Článek
Česko si polepšilo v celkovém hodnocení úrovně bydlení. V unijním srovnání, které už pět let nabízí Index prosperity a finančního zdraví, jsme poskočili z 23. na 17. místo. To je nejlepší výsledek, jaký Česká republika v programu, který systematicky měří a srovnává kvalitu života v zemích EU, zaznamenala za pět let jeho existence.
Úroveň bydlení je, stejně jako další sledované oblasti, popisována celou řadou dílčích kritérií. Za jedno z nevýznamnějších je považována finanční dostupnost vlastního bydlení. A v té je Česko v současnosti nejhorší v celé Unii. Průměrně velký byt tu stojí 13,3 ročního platu, což je víc než dvojnásobek oproti Irsku nebo Belgii.
Podle Terezy Hrtúsové, analytičky České spořitelny, už kupní síla u velké části českých domácností, hlavně ve velkých městech, fakticky dosáhla stropu.
„Na trh však stále vstupují bonitní zákazníci a investoři, takže ceny rezidenčních nemovitostí nadále rostou. V důsledku toho dochází k odlivu poptávky do krajských měst s lepším poměrem ceny a příjmu,“ popisuje analytička České spořitelny. Nejdražšími aglomeracemi zůstávají Praha a Brno.
Za letošním posunem Česka v celkovém hodnocení úrovně bydlení je třeba vidět i slabší výsledky zemí, které byly loni těsně před námi. Jistě je tu ale také souběh několika menších zlepšení, z 12 sledovaných ukazatelů si Česko polepšilo celkem v pěti. Navýšili jsme třeba investice do rezidenční výstavby, a dokonce ze šestého místa na druhé jsme se posunuli ve výhodnosti nájemního bydlení. To je zajímavý ukazatel. Průměrný byt u nás stojí zhruba tolik jako 29 let nájemného, v centrech měst téměř 31 let. Pro srovnání – v posledním Irsku je to necelých 13 let.
Výhodnost nájemního bydlení: Nižší hodnota znamená, že je výhodnější koupě, vyšší hodnota, že je výhodnější nájem. (Daně ani náklady na údržbu se nezapočítávají.)
Cena novostavby: Měří, jak se v čase mění cena za postavení nové bytové budovy. Jde o vývoj cen oproti roku 2021. Neměří, kolik zaplatí kupující za hotový byt.
Vysoké skóre ale nezbytně neznamená levné nájmy. Vypovídá spíš o tom, jak drahá je koupě. K současné situaci ohledně výhodnosti nájemního bydlení přispívá i to, že se koupě bytu oproti nájmu dál prodražuje. Zatímco na Slovensku nebo třeba ve Francii se tento poměr za poslední rok snížil. Nejen ceny bytů, ale i nájmy dlouhodobě rostou. Podle Deloitte Rent Indexu jsou dnes v krajských městech více než dvojnásobné oproti roku 2014.
Podle Českého statistického úřadu byty loni zdražily o 10,6 procenta, zatímco průměrná mzda vzrostla o 7,2 procenta. Dražší jsou i hypotéky. Průměrná sazba nových úvěrů se podle ČBA Hypomonitoru v srpnu vyšplhala na pět procent.
Průzkum o tom, jak bydlíme a po čem stran bydlení toužíme, si agenturou Ipsos opět nechala zpracovat Česká spořitelna. Výstupy z něj možná nejsou překvapivé, ale českou realitu popisují důkladně a s patřičným přihlédnutím k tuzemským specifikům.
Že Češi milují bydlení ve vlastním, je dobře známá věc. Některé zdroje sice hovoří o tom, že už svoje postoje začínáme pomalu měnit, průzkum to ale nepotvrdil. Téměř 70 procent Čechů bydlí ve vlastním. A ačkoliv je nájem v Česku méně nákladný než vlastnictví nemovitosti, jako alternativu k vlastnictví jej vnímá jen čtvrtina z nás.
Bydlet v nájmu celý život by si dokázala představit jen třetina populace a nejméně atraktivní to podle průzkumu je, možná překvapivě, pro nejmladší generaci. Přes 46 procent mladých popisuje vlastnictví nemovitosti jako nejlepší jistotu na stáří. Že je nájemné pouze vyhozenými penězi, si pak myslí každý pátý Čech.
Do nájmu ano, kdyby…
Nájemní bydlení Češi neodmítají bezvýhradně. Někteří z těch, pro které dnes nájem není plnohodnotnou alternativou, by na něj přece jen přistoupili:
- kdyby byl výrazně levnější než splátka hypotéky (47 %)
- kdyby dostali nájemní smlouvu na dobu neurčitou (38 %)
- kdyby existovala záruka, že nájemné nebude skokově růst (30 %)
Není pochyb o tom, že zejména mladí jsou, mají-li si dnes pořizovat bydlení, ve složité situaci. Jen 29 procent mladých Čechů do 30 let bydlí s přáteli nebo partnerem či partnerkou. S rodiči žije podle průzkumu 58 procent z nich. Důvodem je ekonomická náročnost bydlení.
O tom, jak nákladné je bydlení v Česku, nakonec výmluvně hovoří i evropská data. Kromě nejdražších cen nemovitostí v porovnání s příjmy jsme v unijním srovnání podle Eurostatu poslední i s ohledem na výdaje domácností. Ty totiž představují 32,4 procenta celkových výdajů obyvatel, zatímco v předposledním Finsku jde o 29,7 procenta. Nejlépe jsou na tom v tomto ohledu Chorvaté, jejichž výdaje na domácnost ukousnou jen 13,9 procenta z koláče výdajů.
V průzkumu České spořitelny 44 procent respondentů uvedlo, že výdaje na domácnost převyšují 30 procent jejich příjmů, a u jednoho z deseti je to dokonce víc než polovina příjmů.
Podle ředitelky Platformy pro sociální bydlení Barbory Bírové se přitom stav, kdy výdaje na nájemné, zálohy na energie a služby přesáhnou 30 až 40 procent čistých příjmů domácnosti, obecně považuje za kritickou hranici.
„Pokud výdaje tuto hranici překročí, rodinám nezbývají prostředky na základní životní potřeby, jako jsou potraviny či péče o děti, což vede ke vzniku dluhů a hrozbě exekucí,“ říká Bírová. V Česku podle ní žije více než 300 tisíc osob, které jsou ohroženy ztrátou bydlení, protože na něj vynakládají více než 50 procent svých čistých příjmů.
