Článek
Zatím jde o tajný dokument, polská armáda ale zveřejnila jeho hlavní obrysy. A ty ukazují, že Varšava hodlá mezi lety 2025 a 2039 vsadit na kombinaci početní síly, technologické převahy a zkušeností z války na Ukrajině.
Poučením z Ukrajiny má být vybudování záložních sil, jejich dobrý výcvik a rychlé nasazení.
„Program počítá také s vybudováním a udržením dostatečného počtu kvalitně vycvičených personálních záloh, klíčového prvku odstrašení i schopnosti vést dlouhodobou obranu v případě konfliktu vysoké intenzity, což potvrdila i válka na Ukrajině,“ uvádí armáda.
Zvýšit se má kvalita výcviku a zavede se nový systém udržování bojové připravenosti rezervistů.
V zálohách má být zhruba 200 tisíc vojáků a dalších 300 tisíc v aktivní službě. Do roku 2039 má tudíž Polsko mít v ozbrojených silách na půl milionu lidí.
Takovým ambicím ovšem nenahrává demografická situace Polska. Porodnost v zemi dlouhodobě klesá a populace stárne. Otázkou tak zůstává splnitelnost armádního cíle.
Jak je na tom Polsko teď?
Podle čísel z loňského července má Polsko v aktivní službě zhruba 210 tisíc vojáků, do tohoto počtu se započítává i přibližně 41 tisíc příslušníků vojsk územní obrany, což jsou formálně vojáci v aktivní službě, ale s jiným režimem nasazení než profesionální armáda.
V zemi funguje i systém dobrovolné základní vojenské služby, kterou za rok a půl prošlo kolem 42 tisíc lidí.
Faktem je, že Polsko už teď patří mezi nejrychleji zbrojící státy NATO. Na jeho hranici s Ruskem (Kaliningradskou oblastí) a Běloruskem navíc rostou opevňovací systémy a příprava na rychlou zadržovací reakci v případě útoku nepřítele.
Součástí nové strategie na roky 2025 až 2039 jsou i scénáře odstrašování, které počítají se systémy schopnými zasáhnout klíčové cíle protivníka a odradit ho už v první fázi konfliktu.
Podle ambicí generálního štábu má být polská armáda schopná působit současně na zemi, ve vzduchu, na moři, v kyberprostoru i ve vesmíru.
Dalším pilířem má být schopnost ochrany vlastního území. Podle nové strategie má Polsko vybudovat silnou integrovanou protivzdušnou, protiraketovou a antidronovou obranu, která by chránila nejen armádu, ale i civilní obyvatelstvo.
Armáda chce vsadit i na bezpilotní a autonomní systémy. Drony a robotizace mají proniknout do všech složek armády, od průzkumu přes bojové nasazení až po logistiku.
Své místo má mít i umělá inteligence. Ta má pomáhat s analýzou dat, plánováním operací i velením. Cílem je získat informační a rozhodovací převahu nad potenciálním protivníkem.
Podle polského generálního štábu nový plán vychází z aktuálních i budoucích hrozeb, především z agresivní politiky Ruska a zkušeností z probíhající války na Ukrajině.
