Článek
Nečekaně dobré výsledky české ekonomiky z prvního čtvrtletí roku 2025 mohou svádět k optimismu, ale i experti je zatím komentují spíš opatrně.
„Ještě se nedá říct, že jsme z nejhoršího venku, ale lehký optimismus je na místě,“ míní hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Pro tuzemské firmy se v každém případě objevily nové příležitosti, a pokud je dokážou využít, vzestup bude pokračovat až do konce roku i v dalším období.
Český analytik je přitom odvážnější než třeba Klaus Wohlrabe z mnichovského institutu Ifo. „Do podnikatelského sektoru se vrátila naděje, ale nešel bych tak daleko, abych mluvil o optimismu,“ komentoval první zprávy o tom, že také německá ekonomika se po těžkých časech 2020-2024 začala probouzet.
Anualizovaný hospodářský růst předpovídá výsledky HDP za celý rok, pokud ekonomika udrží tempo z prvního čtvrtletí. Tříprocentní zvýšení v Česku přitom v rámci EU překonaly jen ostrovní ekonomiky Irska, Malty a Kypru závislé na přílivu cizího kapitálu. To podle Jana Bureše nelze označit za náhodný výkyv.
Analýza společnosti Patria ukázala, že už loni zdejší hospodářství začalo po letech stagnace zvyšovat produktivitu. „Průmysl prokázal dobrou konkurenceschopnost na evropském trhu, to je vidět zvláště v automotivu,“ popisuje ekonom hlavní tuzemskou přednost.
Ilustrací jsou i statistiky oborového sdružení ACEA, podle kterého se Škoda v květnu poprvé stala třetí nejprodávanější značkou v Evropě, hned po Volkswagenu a Toyotě. „Potíž je ale v tom, že Evropa zaostává jako celek,“ připomíná Bureš.
Tuzemské prosperitě může podle hlavního ekonoma Patrie pomoci, pokud národní hospodářství dokáže dosavadní nevýhody přetavit na přednosti. Nedostatek vhodných zaměstnanců vytváří napětí na pracovním trhu, to však může firmy motivovat, aby je nahradily dlouho odkládanými investicemi do technologií. Také otevřené české ekonomice mohou uškodit obchodní války amerického prezidenta Donalda Trumpa, ovšem zároveň se globálními komplikacemi posiluje obchod v rámci regionů. Česko je prý připraveno tuto možnost využít.
Výkonnost ekonomiky dosud sráží příliš drahé energie, přesto může letošní růst překonat dosavadní předpovědi Evropské komise či České národní banky, které pro letošek odhadují zlepšení o dvě procenta. Podle Bureše může Česko v blízké perspektivě držet růst až na úrovni 2,5 až tři procenta HDP – stejně, jak naznačila bilance prvního čtvrtletí 2025.
Ekonomický vzestup v prvním pololetí 2025 se už odrazil na náladě podnikatelů i spotřebitelů. Index Eurostatu, který měří jejich optimismus, vyrostl v Česku za posledních 24 měsíců téměř o dvacet bodů, tedy největší rychlostí v celé Evropě.
Důvodem je mimo jiné fakt, že Češi patřili před dvěma lety do pětice největších pesimistů. Dnes se ovšem zařadili do skupiny zemí, které mají nejlepší ekonomická očekávání. Vedle středomořských států od Kypru po Portugalsko, které spoléhají na dobrou turistickou sezonu, do ní dnes patří ještě severovýchodní trojlístek Litva-Polsko-Česko. Na rozdíl od průmyslových zemí ze severu Evropy už dokázaly překonat obchodní výpadky z poslední krize.
Přesto se ekonomické probuzení dosud neprojevilo v průzkumech mapujících nálady běžné populace. Eurostat došel k závěrům o tuzemském optimismu, když zástupcům firem a v menší míře i domácností pokládal věcné otázky, jak vycházejí s financemi, případně jestli se chystají utrácet či investovat.
Polovina Čechů se bojí, že bude hůř
Jiné dotazníky se však vyptávají zástupců běžné populace na subjektivní postoje a názory. Podle jednoho takového průzkumu od Eurobarometru považuje ekonomickou situaci v zemi za dobrou jen 33 procent Čechů a zbytek ji hodnotí negativně. Přitom jen 12 procent dotázaných očekává zlepšení, polovina se obává, že bude ještě hůř, a zbytek neočekává žádnou změnu.
Skeptičtější pohled na národní ekonomiku zjistil Eurobarometr jen u Slováků a po zkušenostech z dluhové krize také v Řecku. Proto se zlepšené hospodářské vyhlídky nemusí odrazit na chování Čechů v říjnových volbách.
Ekonom Bureš přetrvávající skepsi v populaci vysvětluje mimo jiné tím, že dnes jsou poměry komplikovanější než na konci minulé krize v roce 2014. „Tehdy měla krize deflační charakter, proto v zásadě stačilo přesvědčit spotřebitele, aby se nebáli utrácet,“ vzpomíná.
Proti tomu určovala průběh krize z let 2020-2024 vysoká inflace. Lidem se sice už skoro dva roky zvyšují reálné mzdy a spolu s nimi rostou i spotřební výdaje, ovšem stále přetrvávají obavy, že se poměry, tedy inflace zase zhorší. „Lidem může vadit, jak rostou ceny nemovitostí, může je znervózňovat, že se ceny potravin mění rychleji než jinde v Evropě,“ upřesňuje ekonom. Právě vysoká inflace v potravinách patřila k tahákům úspěšné prezidentské kampaně Donalda Trumpa.
