Článek
Od začátku roku vyskočily na komoditních trzích ceny benzinu, nafty a ropy o více než sto procent. O desítky procent pak za zhruba čtyři měsíce zdražily i další suroviny od bavlny přes řepku a pšenici až po hliník či nikl.
Ceny komodit jsou nyní podle ukazatele Bloomberg Commodity Index dokonce nejdražší od začátku roku 2013. Index sleduje vývoj cen kontraktů na dodání komodit v budoucnosti. V koši je přes dvacet položek.
Suroviny zdražuje válka v Íránu i AI
Za zdražováním surovin stojí řada faktorů. „V poslední době stojí za růstem cen komodit především konflikt na Blízkém východě, který tlačí vzhůru ceny ropy. Tomu však již dříve předcházely nedostatečné investice do nové produkce ropy, mědi i některých zemědělských komodit,“ uvádí Jakub Marcolla, investiční specialista společnosti Wood & Company.
Kromě toho probíhá ve světě energetická transformace, která spočívá v investicích do přenosových sítí a obnovitelných zdrojů. „Ta přinesla růst cen kovů, jako je měď, hliník nebo nikl, ale i drahých kovů, jako je stříbro nebo platina,“ vyjmenovává Marek Janečka, portfolio manažer J&T investiční společnosti.
Poptávku po kovech, ale i lithiu pak táhne nahoru rovněž rozmach datových center kvůli umělé inteligenci (artificial intelligence; AI) a elektromobility.
Uzavření Hormuzského průlivu, kterým za běžných okolností proudí okolo pětiny světových dodávek ropy, kvůli válce v Íránu má totiž dopad nejen na ropu a výrobky z ní, ale i na zemědělské plodiny.
„Ceny obilovin se rovněž zvyšují, protože zdražují hnojiva kvůli uzavření průlivu,“ upozorňuje Boris Tomčiak, analytik společnosti Finlord.
Společně s extrémním počasím tak válečný konflikt vyhnal ceny zemědělských komodit na dvouleté maximum. Ukazatel Bloomberg Agriculture Spot Index, který sleduje deset celosvětově nejprodávanějších zemědělských produktů, roste již třetí měsíc v řadě a dostal se na nejvyšší úroveň od listopadu 2023.
Na cenu hnojiv je citlivé zejména pěstování pšenice a kukuřice, které jsou nejvíce zasaženy. Od začátku války tak cena pšenice s okamžitým dodáním vyskočila o 12 % na téměř dvouleté maximum a kukuřice o 6 % na nejvyšší cenu za poslední rok.
Zemědělcům ale kromě hnojiv rostou rovněž náklady na pohonné hmoty, což se odrazí ve vyšších nákladech a tlaku na růst cen produkce. Farmáře v USA a v Evropě navíc zasáhlo sucho, což se podepíše na horší úrodě. Nižší nabídka pak bude opět tlačit ceny nahoru.
Vývoj na světových trzích se surovinami proto pocítí firmy, spotřebitelé i vlády po celém světě. „Válka zasahuje světovou ekonomiku postupně v několika vlnách: nejprve prostřednictvím vyšších cen energií, následně přes vyšší ceny potravin a nakonec skrze vyšší inflaci, která bude tlačit nahoru úrokové sazby, což ještě více prodraží splácení dluhů,“ komentoval ceny komodit Indermit Gill, hlavní ekonom Světové banky.
Světová banka očekává zdražení komodit o 16 %, přičemž cena energií vyskočí o 24 %. Takový scénář by se na globálním hospodářství podepsal nepříznivě. „Pro světovou ekonomiku to představuje riziko stagflace, tedy období slabého ekonomického růstu doprovázeného vyšší inflací. Česká republika je jako otevřená a energeticky náročná ekonomika vůči tomuto vývoji obzvlášť citlivá,“ dodává Marcolla.
Už nyní zdražují ceny pohonných hmot a energií, což poškozuje dopravce a sektory náročné na energie. Postupně se to však může odrazit i v dalších odvětvích. „Při takovéto ceně komodit dojde ke zpomalení ekonomického růstu,“ upozorňuje Tomčiak.
