Hlavní obsah

Češi tuší těžké časy. Půjčují si opatrněji a na to, co opravdu potřebují

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

1. 12. 2022 14:19

Češi hospodaří se svými penězi odpovědněji než dřív. Ač je doba těžká a bude ještě těžší, většina z nich se snaží uskromnit a nepůjčovat si víc, než je nutné. Málokdo si však naopak prověřuje, zda je poskytovatel půjčky seriózní.

Článek

Je to překvapivě pozitivní zpráva. Ač nastaly těžké časy, Češi se v nich chovají, alespoň ohledně financování svých potřeb, rozumně. „Jen“ desetina z nich si půjčuje nerozvážně, vyplývá z průzkumu České bankovní asociace (ČBA) a agentury Ipsos, který byl proveden v říjnu. Loni to bylo o jeden procentní bod horší.

„Je to dobrá zpráva a chci věřit tomu, že tento trend bude pokračovat i v dalším období. Na příští rok zvažuje půjčku jen pět procent Čechů a často navíc malou, jen do 30 tisíc korun. Menší chuť půjčovat si je dána současnou situací, ale celkově je chování lidí pozitivní. Neumíme si to zcela vysvětlit, ale je to velmi potěšující,“ říká Filip Hanzlík, hlavní právník a náměstek ředitelky ČBA.

Rizikové půjčky, ke kterým se blíží většinou ti, co mají více než tři úvěry nebo si na splátku původních půjčují znovu, si nejméně sjednávají vysokoškoláci a lidé žijící v Praze, což souvisí s jejich vyšším příjmem. Podle Hanzlíka je však pozitivní, že chuť půjčovat si s rizikem klesá i u lidí se základním vzděláním nebo s výučním listem. Zajímavé je, že výrazně se meziročně zlepšila dlužnická morálka u mužů (index rizikového půjčování klesl ze 14 % na 9 %), u žen se naopak o jeden procentní bod zhoršila (z 9 % na 10 %).

„Jako by se v populaci začala projevovat vyšší finanční gramotnost. Lidé projevují mnohem větší obezřetnost a při zadlužování se omezují půjčky na zbytné věci. Pokud si nakupují elektroniku na splátky, tak třeba proto, aby ji vyměnili za úspornější. Z nových aut se také přemisťují k autům starším,“ popisuje Hanzlík.

S půjčkami mají podle výzkumu zkušenost tři čtvrtiny Čechů. Nejčastěji si půjčují na auto či motorku (30 %), dále na rekonstrukci bytu, spotřební elektroniku a bílé elektro. Dvě třetiny Čechů by si naopak nikdy nepůjčily na zážitky nebo dovolenou a zdrženliví jsou, i pokud jde o sportovní vybavení nebo splácení půjčky další půjčkou.

Když půjčku, tak u banky

Pozitivní podle Hanzlíka také je, že víc než polovina dlužníků využila banku, kde je míra rizika, že se člověk dostane do problémů se splácením, velmi nízká. U splátkových společností si půjčku vzala více než čtvrtina lidí a téměř třetina lidí si půjčila od příbuzných nebo známých.

„Zarážející ale je, že lidé se často u nebankovních společností nezajímají například o to, jestli vůbec mají licenci od centrální banky. Míra rizika je v takovém případě velmi vysoká, upozorňuje hlavní právník ČBA.

U splátkových společností si licenci na stránkách ČNB ověřovala pouze čtvrtina dotázaných. U půjček přímo od prodejců zboží to bylo ještě méně, necelá pětina respondentů.

Poskytovatelé půjček, kteří nemají licenci centrální banky, přitom vůči spotřebitelům nemusejí dodržovat přísná zákonná nařízení, například důkladné prověření toho, zda je klient vůbec schopen půjčku splácet. Nelicencované firmy naopak nic prověřovat a nést za to odpovědnost nemusí.

„Lidé věří, že když půjčku nakonec dostanou, a je jedno od koho, tak je vše v pořádku, protože jinak by přece poskytovatel nemohl půjčku nabízet,“ poukazuje na až příliš velkou důvěru některých lidí v nelicencované firmy Michal Straka, specialista agentury Ipsos pro finanční trh.

Nárůst půjček u bank (z 29 % v roce 2020 na 53 % letos) je podle něj kromě zvyšování finanční gramotnosti dán například i tím, že banky mohutně zjednodušují všechny procesy a přesouvají sjednávání půjček do online prostředí. Rychlé a jednoduché poskytování půjček přitom bylo dříve silnou stránkou, a tím i konkurenční výhodou právě nebankovních společností.

Pokud si lidé půjčují na rychlou spotřebu, tak nejčastěji pomocí kontokorentu, který berou jako rezervu svých výdajů. Zkušenosti s ním má téměř třetina lidí. Téměř tři lidé z deseti někdy nakupovali na splátky a podobný počet lidí má zkušenost s jiným spotřebitelským úvěrem. Kreditní kartou pak někdy nakupovala čtvrtina populace a čtvrtina Čechů si nikdy na nic nepůjčila.

