Článek
Neratovická Spolana, která patřila k největším chemickým podnikům v Česku, se potýká s výraznými problémy. Za loňský rok vykázala vysokou ztrátu 7,8 miliardy korun. Je to násobek ztráty z předchozího roku 2023, kdy Spolana prodělala 1,3 miliardy korun.
Neratovickou firmu vlastní polský koncern Orlen prostřednictvím své české dceřiné firmy Orlen Unipetrol.
Hlavní příčinou špatných výsledků jsou podle vedení společnosti vysoké ceny energií, které i přes pokles zůstávají výrazně nad úrovněmi před rokem 2021. Inflace z let 2021 až 2023 navíc pro firmu zdražila všechny suroviny a služby potřebné k výrobě.
„Společnost nebyla schopna prodávat své výrobky s kladnou marží a byla nucena celý rok omezovat výrobu,“ uvádí se ve finanční zprávě firmy, kterou má SZ Byznys k dispozici.
Obrat firmy klesl na 1,88 miliardy korun z loňských 2,38 miliardy korun. Provozní ztráta před opravnými položkami dosáhla 2,34 miliardy korun, což je o 743 milionů korun horší než v roce 2023.
„Vedle celkové restrukturalizace podniku souběžně pracujeme na projektech pro budoucí využití areálu, které souvisejí s dekarbonizací,“ uvedl pro SZ Byznys vedoucí odboru externí komunikace Orlenu Pavel Kaidl.
Sázka na kyselinu sírovou
Dramatické prohloubení celkové ztráty způsobily především vysoké opravné položky k dlouhodobému majetku, který se v důsledku nelepšící situace na trhu stal nadbytečný, a rezervy na náklady restrukturalizace.
Hodnota dlouhodobého majetku se propadla z 2,6 miliardy na pouhých 146 milionů korun. Vlastní kapitál společnosti skončil v záporných hodnotách minus 6,6 miliardy korun.
Mateřský Orlen se rozhodl ukončit strategický plán schválený v prosinci 2022, který počítal s dalším rozvojem výroby. Místo toho chystá řízené uzavření provozů polyvinylchloridu (PVC) a kaprolaktamu, který je základní surovinou například pro výrobu polyamidových vláken, jež se používají třeba při výrobě sportovního oblečení a sportovních potřeb.
Součástí restrukturalizace je i vlna propouštění ohlášená letos v lednu. O práci má od Nového roku postupně přijít zhruba 500 zaměstnanců, aktuální počet zaměstnanců je 340. Na tyto náklady si firma vytváří rezervu ve výši 185 milionů korun. Po dokončení restrukturalizace zůstane ve Spolaně přibližně 150 zaměstnanců.
„Petrochemický segment prochází zásadní transformací. V posledních letech ji bohužel na evropském trhu provází i dlouhodobý útlum bez výhledu na oživení ve střednědobém horizontu. A protože výrobní kapacity Spolany jsou v evropském měřítku spíše menší, část naší současné produkce již není konkurenceschopná, tedy udržitelná,“ řekl jednatel Spolany Piotr Kearney letos v lednu.
Pokračovat budou pouze vybrané projekty. Největší z nich je modernizace výrobny kyseliny sírové za více než miliardu korun. Kyselina se v Neratovicích má začít vyrábět ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Dokončen bude také projekt protipovodňové hráze a jednotka na energetické využití odpadu ve spolupráci s externím partnerem.
Vedení Spolany se snaží najít nové zdroje zisku v oblasti recyklace, nakládání s odpady či dekarbonizace energetiky. To jsou však dlouhodobé projekty, které nemohou rychle vyřešit akutní problémy firmy.
