Článek
Němečtí muži ve věku 17 až 45 let budou muset nově žádat o povolení, pokud odcestují do zahraničí na déle než tři měsíce. Opatření zavádí nová úprava zákona o vojenské službě, která platí od začátku letošního roku a je součástí širší snahy Berlína posílit obranu země v reakci na hrozby ze strany Ruska po invazi na Ukrajinu. Informuje o tom BBC.
Spolkové ministerstvo obrany uvedlo, že nová povinnost má státu zajistit přehled o mužích, kteří podléhají vojenské evidenci. „V případě mimořádné události musíme vědět, kolik osob je v zahraničí,“ uvedla mluvčí resortu. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby je podle zákona dobrovolné. Žádosti by proto úřady měly zpravidla schvalovat.
Mluvčí ministerstva zároveň upozornila, že stejné pravidlo platilo už během studené války, kdy ale v praxi nehrálo žádnou roli. „Za jeho porušení nyní nehrozí žádný postih,“ uvedla pro server stanice Deutsche Welle.
Ministerstvo obrany zároveň připustilo, že opatření může lidem výrazně zasáhnout do plánů. Bez dalších podrobností uvedlo, že se připravují pravidla pro výjimky, která mají zabránit zbytečné byrokracii. Například dlouhodobé pobyty v zahraničí kvůli studiu, práci nebo cestování také nově vyžadují předchozí administrativní souhlas.
Povinnost vychází ze zákona o branné povinnosti z roku 1956, který se v průběhu let několikrát upravil. Dosud ale platilo, že hlásit delší pobyt v zahraničí bylo nutné jen tehdy, pokud země vyhlásila stav obrany nebo mobilizaci.
Zároveň platí i další nová pravidla. Od letošního roku musí všichni osmnáctiletí němečtí muži v odvodovém dotazníku uvést informace týkající se jejich vzdělání, zdravotního stavu a zda jsou ochotni vstoupit do armády. Od července 2027 budou muset podstoupit lékařskou prohlídku. Ta má ukázat, zda by byli schopni nastoupit do služby. Ženy se mohou do armády hlásit dobrovolně.
Nový zákon počítá s výrazným posílením německé armády. Bundeswehr by měl do roku 2035 zvýšit počet vojáků z přibližně 180 000 na 260 000. Berlín trvá na tom, že chce armádu doplňovat především dobrovolníky. Novela zavádí ale i prvek povinnosti v případě, že se armádě nepodaří dosáhnout cíle ohledně počtu nových rekrutů či se zhorší bezpečnostní situace. Poslanci mohou za takových okolností odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby.
Právě tato vyhlídka vyvolala mezi mladými Němci odpor. V prosinci po schválení zákona proto na řadě míst v zemi protestovali. „Nechceme strávit půl roku života zavření v kasárnách, poslouchat rozkazy a učit se zabíjet,“ napsal tehdy jeden z organizátorů protestů na sociálních sítích.
Německá armáda přešla na dobrovolnický systém v roce 2011, kdy byla povinná vojenská služba pozastavena. Branná povinnost ale nepřestala platit a v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena.
Německo přitom není jedinou evropskou zemí, která se snaží armádu znovu posílit. Ambice má například také Polsko. Vývoj se zrychlil po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. V současné době sílí i obava z oslabení role USA v NATO. V Evropě například platí pro obě pohlaví povinná vojenská služba v Dánsku, Norsku a Švédsku.