Platební morálka roste

Z výzkumu dále vyplynulo, že téměř polovina Čechů, kteří si v minulosti půjčili, v tuto chvíli už nic nesplácí. Ti, kterým půjčka stále běží, nejčastěji splácejí auto nebo motorku, případně rekonstrukci bytu. Schopnost lidí splácet je přitom pořád na dobré úrovni.

Data ČNB ukazují, že celkový objem úvěrů domácnostem se ke konci října zvýšil o sedm miliard na dva biliony a 131 miliard korun, přičemž podíl těch potenciálně problémových v nominálním vyjádření stagnoval na 27 miliardách, v relativním vyjádření tak klesl na 1,2 procenta. U hypoték je tento podíl 0,58 procenta, tedy stejný jako v září, kdy šlo o historické minimum.

„Na to, že ekonomika podle všeho vstoupila do recese a mediální obraz situace ve společnosti je špatný, je to velmi dobrá zpráva. Data, která patří v tomto ohledu k nejlepším v mezinárodním srovnání, sice neposkytují plastický pohled na finanční pozici jednotlivých domácností, nicméně nadále platí, že domácnosti mají v bankách uloženo více prostředků, než kolik jim dluží, a své půjčky velmi dobře splácejí,“ říká Hanzlík.

Buď málo, nebo hodně

Od ledna do října si shodně v 17 % případů lidé letos půjčovali buď nad půl milionu korun, nebo naopak méně než 20 tisíc korun. Nejčastěji proto, že neměli dostatek hotovosti (59 %). Necelá pětina lidí nechtěla čekat a šetřit na vybrané zboží a více než desetina využívala výhodných akcí na splátky. Čtrnáct procent respondentů uvedlo, že nemá možnost šetřit.

V následujícím roce však podíl těch, co si hodlají půjčit více než půl milionu korun, klesl na deset procent a naopak o dvě procenta stoupl počet Čechů, co si plánují půjčit je do 20 tisíc korun.

Relativně velký počet lidí (70 %) stále považuje své půjčky za bezpečné, i když meziročně jejich podíl oslabil o 12 procentních bodů. Více než polovina se také neobává o svou schopnost půjčku splácet.

Pokud by se dostali do problémů se splácením, devět procent Čechů by si vzalo půjčku na splátku jiné půjčky. „Sjednání půjčky pro splátku jiné půjčky patří mezi velmi rizikové chování. O svůj příjem můžeme přijít ze dne na den, například kvůli zranění. Pak nejste schopni splácet své závazky a dostáváte se do takzvané dluhové spirály,“ upozorňuje Straka z agentury Ipsos.

ČBA apeluje na všechny, kteří by tušili, že se do problému se splácením mohou dostat, aby co nejdříve začali svou situaci s poskytovatelem půjčky řešit. „Hlavní je jednat rychle a vše na rovinu popsat. Banka se určitě bude snažit jít klientovi vstříc. Je možné dohodnout například odklad splátek, jejich snížení nebo konsolidaci všech závazků,“ radí Hanzlík.

Desatero bezpečného zadlužování

1. Nepůjčovat si na zbytečnosti. Půjčujte si jen na věci, které nutně potřebujete.

2. Nepřeplácet životnost. Nebudete rok splácet čtrnáctidenní dovolenou nebo dárek k Vánocům.

3. Neriskovat, že se dostanete do insolvence. Bankrot není procházka růžovou zahradou, vždy si nejprve zjistěte, kolik peněz si můžete dovolit splácet. Myslete přitom i na zadní vrátka a horší časy.

4. Nedůvěřovat všem. Prověřujte si každého, kdo úvěr nabízí (licence ČNB).

5. Být trpělivý. Nabídky porovnávejte a zvažujte, která půjčka je ta nejlepší.

6. Neporovnávat jen úroky, ale i RPSN a celkovou částku, kterou máte splatit – tak zjistíte, o kolik navíc zaplatíte.

7. Nepodepisovat nic, čemu nerozumíte. Vždy si na prostudování podmínek udělejte čas a klidně se raději poraďte s odborníky.

8. Závazky řádně splácejte. V případě potřeby se pojistěte proti neschopnosti splácet je v budoucnu.

9. Nepůjčovat si další peníze na vyrovnání předchozího dluhu. Pokud se dostanete do potíží, snažte se nejprve domluvit na řešení přímo s věřitelem.

10. Nevěřit na zázraky. Pokud banky vaše žádosti o úvěr odmítnou, je to poměrně jasné znamení. Snažte se vyřešit vaši stávající ekonomickou situaci jinak než půjčkou u neseriózních poskytovatelů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované