Článek
Každý, kdo nastoupí k německé armádě a v uniformě vydrží alespoň půl roku, by měl dostávat alespoň 2600 eur měsíčně (v přepočtu skoro 63 tisíc korun). Počítá s tím návrh ministerstva obrany. Podle deníku Handelsblatt ale plán sklidil vlažnou odezvu mezi byznysovými svazy, protože to může zamíchat pracovním trhem.
Německé firmy už teď trápí nedostatek kvalifikovaných pracovníků. A lákání nových dobrovolníků do armády může tyhle problémy ještě umocnit.
Poradci a poplatky. Kdo nakonec vydělává?
Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi
Lesk a bída finančního poradenství. Jsou provizní poradci ve střetu zájmů? A jak je to s poplatky, na kolik vás takový poradce vlastně vyjde a vyplatí se nakonec?
Obsazení slibuje třaskavou debatu. Hosty speciálu tentokrát budou Petr Borkovec (Partners), investiční bloger a nový expert podcastu Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová.
Těšíme se na vás, vaše dotazy o setkání po natáčení! Vstupenky jsou ke koupi zde.
Německá průmyslová a obchodní komora DIHK na jednu stranu schvaluje, aby stát posiloval svou obranyschopnost, ale zároveň to prý povede k ještě většímu přetahování lidí mezi soukromým a veřejným sektorem.
Zástupce výkonného ředitele DIHK Achim Dercks navrhuje, aby se do plánu zapracovaly kompromisy. Deníku Handelsblatt řekl, že by dobrovolníci měli v armádě docházet na rekvalifikační kurzy, aby se po návratu do civilu mohli lépe uchytit.
Asi tím nejžádanějším školením by mohly být řidičské zkoušky, které jsou v Německu finančně nákladné. Podle propočtů automotoklubu ADAC musí zájemce o řidičák skupiny B počítat s tím, že zaplatí v přepočtu nejméně 50 tisíc korun. A to jen v některých regionech a jen pokud zvládne zkoušky hned na první pokus.
V plánech spolkového ministerstva obrany už teď stojí návrh, že Bundeswehr bude právě tohle dotovat. Dobrovolníkům, kteří v jeho řadách zůstanou alespoň rok, přispěje na autoškolu jak u osobních, tak i nákladních aut. Tedy podobný systém, který armáda nabízí svým řadovým příslušníkům.
Německý rukodělný svaz (ZDH) ale požaduje mnohem širší podporu. Armáda by prý měla společně s firmami vymyslet cílenou strategii, jak brance připravit na jejich odchod do civilu – a tím pádem i na vstup na pracovní trh. Něco takového se už v některých sektorech děje. Bundeswehr úzce spolupracuje třeba s dopravci DHL a Deutsche Bahn.
Vojenský žold má konkurovat běžným platům
Berlín zároveň chystá reformu toho, jak jsou vojáci placení. A dobrovolníky chce nalákat právě i pod příslibem lepšího výdělku. Vypočítání vojenského žoldu je už teď složité a kromě základní složky je v něm řada příplatků.
Plat se odvíjí od délky služby, rodinné situace a pochopitelně i od hodnosti. Například major německé armády tak podle stanice WDR bere asi 6 tisíc eur měsíčně (v přepočtu 145 tisíc korun).
I ti nejméně zkušení vojáci nicméně dostávají víc, než by pobírali za minimální mzdu. K tomu se přidává bezplatné ubytování a strava, plus například cestování vlakem zdarma. Podle institutu IAB může být tahle kombinace pro některé lidi atraktivnější než nabídka v soukromém sektoru.
Současná minimální mzda je v Německu asi na 2222 eurech měsíčně (cca 57 300 korun) a v příštích dvou letech dál poroste. Ministerstvo obrany chce i proto zvýšit vojenský žold, aby dokázalo konkurovat platům a část mladých přimělo ke vstupu do armády.
Některým firmám tím ale může ubrat manévrovací prostor při náboru méně kvalifikovaných sil.
Zájem mezi mladými Němci vázne
Handelsblatt na druhou stranu upozorňuje, že obavy byznysových kruhů mohou být přehnané. Hlavní otázkou totiž zůstává, jestli mladí Němci vůbec chtějí vstupovat do armády. A i s ohledem na poměrně rozšířený pacifismus tak finanční otázka nemusí být rozhodující.
Německá vláda proto hodlá obnovit vojenskou službu, která ale bude založená na dobrovolnosti. Všichni muži by měli v 18 letech podstoupit zdravotní prohlídku a vyplnit dotazník, zda jsou ochotní bránit svou zem se zbraní v ruce. Ženy se mohou přidávat jen na vlastní žádost.
Bundeswehr tímto v první řadě získá informace o tom, s jakými rekruty by musel v případě mobilizace počítat. Plán na zavedení tohoto systému by měl ještě letos probrat parlament.
Tempo, kterým se teď do Bundeswehru hlásí dobrovolníci, je zatím pomalé. Německá armáda chce do roku 2035 zvýšit své stavy na 460 tisíc lidí. Podle institutu IW to ale momentálně vypadá, že Bundeswehr tento cíl nesplní. A to s opravdu výraznou mezerou.
