Článek
Vinařství Sonberk před dvěma lety oslavilo 20 let od svého založení, za nímž stály podnikatelské rodiny Vajdových a Foglarových. Jde o vlastníky investiční skupiny Proxy-Finance. O vinařství se zasadil zejména slovenský finančník Peter Vajda, který zesnul v roce 2017. „Byl vnímán jako osobnost, která do vinařského byznysu vnesla prvek honosnosti,“ říká generální ředitel Patria Corporate Finance Marek Rehberger.
Letos ovšem skupina Proxy-Finance začala podle dvou na sobě nezávislých zdrojů z vinařských a investičních kruhů nabízet vinařství Sonberk na prodej. Vinařství leží u jihomoravské vesničky Popice na dohled novomlýnských nádrží a Pálavy. Spravuje vinice o rozloze 45,5 hektaru. Ročně vyrobí okolo 120 tisíc lahví vína. Na zaslané otázky k prodeji vinařství skupina Proxy-Finance nereagovala.
Vinice doplněné moderní architekturou
Vína z produkce Sonberku získávají pravidelně domácí i mezinárodní ocenění. Konkrétně v letošním roce získalo vinařství dvě zlaté medaile z největší mezinárodní soutěže Decanter v Londýně. A to za Riesling VOC a Pálavu VOC, obě z ročníku 2023.
Sonberk vyniká rovněž moderní budovou od architekta Josefa Pleskota, která se otevřela v roce 2008. „V té době to bylo zjevení, kdy do vinařství pronikl prvek moderní architektury, který následovalo několik dalších podobných počinů, jako například vinařství Obelisk, Gurdau nebo Thaya,“ líčí Rehberger.
Za rozhodnutím o prodeji podle expertů stojí několik faktorů. „Prodej této investice bude pravděpodobně vycházet z praktických důvodů, které můžou být spojené například s restrukturalizací investičního portfolia a samozřejmě s monetizací investice,“ uvádí Martin Vachata, expert na fúze a akvizice poradenské skupiny Talers. Podle Rehbergera nepovažují následovníci majitelů toto aktivum za klíčové, a rozhodli se proto hledat investora, který o ně bude mít zájem.
V posledních letech je přitom na vinařském trhu živo. „O kvalitní vinařství je na českém trhu zájem, a to jak ze strany domácích, tak i zahraničních investorů,“ popisuje expert na fúze a akvizice poradenské firmy KPMG Adam Páleníček.
Letos se například prodalo znojemské vinařství Znovín Znojmo do rukou konkurenčního Lahoferu. Před sedmi lety pak finanční skupina J&T koupila vinařství Reisten a o rok dříve Kolby. „Pro mnoho podnikatelů v jiných oborech je víno srdcová záležitost a setkali jsme se s mnoha, pro které je provoz vlastního vinařství v domovském, ale i jiném regionu sen,“ uvádí Vachata a pokračuje: „Současně větší schopní vinaři, kteří jsou otevřeni růstu přes akvizice, mohou využít ideální příležitost pro zvýšení tržního podílu.“
Mezi zájemci mohou být podle Vachaty silná česká nebo středoevropská vinařství. „Přihlásit se mohou i soukromí investoři nebo rodiny, které hledají dlouhodobou a prestižní investici postavenou na nemovitostech a značce,“ doplňuje Vachata.
Podobně se vyjadřuje Rehberger: „Primárně očekáváme zájem movitých privátních investorů, kteří budou hledat prestižní aktivum a nebudou nezbytně hledět na ekonomiku provozu.“ Mezi uchazeči mohou být podle něj rovněž velké nápojářské a potravinářské skupiny, které budou chtít rozšířit své portfolio o prémiová vína. Ostatně jedním z uchazečů o Znovín byla nápojářská skupina Kofola.
Na druhou stranu je nyní trh pod tlakem. „Vinařství si aktuálně prochází poměrně těžkým obdobím, kdy je na českém trhu obrovský přetlak levných vín ze zahraničí a marže jsou velmi nízké,“ upozorňuje Rehberger. Zároveň klesá po celém světě spotřeba alkoholu včetně vína.
Nicméně podle Páleníčka vyprodukují česká vinařství typicky „kolem 500 až 600 tisíc hektolitrů ročně, přičemž tato produkce se prakticky spotřebuje na domácím trhu. Rozdíl mezi spotřebou a produkcí je dlouhodobě kryt dovozem – nikoli z důvodu nízké kvality domácího vína, ale kvůli jeho omezenému objemu.“ Český spotřebitel si tak oblíbil vína z domácí produkce.
V minulém roce hospodařil Sonberk podle své výroční zprávy se ziskem 3,8 milionu korun, o rok dříve to bylo 1,7 milionu korun. Tržby byly v letech 2023 i 2024 okolo 32 milionů korun.
Cena? Od desítek po stovky milionů korun
Hospodářské výsledky ale nebudou hrát při určení kupní ceny velkou roli. „Určitě se cena nebude odvíjet jako násobek EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy), jako tomu je u normálně fungujících firem. Spíše se bude odvíjet od ceny zemědělské půdy, resp. v tomto případě vinic,“ říká Rehberger s tím, že rozhodující tak bude kvalita půdy, skladba odrůd a stáří vinic. „Zpravidla se cena za metr čtvereční pohybuje v rozmezí 40 až 150 korun,“ dodává.
V případě Sonberku by tak cena byla od 18,2 do 68,25 milionu korun. Kromě vinic vlastní ale Sonberk i ovocný biosad o rozloze 3,7 hektaru, kde jsou meruňky, oskeruše a ořešáky. To se bude společně s vybavením vinařství rovněž promítat do ceny. Na cenu za Sonberk bude mít podle Páleníčka vliv i ocenění nehmotných aktiv, jako je značka. Cena by se mohla podle Vachaty vzhledem k nízkému zadlužení vinařství pohybovat „ve vyšších desítkách až nižších stovkách milionů korun“.
Kromě vinařství Sonberk patří do skupiny Proxy-Finance obchodník s cennými papíry BH Securities, nejstarší soukromá finanční instituce na Slovensku Prvá slovenská investičná skupina, správce rodinných majetků Emun nebo například slovenský mediální dům Petit Press, kam patří mimo jiné deník SME.
