Hlavní obsah

Ekocida a genocida. Původní obyvatelé Brazílie žalují prezidenta

Foto: Profimedia.cz

Brazilský prezident Jair Bolsonaro.

Reklama

24. 1. 21:59

Původní obyvatelé Brazílie podali v pátek na tamního prezidenta Jaira Bolsonara žalobu u Mezinárodního soudního tribunálu. Obviňují ho z bezprecedentního ničení životního prostředí a zločinů proti lidskosti.

Článek

Náčelník kmene Kayapó a aktivista Raoni Metuktire a náčelník kmene Surui Paiter Almir Narayamoga Suru předali prostřednictvím právníka tribunálu v Haagu žalobu na prezidenta Brazílie Jaira Bolsonara.

Dvě klíčové osobnosti, které dlouhodobě bojují za práva svého lidu a především amazonský deštný prales, se rozhodly přenést boj s Bolsonarem na mezinárodní úroveň. Oba muži dlouhodobě upozorňují na masivní odlesňování amazonského pralesa a usilují o lepší zacházení s původními obyvateli. Podle nich je aktuální prezident Jair Bolsonaro to nejhorší, co mohlo jejich komunitu i samotný prales potkat.

„Nemám rád konflikty, nemám rád problémy mezi šéfy,“ říká náčelník Raoni prostřednictvím tlumočníka v rozhovoru z prosince 2020. „Nestojím o spory s bílými muži, ale problém je ten, že Bolsonaro na původní obyvatele útočí až moc,“ dodává.

Bolsonaro, který bývá označován za krajně pravicového prezidenta, vystupoval proti domorodcům již v průběhu své prezidentské kampaně. Zavázal se například nerozšiřovat jejich teritoria a prosazoval jejich asimilaci, která by je podle něj dostala z bídy.

Původní obyvatelé Brazílie v čele s náčelníky se proto rozhodli vyhledat pomoc na mezinárodní úrovni. S pomocí neziskových organizací a právníků z Brazílie, Francie a USA představili žalobu, která Bolsonara obviňuje ze zločinů proti lidskosti a tzv. ekocidy, kterou definují jako zločin proti životnímu prostředí. Žaloba také zmiňuje vraždy, nucené přesuny a různé formy perzekuce, kterým musí domorodci za Bolsonarovy vlády čelit.

Likvidace původních obyvatel prostřednictvím covidu-19?

Od začátku svého působení Bolsonaro prosazuje především těžařské a zemědělské lobby právě na úkor indiánských kmenů. Náčelník Raoni minulý rok v rozhovoru pro AFP uvedl, že se domnívá, že je chce Bolsonaro prostřednictvím covidu-19 zlikvidovat. Stejnou domněnku potvrzují i tamní nevládní organizace.

V červenci 2020 například Bolsonaro vetoval několik částí prosazovaného federálního zákona, který měl pomoci původní obyvatele proti covidu-19 chránit. Zákon navrhoval poskytnout finance na pitnou vodu, dezinfekce nebo garantovat volné lůžko v nemocnici. Finanční prostředky měly získat i lokální vlády, aby komunity lépe informovaly a připravily pro ně nouzový plán.

Bolsonaro byl však proti, uvedl, že využití peněz je „proti veřejnému zájmu“ a označil ho za „protiústavní“. Brazilští původní obyvatelé jsou přitom na covid-19 náchylnější. Často žijí v místech bez lékařské pomoci a v komunitách.

Amazonského pralesa rapidně ubývá

Podle neziskové organizace Climate Observatory se za poslední dva roky zvedla míra odlesnění o 50 procent, což je nejvíce od roku 2008, invaze do teritorií původních obyvatel se zvýšila na 135 procent a minimálně 18 lidí přišlo při konfliktech o půdu o život. Přesto se za rok 2019 pokuty za ničení životního prostředí snížily o 42 procent a náklady na záchranu pralesa klesly o 27, 4 procenta.

Aktivisté věří, že by mohli s žalobou před tribunálem v Haagu tentokrát uspět. Stojí si za tím, že ekocidu, které se podle nich Bolsonaro dopouští, bude možno posuzovat jako zločin proti lidskosti.„Situace je za posledních 10 let nejkritičtější, je to přímý důsledek vlády Jaira Bolsonara. Destrukce amazonského pralesa je přímé ohrožení nejen pro Brazilce, ale pro celé lidstvo,“ píše se v žalobě.

V pozitivní výsledek doufá i samotný 91letý náčelník Raoni, který se izoluje v teritoriu před nákazou covid-19. „Můj dědeček věří, že brazilská populace nemůže přimět prezidenta, aby přestal jednat proti původním obyvatelům,“ říká jeho vnuk Patxon Metuktire. „(Bolsonaro) stále porušuje naše práva, takže je to naše poslední možnost,“ dodává.

Na globální dopady chování Bolsonara upozorňuje i vedoucí Asociace domorodých obyvatel Brazílie Sônia Guajajara: „Bolsonaro není jen rizikem pro domorodé obyvatelstvo, změnil se na globální problém, protože to, co zde dělá, má dopad na planetu.“

Covid drtí zemi dál

Brazílii však kromě úbytku pralesa a nedůstojných podmínek pro původní obyvatele trápí především celosvětová pandemie covidu-19. Podle Univerzity Johnse Hopkinse se v zemi od začátku pandemie nakazilo téměř devět milionů lidí. Hůře jsou na tom pouze Indie a USA. Země také registruje druhý nejvyšší počet úmrtí od počátku pandemie, a to přes 216 tisíc.

Situace je aktuálně kritická ve státě Amazonas, kde v úterý došly tamním nemocnicím zásoby kyslíku. Lékaři mluví o „katastrofě“. Samotný prezident Jair Bolsonaro od začátku pandemii covid-19 zlehčuje a je proti přijímání opatření. Názor nezměnil ani poté, co sám covid-19 prodělal. Naopak ho označil za „malou chřipečku“. V některých státech proto iniciativu a ochranu tamních obyvatel převzaly lokální vlády.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované