět milionů lidí. Během protestů však demonstranti vagony zablokovali a pomocí deštníků bránili dveřím souprav zavřít se. Po většinu dne byly hlavní linky metra mimo provoz. Podle serveru CNN vlaky nabíraly více než čtyřicetiminutová zpoždění.

Nespokojení lidé protestovali v distriktech napříč celým Hongkongem. Poslední protesty zasáhly i oblast letiště a tunelu Cross-Harbour, životně důležité dopravní tepny spojující ostrov Hongkong a Kau-lung.

Úřady varovaly před „redukováním kapacity“ mezinárodního letiště, zrušeno bylo nejméně 100 letů. Na 1 200 letištních zaměstnanců se přidalo ke stávce. Po připočtení dopravy na silnicích tak během dnešního dne demonstrace ovlivnily 12,7 milionu cestujících.

Kromě 1 200 zaměstnanců letiště se do stávky zapojili také učitelé, plážoví záchranáři, bezpečnostní zaměstnanci, pracovníci na staveništích a téměř 14 tisíc lidí z inženýrského sektoru.

Generální stávka je tak pravděpodobně největší od roku 1967. Tehdy v dobách Hongkongu jako britské kolonie a Mao Ce-tunga jako vládce pevninské Číny při protestech zemřelo 51 lidí.

Za špatně zvládnutou situaci ve městě a nedostatečnou komunikaci s veřejností kritizují média Pekingem podporovanou správkyni Hongkongu Carrie Lamovou. V období devíti týdnů protestů veřejně vystoupila pouze několikrát, naposledy v pondělí ráno.

Na pondělní tiskové konferenci pro média správkyně města uvedla, že protesty tlačí Peking do „extrémně nebezpečné situace“. Hongkong je přitom podle ní svobodným městem. „Hongkong je svobodná společnost – svoboda je naší základní hodnotou. Někteří demonstranti použili násilí k vyjádření svých názorů. Někteří násilní demonstranti změnili povahu protestu, poškodili hymnu a hodili vlajky do řeky,“ odsoudila Lamová chování demonstrantů.

Zdůraznila, že tyto události negativně ovlivňují také ekonomiku města. „Všichni milujeme Hongkong a v průběhu let jsme různě přispěli k jeho stabilitě a prosperitě,“ dodala.

Jedním z požadavků demonstrantů je právě rezignace Lamové. Tuto možnost ale opět odmítla a naopak se dle svých slov bude snažit „sloužit Hongkongu“ a uvést město do běžného stavu.

Nastínila také, že vláda bude při obnovování pořádku ve městě rázná. „Jediná cesta, jak se vypořádat s násilím, je podle zákonných pravidel, která jsou hlavní hodnotou Hongkongu,“ řekla. Lamová nevyhoví ani dalšímu z požadavků demonstrantů na propuštění zatčených.

Podle odbornice na Čínu Kateřiny Procházkové z projektu Sinopsis bylo hlavní zprávou projevu Lamové, že se jedná o akt výtržníků, proti kterým je nutné se spojit. „Dnes po dvou týdnech konečně promluvila správkyně Hongkongu Carrie Lamová, která ale opět řekla, že jde o krizovou situaci a je potřeba se sjednotit. Hovořila o tom, že se v podstatě jedná o akt nějakých výtržníků, že to není chtění obyvatel Hongkongu, ale že za tím jsou skupiny, které chtějí narušit klid v Hongkongu,“ uvedla v rozhovoru pro Seznam.

Proti Lamové stojí prodemokratičtí zákonodárci. Podle nich za situaci ve městě může právě ona. „Kdyby měl Hongkong všeobecné volební právo, nevybrali bychom si takového výkonného ředitele. Kdybychom měli všeobecné volební právo, Carrie Lamová by nemohla tak neúprosně protlačovat návrh zákona na vydání osob poté, co protestuje milion lidí,“ uvedla politička Claudia Moová.

Další z prodemokratických zákonodárců Nathan Law pro CNN uvedl: „Lamová jednoduše viní ze všech problémů v Hongkongu demonstranty, ale nereflektuje, co udělala špatně a jakou zodpovědnost by za to měla nést.“

Postupem dne se demonstrace rozšířily do sedmi městských okrsků a také do dvou míst mimo město – na letiště a do hongkongského Disneylandu.

Moře lidí v černém oblečení zaplavilo také srdce Hongkongu, oblast Admiralty, ve kterém se nachází hlavní administrativní budovy a nákupní centra. Policie k rozehnání lidí házejících po policii kameny použila ve třech okrscích slzný plyn.

Během pondělí policisté zatkli 80 lidí, nejvíce od začátku protestů.

Severní hranici Hongkongu s Čínou obsadilo šest tisíc čínských vojáků. Právě o jejich zásahu obyvatelé Hongkongu spekulují po celé týdny protestů. Přestože je Hongkong čínské město, běžně k jejich zásahu v rámci bezpečnosti nedochází.

Podle Kateřiny Procházkové jako první možnost vojenského zásahu zmínil mluvčí čínského ministerstva armády. V krizové situaci dle jeho slov lze vyslat do Hongkongu armádu Čínské lidové republiky.

Žádné takové prohlášení ale oficiálně nepadlo. Velitel Čínské lidové osvobozenecké armády ovšem uvedl, že násilí prodemokratických skupin by „nemělo být tolerováno“, a nazval protestující „násilnými kriminálníky“.

Od vypuknutí první vlny protestů policie zatkla 420 lidí, z toho 317 mužů a 73 žen ve věku od 16 do 76 let. Podle mluvčí policie Yolandy Yuové došlo u 139 policistů ke zranění.

Na tiskové konferenci policisté uvedli, že pouze chtějí nastolit pořádek – z lásky k městu.

„Jako policejní úředníci jsme také hongkongskými obyvateli. Milujeme Hongkong a doufáme v obnovu veřejného pořádku. Pokud budeme tolerovat a přibírat před nezákonným chováním oči, budou následky pro město nežádoucí. Společnost jako celek bude muset trpět. Policie doufá, že s občany bude spolupracovat a brzy se z této tíživé situace dostanou.“

Hongkong je poloautonomní čínské město, které ale není plně demokratické – správce města je vybírán malým volebním výborem, který se skládá převážně z hongkongské elity. Členové výboru ve většině případů následují vize centrální čínské vlády Pekingu. Lamové je tak často prodemokratickými zákonodárci vyčítáno, že kdyby se „nepodřizovala nařízením“, nebyla by situace taková, jaká dnes je.

Protesty v Čínou kontrolovaném Hongkongu vypukly již před dvěma měsíci, mimo jiné jako odpověď na vydání návrhu zákona, který by umožnil vydávat obyvatele města k soudům do pevninské Číny. Masové protesty tak mají být výzvou k posílení demokracie.