Článek
Česká republika je vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však v minulém roce snížil. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno, kterou poskytla ČTK. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak Česká republika může stát dovozcem.
Největším vývozcem v EU byla loni Francie. „Na výrobě elektřiny tam mají zásadní podíl jaderné elektrárny. V některých zemích je právě výroba z jádra společně s vhodnými podmínkami pro využívání vodní energie zásadním předpokladem pro vývoz elektřiny. Platí to například pro Švédsko, které v roce 2023 vyvezlo 29 TWh,“ uvedl řídící konzultant EGÚ Brno Petr Čambala. Třetím největším exportérem bylo Španělsko se 14 TWh, odkud většina elektřiny směřovala do Portugalska.
Poprvé od roku 2007 se do pozice vývozce elektřiny vrátilo Slovensko. V roce 2023 vyvezlo 3,5 TWh, což souvisí především se zprovozněním jaderné elektrárny v Mochovcích. Naopak Německo se po více než 20 letech stalo dovozcem elektřiny, uvedla EGÚ Brno. Podle analýzy šlo o důsledek uzavření jaderných elektráren a nižší dodávky elektřiny z uhelných elektráren. Ještě v roce 2018 přitom Německo vyvezlo do okolních zemí téměř 50 TWh a předloni pak 28 TWh.
Důvodem poklesu exportu elektřiny z Česka byla podle analýzy především nižší výroba elektřiny z uhelných a plynových elektráren, která se vlivem poklesu ceny méně vyplácela. Výroba elektřiny v České republice loni podle EGÚ Brno klesla meziročně o deset procent, celkově tuzemské elektrárny vyrobily 72 TWh elektřiny. Je to nejnižší výroba od roku 2002. Důvodem je hlavně nižší ekonomická aktivita v průmyslu. Roční čistá spotřeba elektřiny ČR se už 17 let pohybuje okolo 60 TWh.
„Pokud bychom v regionu střední Evropy z politických důvodů odstavili uhelné elektrárny, bude i při ambiciózním rozvoji obnovitelné energetiky kolem roku 2030 nutné najít nový zdroj pro přibližně 250 TWh spotřeby, a to i v případě, že budeme očekávat pouze nepatrný celkový nárůst spotřeby o deset procent. Vyšší politický tlak na náhradu uhlí by tedy především v zimě vedl k výraznému navyšování ceny elektřiny,“ dodal ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.
