Článek
Největší slovenský výrobce hnojiv Duslo 12. března oznámil, že po prudkém růstu cen zemního plynu snižuje výrobu amoniaku na technické minimum. Amoniak je přitom klíčový pro výrobu hnojiv, protože je základem většiny dusíkatých směsí, které zemědělci používají na svých polích a loukách.
Také koncern LAT Nitrogen (dříve Borealis) ze stejné skupiny Agrofert snížil produkci čpavku na technické minimum. To je stav, kdy továrna jede v minimální kapacitě, aby ale nemusela úplně přerušit výrobu.
„Naše čpavkové jednotky jedou aktuálně na cca 85 %, tedy technické minimum, výroba hnojiv zatím jede ze zásob čpavku na plnou kapacitu,“ uvedl mluvčí Pavel Heřmanský. Nedostatek hnojiv podle něj v Evropě nehrozí díky dostatečným výrobním kapacitám.
Vývoj cen nedokáže předvídat, ovšem zásadní nákladovou položkou je zemní plyn, který tvoří až 80 procent nákladů výrobní ceny hnojiv. „Lze očekávat, že se nárůst ceny této komodity projeví ve světových cenách hnojiv,“ dodal.
Agentura Bloomberg 18. března napsala, že jeden z největších světových výrobců hnojiv Yara International kvůli přerušeným dodávkám zemního plynu z Perského zálivu omezil výrobu v Indii.
Zasažena byla i samotná výroba na Blízkém východě. Stojí například největší závod na výrobu močoviny společnosti QatarEnergy a také několik fabrik na močovinu v Indii a Bangladéši. Močovina, vyráběná z amoniaku a oxidu uhličitého, patří k nejdůležitějším dusíkatým hnojivům a pro zemědělce je klíčová při výživě plodin.
Navíc ještě nejsou známy dopady masivního útoku na katarský energetický uzel Ras Laffan z 18. března, který je klíčovým centrem katarského LNG.
Cena zemního plyny roste o desítky procent, a to má dopady na navazující meziprodukty a ceny hnojiv. Britský list The Guardian zmínil, že ceny močoviny vzrostly ze 487 dolarů za tunu týden před útokem na Írán na současných 700 dolarů, tedy přibližně o 210 dolarů za tunu (43 procent).
Světový trh, včetně výrobců hnojiv, nakupuje amoniak i močovinu z Blízkého východu. Evropa má vlastní chemické továrny, vzhledem k provázanosti trhů přes burzovní systémy se však krize týká také Evropy včetně České republiky.
Mezinárodní asociace výrobců hnojiv (IFA) upozorňuje na klíčovou roli Blízkého východu právě u hnojiv. Hormuzským průlivem prochází přibližně jedna třetina světového obchodu s hnojivy. V roce 2024 se Írán, Katar, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Bahrajn společně podílely na 23 procentech globálního obchodu s amoniakem a 34 procentech globálního obchodu s močovinou.
Dění v Íránu
Izrael obyvatele Íránu vyzývá k tomu, aby se vzepřeli režimu. Podle informací listu The Washington Post si je přitom vědom toho, že by protesty skončily masakrem. V hlavním městě panuje neustálý strach.
Podle analytiků proto řetězec událostí kolem Íránu představuje vážné narušení globálního trhu s hnojivy i potravinové bezpečnosti rozvojových zemí.
Obzvlášť ohrožen je trh s močovinou, která je nejobchodovanějším dusíkatým hnojivem, obává se IFA.
Na obchodní spojení s Hormuzským průlivem je navíc napojeno 18 procent celosvětového obchodu s amonnými fosfáty a polovina globálního obchodu se sírou. Síra je další klíčovou surovinou pro výrobu fosfátových hnojiv. Nejvíce zasaženy při přetrvávajícím konfliktu budou zemědělci z kontinentů a zemí, závislých na dovozech, jako je část subsaharské Afriky a jižní Asie.
Znepokojení jsou ale i zemědělci a výrobci hnojiv v Evropě. „Je to pro nás obrovský problém. Se vstupem do sezóny jsme věřili spíš v pokles cen plynu, ale místo toho cena nekontrolovaně roste a snižuje se dostupnost fosforečných hnojiv. Dřív nebo později to na všechny dopadne ve vyšších cenách,“ líčí Jaromír Šmoldas, generální ředitel MJM agro, patřící do holdingu Reticulum miliardáře Zdeňka Šoustala.
Na české scéně je MJM agro významnou zemědělskou společností, která zároveň ve výrobě a obchodu s hnojivy konkuruje koncernu Agrofert.
Hormuzský průliv
MJM si v očekávání poklesu cen plynu nevytvořila zásoby a musela rychle přenést vyšší náklady do prodejních cen, což platí nejen u hnojiv, ale také distribuce nafty.
Šmoldas při současném šoku vzpomíná na rok 2022, tehdy však byla podle něj situace pro zemědělce příznivější. „Příčiny jsou dnes úplně jiné, ale v důsledku vidíme podobný růst nákladů jako v roce 2022. Tenkrát však zemědělci tunu obilí prodávali za 7000 Kč, dnes jen za zhruba 4000, takže jsou na tom hůř,“ uvedl pro SZ Byznys.
Podle jeho odhadu mají čeští zemědělci z přibližně 60 procent hnojiva nakoupená, a problém s inflací nebo nedostatkem hnojiv mohou pocítit při druhé či třetí aplikaci na jaře anebo při podzimním hnojení.
Šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha očekává, že se dřív či později zvýšené ceny ropy, plynu, pohonných hmot a hnojiv promítnou do cen v zemědělství a potravinářství.
„Aktuálně ceny hnojiv vyskočily o 15-20 procent. Už nyní vidíme, že napětí na trzích vyvolává další nejistotu, a to v situaci, kdy je evropský trh s hnojivy současně ovlivněn i debatou o dalších obchodních opatřeních jako uhlíkové vyrovnání na hranicích (CBAM), které může přispět zase k jejich růstu,“ řekl.
CBAM je mechanismus EU, který má zajistit, aby dovozci některých emisně náročných výrobků ze zemí mimo EU nesli podobnou uhlíkovou cenu jako výrobci v EU.
„Na druhou stranu bych byl opatrný s jednoduchým tvrzením, že situace automaticky povede ke skokovému zdražení potravin. Mezi cenou vstupů, cenou zemědělských komodit a cenou potravin na pultech je značná setrvačnost,“ uklidňuje. Evropa má také dost zásob obilovin. Přímý obchod s hnojivy navíc Evropu podle něj neohrožuje.
Pro zemědělce to může být problém, protože nemusí být schopni náklady rychle promítnout do prodejních cen komodit.
„Mám z toho veliké obavy, především proto, že nemusí být na trhu dostupná močovina a dusíkatá hnojiva. To by snížilo výnosy a zisky zemědělců. Dokonce bych řekl, že situace je teď horší než v době začátku války na Ukrajině,“ řekl Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. Hnojiva jsou podle něj největším nákladem v rostlinné výrobě.