Podobný odhad mají i další odborníci. „Globální růst může zpomalit o jednotky desetin procentního bodu, u inflace může být dopad citelný, v horších případech až v řádu několika procentních bodů,“ vypočítává Jiří Tyleček, analytik XTB.
Na zdražování pak budou reagovat i centrální banky, které již nyní vyčkávají, jak se situace ohledně Íránu a zablokovaného Hormuzského průlivu vyvine. Místo očekávaného snižování sazeb je tak zatím nechávají beze změny. A může dojít i k jejich růstu, což by zdražilo splácení hypoték i státních dluhopisů.
„V Evropě již centrální bankéři vnímají, že ceny komodit mohou do inflace prosakovat, a proto Evropská centrální banka na svém červnovém zasedání s nejvyšší pravděpodobností zvýší sazby,“ doplňuje portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Zdražení potravin i půjček
Ostatně cena peněz na trhu vzrostla i v Česku, když si nyní banky mezi sebou půjčují peníze na tři roky za sazbu přes 4,3 %. Dražší peníze byly naposledy v listopadu 2023. Na vyšší splátky se tak musí připravit domácnosti refinancující hypotéky i česká vláda u svých dluhopisů.
A kdo pocítí zdražování komodit nejvíce? „Nejchudší lidé, kteří nejvyšší podíl svých příjmů utrácejí za potraviny a paliva, budou zasaženi nejvíce, stejně jako rozvojové ekonomiky, které již nyní zápasí s vysokým dluhem,“ líčí Gill.
Růst cen komodit se navíc nezkrotí ani po ukončení války v Íránu. „Základní scénář stále počítá spíše s tlakem na další růst, i kdyby se situace na Blízkém východě částečně uklidnila,“ říká Tyleček.
Důvodem je skutečnost, že efekty konfliktu budou mít setrvačnost a projeví se později. „Válka má inflační dopad na ceny potravin, a to především kvůli narušení dodávek energie, hnojiv a přepravy, přičemž tyto dopady jsou rozsáhlé, globální a projeví se se zpožděním,“ sdělil agentuře Bloomberg Oscar Tjakra, vedoucí analytik Rabobank v Singapuru. „Pokud bude konflikt pokračovat, mohlo by to v příštích šesti až osmnácti měsících zvýšit inflaci cen potravin o několik procentních bodů,“ dodává.
Spotřebitelé proto podle něj mohou očekávat postupný růst cen potravin, a to zejména těch základních. To opět pocítí ty nejvíce zranitelné domácnosti.
Pokračování blokády Hormuzského průlivu by podle šéfa ropného kolosu Exxon Mobil Darrena Woodse znamenalo další zdražení ropy, protože trh ještě nepocítil plný dopad bezprecedentního přerušení dodávek suroviny. Důvodem podle něj je, že v době konfliktu byla naložena spousta tankerů s ropou, byly uvolněny strategické rezervy v řadě zemí a snížily se také komerční zásoby. Ty mají například rafinérie či obchodníci s komoditami. Jeden z těchto zdrojů se však vyčerpá, pokud bude konflikt pokračovat, zdůraznil pro CNBC Woods s tím, že pak cena ropy vzroste.
Podle Tomčiaka se navíc budou ceny komodit dlouhodobě zvyšovat. Důvodem jsou nízké investice do těžby kovů i ropy v posledních letech. To však není jediný důvod, který táhne ceny surovin nahoru.
„Významnou roli hraje také tištění peněz a vyšší inflace, které podporují růst cen komodit, jež investoři často vnímají jako ochranu proti znehodnocování měn,“ doplňuje Marcolla.
Ostatně i po skončení konfliktu v Íránu může pokračovat tlak na cenu ropy kvůli tomu, že se budou doplňovat právě zmíněné strategické rezervy ropy či zásoby firem. I v příštích letech tak komodity mohou dělat centrálním bankéřům starosti.
