Článek
Česko se poslední dny potýká s rekordním vedrem. Lidé proto hledají cesty, jak se ochladit doma, v práci, ale i na cestě, například v autě nebo hromadné dopravě. V autobusech nebo vlacích vysoké teploty sice často krotí klimatizace, ne vždy se na ni však můžeme spolehnout.
O víkendu se s nefunkční klimatizací potýkali například cestující Českých drah na trase z Hamburku do Prahy. Zhruba 630 cestujících zůstalo kvůli přerušení přívodu elektřiny v důsledku poškození trakčního vedení stát bez fungující klimatizace v braniborském okrese Prignitz na severu Německa. Teploty ve vlaku podle některých médií dosahovaly 40 stupňů, jiné zdroje uvádějí, že vzrostly až na 50 stupňů Celsia.
Podobně uvázly bez klimatizace v neděli další stovky cestujících ve spoji RegioJetu z Budapešti do Prahy. Klimatizace nefungovala a bylo potřeba vyměnit vlak. Cestující museli na nový vlak čekat několik hodin, a ačkoliv mohli vystoupit ven, i tak bylo horko neúnosné, jak popsala jedna z cestujících pro Novinky.cz.
A problémy nemají jen vlaky. S nepříjemným vedrem se potýkají cestující i ve městech či v meziměstské dopravě například v autobusech. Ačkoliv většina vozů dopravců je vybavena klimatizací, ne vždy je tak účinná, jak bychom si představovali.
Povinnost zapnout klimatizaci nastává podle mluvčího ROPID (Regionální organizátor pražské integrované dopravy) Filipa Drápala v případě, že venkovní teplota překročí 22 stupňů Celsia.
„Následně by měla být ve voze udržována teplota o jeden až šest stupňů nižší, než je venku. V případě nedodržení této povinnosti se dopravce vystavuje riziku sankce z kontrol, které provádíme právě v letním období ve zvýšené intenzitě,“ popsal Drápal s tím, že pokuty ukládají především za zcela nefunkční klimatizaci.
To v praxi znamená, že pokud je venku například 39 stupňů, teplota uvnitř zůstává vysoká i s funkční klimatizací. Účinnost klimatizace se navíc snižuje, pokud cestující otvírají okna nebo se na zastávkách pravidelně otvírají dveře vozidla.
Podle šéfa firmy Umbrella Mobility, která zajišťuje například autobusy německému dopravci FlixBus, Pavla Steinera je proto lepší, když autobusy otvírací okénka nemají. „V momentě, kdy máte otvírací okýnka, je začnou lidé otvírat. Ale proč? Otevřou je v momentě, kdy tam bude nesnesitelně hrozný vzduch. Je to tedy o tom, mít dobrou vzduchotechniku, dobrou klimatizaci a filtraci vzduchu. Pak se to nestane. My v dálkových ani v meziměstských autobusech okénka nemáme,“ uvedl.
Podle Drápala má každý typ vozidla systém klimatizace nastaven jinak. Například tramvaje a některé nejnovější typy autobusů mají automatický režim, který neřídí řidič. Většina typů autobusů má však klimatizaci nastavitelnou ručně a řidič zde může nastavit i konkrétní teplotu.
Redakce oslovila i konkrétní řidiče autobusů. Například řidič společnosti ČSAD Autobusy České Budějovice, která provozuje autobusovou dopravu v jižních Čechách, Radek David může v autobusu využít jak automatickou, tak manuální klimatizaci. Používá ovšem raději automatickou, protože ji řídí počítač, je přesnější a může snížit teplotu ve voze až o osm stupňů. Autobusy této společnosti mají také záložní větráky na střeše pro případ, že by se klimatizace pokazila.
Většina dopravních prostředků hromadné dopravy klimatizaci má. Podle mluvčí Dopravního podniku hl. m. Prahy Anety Řehkové provozuje společnost k 25. červnu celkem 1172 autobusů, z nichž 857 je plně klimatizovaných, a 40 trolejbusů, z nichž jsou klimatizovány všechny. Ze 772 tramvají disponuje klimatizací 147 vozů. Vozidla bez klimatizace mají vždy alespoň ochlazovač v kabině řidiče.
Je ovšem možné, že se vozy potýkají s technickou závadou a klimatizace funkční není. V případě, že cestující zjistí, že něco není v pořádku, se mohou obrátit na řidiče či zaslat stížnost na společnost Pražská integrovaná doprava, zpětně se však podle Drápala něco takového těžko prokazuje.
Proč ve vozech nemrzne
„Relativně malá odchylka od venkovní teploty je dána doporučením hygieniků a zdravotníků – příliš velké rozdíly teplot mohou být zdrojem zdravotních problémů. Zejména u autobusů hraje roli také to, že během odstavení na konečné nemohou mít autobusy zapnutý motor, který pohání klimatizační jednotku. Těsně po vyjetí tak vozidlo nemusí být ještě vychlazeno na správnou teplotu. A důležité je také časté otvírání dveří a nebo otvírání oken cestujícími, což účinnost klimatizace snižuje. Záleží také na aktuální obsazenosti vozidla,“ vysvětluje Drápal.
Dopravci někdy různé mechanismy spouštění klimatizace kombinují. Například v Brně se podle mluvčí tamního dopravního podniku Hany Tomaštíkové zapíná klimatizace v tramvajích automaticky poté, co teploty přesáhnou 22 stupňů, zatímco v autobusech či trolejbusech ji zapíná řidič na pokyn dispečinku.
Klimatizace v dopravních prostředcích také znamená vyšší spotřebu paliva. „V případě autobusů je třeba rozlišovat, zda se jedná o standardní 12metrový vůz, nebo kloubový 18metrový vůz. U 12metrového je použita jedna střešní jednotka, 18metrové vozy pak mají dvě jednotky. Nárůst spotřeby při zapnuté klimatizaci činí u 12metrových vozů cca 4,6 litru na sto kilometrů, v případě 18metrových se pak jedná o cca 5,7 litru na sto kilometrů,“ popsala Řehková. Pokud se někteří dopravci rozhodnou klimatizaci nevyužít, mohou tak značně ušetřit.
Například v RegioJetu podle mluvčího společnosti Lukáše Kubáta však ani řidič, ani personál nemají na funkčnost klimatizace žádný vliv, protože je v autobusech či vlacích řízena automaticky. „Případná nefunkčnost klimatizace je vždy technickou záležitostí, nikoliv rozhodnutím obsluhy s cílem šetřit provozní náklady,“ namítá.
Běžně je cílem udržet ve vlacích i autobusech komfortní teplotu mezi 22 až 24 stupni, přičemž ideální rozdíl oproti venkovní teplotě by měl být kolem šesti až osmi stupňů. „V extrémně horkých dnech však může být účinnost klimatizace dočasně nižší, například kvůli velmi vysokým venkovním teplotám, častému otvírání dveří nebo vysoké obsazenosti vozidla. Nastavení klimatizace vychází z technických parametrů vozidel, doporučení výrobců i příslušných evropských norem,“ popsal Kubát.
Protože neexistuje žádná maximální teplota v interiéru, po jejímž překročení například v důsledku nefunkční klimatizace by dopravci museli automaticky přerušit jízdu, hledají dopravci v případě, že je vedro neúnosné, alespoň nějaké řešení.
„Pokud dojde k poruše klimatizace, snažíme se cestující přesunout do jiného vozu s funkční klimatizací. Pokud to není možné, mají cestující ve vlacích RegioJet nárok na kompenzaci až do výše 100 procent jízdného,“ dodal Kubát.
