Článek
Tchajwanské úřady zvažují podle dobře informovaných zdrojů agentury Bloomberg zavedení mnohem přísnějších kontrol vývozu čipů pro umělou inteligenci do Číny. Ty by se podobaly opatřením, která vůči Pekingu zavedly Spojené státy v roce 2022 a jejichž cílem je zabránit Pekingu, aby využíval špičkové procesory například od společnosti Nvidia k dosažení vojenské převahy.
Tchaj-wan v současnosti nepovažuje neoprávněný vývoz čipů pro umělou inteligenci do Číny za trestný čin. Ačkoli tamní úřady potenciální prodejce varují, že realizací obchodu mohou porušit americká pravidla, jedinou možností, jak proti podezřelým pašerákům u ostrovních soudů zakročit, je obvinit je z porušení jiných, již platných místních zákonů.
Prokázat taková provinění je ovšem mnohem složitější, což výrazně omezuje množství případů, jimiž se Tchaj-wan může v současnosti zabývat. K vůbec prvnímu známému zadržení údajných pašeráků čipů přistoupily tchajwanské úřady až minulý měsíc, a to na základě obvinění z padělání dokumentů.
Nyní však představitelé Tchaj-peje v rámci probíhajících obchodních jednání s USA zvažují zavedení podstatně přísnějších kontrol a úpravu zákonů tak, aby umožnily stíhat pašování těchto vyspělých technologií do Číny jako trestný čin.
Pokud by nová pravidla vstoupila v platnost, zařadila by se mezi dosud nejrozsáhlejší opatření administrativy prezidenta Laje Čching-teho k ochraně technologických a národně-bezpečnostních zájmů ostrova. Tchaj-pej si tímto krokem zároveň testuje, kam až může zajít při uplatňování asertivnější politiky, a současně se snaží vyvažovat tlak amerických představitelů na mnoha frontách.
Stále je však nutné vyřešit řadu detailů. Tchaj-wan podle jednoho zdroje agentury Bloomberg sice souhlasil, že se v zásadě vydá stejným směrem jako USA a pravděpodobně omezí prodej AI čipů do Číny u těch procesorů, jejichž výpočetní výkon překročí určitou hranici. Tchaj-pej se však údajně ještě definitivně nerozhodla, do jaké míry americkou politiku převezme. Zdroj dodal, že předtím, než budou moci vysocí představitelé obou stran případnou dohodu posoudit a schválit, je třeba doladit ještě spoustu podrobností.
Zástupci Amerického institutu na Tchaj-wanu, který de facto plní roli amerického velvyslanectví, ani ostrovního Úřadu pro mezinárodní obchod na žádosti o komentář nereagovali. Společnost Nvidia na dotaz zaslaný agenturou Bloomberg neodpověděla.
Jakýkoli krok směrem k omezení prodeje AI čipů s velkou pravděpodobností vyvolá reakci čínské vlády prezidenta Si Ťin-pchinga. Ta totiž považuje Tchaj-wan za své vlastní území, což samosprávná ostrovní demokracie důrazně odmítá.
Když loni Tchaj-wan zařadil na černou listinu společnosti Huawei a Semiconductor Manufacturing International Corp. (SMIC), největšího čínského výrobce čipů, mluvčí čínského ministerstva zahraničí prohlásil, že „poklonkování a podbízení se úřadů pod vedením DPP Spojeným státům tchajwanské zájmy pouze poškodí a zničí“.
Odkazoval tím na vládnoucí Demokratickou pokrokovou stranu (DPP) prezidenta Laje, která tím reagovala na roky amerických varování, že obě čínské firmy ve velkém spolupracují s čínskou lidovou armádou.
Pašeráci přes Japonsko
Tchajwanské úřady minulý měsíc zatkly podezřelé pašeráky čipů a obvinily je z padělání dokumentů, v oficiální tiskové zprávě nepadla zmínka o údajné tranzitní zemi, kterou mělo být Japonsko. Úřady rovněž pomlčely o svém podezření, že obvinění tam již dříve úspěšně propašovali minimálně jednu zásilku serverů, než ji následně přeposlali do Hongkongu.
Prezident Laj se přitom již loni zavázal, že se bude zabývat blíže nespecifikovanými obavami Spojených států ohledně kontroly exportu. Za jeho úřadování zaujaly tchajwanské orgány k ochraně tamního technologického sektoru mnohem nekompromisnější postoj.
V dubnu poslal tchajwanský soud na deset let do vězení inženýra společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. za krádež chráněných dat. V listopadu pak vyšetřovatelé provedli domovní prohlídku u bývalého manažera stejné firmy, jenž je podezřelý z vyzrazení obchodního tajemství konkurenční společnosti Intel.
