Článek
Do Belgie pošle nespecifikované množství vojáků a techniky i Velká Británie, oznámil to v neděli v rozhovoru pro BBC britský náčelník generálního štábu Richard Knighton. Cílem mise má být pomoc v obraně proti dronům, které v posledních dnech v Belgii létaly nad kritickou infrastrukturou i vojenskými základnami a vynutily si i rušení civilních letů.
Jde o nejnovější případ z dlouhé řady podobných incidentů napříč Evropou připisovaných Rusku. Belgie zatím uvádí, že o ruském zapojení nemá přímé důkazy, ale například podle Knightona je ruská stopa pravděpodobná a německý ministr Boris Pistorius obrany mluví o souvislosti se současnou debatou o použití zmrazených ruských aktiv držených Belgií.
Belgické bezpečnostní služby o zapojení Ruska podle tamních médií „nepochybují“. Že drony ovládali profesionálové s jasným cílem podle nich vyplývá z toho, jak drony létaly, kolik jich bylo a kde k incidentům docházelo. Cílem byla místa vysokého strategického významu, drony držely formaci a létaly i v noci, což si žádá pokročilé schopnosti jejich operátorů.
Drony podle Bruselu kromě narušení civilní dopravy měly zjišťovat „kde jsou stíhačky, munice a další citlivé strategické informace“ a vláda podle tamních médií připravuje aktivaci nouzového plánu na vybudování protidronové obrany v hodnotě 50 milionů eur.
Měl by zahrnovat pořízení nových systémů detekce i likvidace dronů a dojít by mělo i ke zřízení zcela nové instituce, která bude obranu koordinovat. Vláda se na podobně plánu prý už shodla, ale k oficiálnímu schválení ještě nedošlo.
Už v pátek večer informoval belgický ministr Theo Francken, že se do pomoci zapojí Francie a už ve čtvrtek potvrdilo Německo, že vyšle vlastní speciální vojenský protidronový tým.
Roste ochota spolupracovat
Zapojení zahraničních partnerů do obrany připomíná nedávnou situaci v Dánsku, kam své protidronové jednotky vyslalo rovněž Německo s Francií a navíc i Švédsko, aby zabezpečily hladký průběh evropského obranného summitu v Kodani. Současná společná akce Londýna, Paříže a Berlína nicméně potvrzuje, že nešlo o výjimku.
V Evropě tedy snad roste ochota spolupracovat a sbírat cenné zkušenosti v boji proti hybridním hrozbám. Na druhou stranu ale není pochyb, že evropský vzdušný prostor i kritická infrastruktura a vojenské základny, zůstávají proti dronům do velké míry zranitelné
Podle čerstvého zjištění AP už posílení obrany probíhá na východním křídle NATO, kde nové protidronové systémy mělo pořídit Polsko s Rumunskem a hned několik iniciativ vzniká i v baltských státech. První velké společné jednání států EU o vybudování tzv. „dronové zdi“ nicméně v říjnu skončilo bez výsledku a kontinent zatím nemá ani jednotnou strategii, natož pak spolehlivou schopnost protidronové obrany.
Momentálně je v dronových technologiích suverénně nejdál Rusko s Ukrajinou, a jak můžeme vidět skoro na denní bázi, ani tyto země donucené konfliktem k rapidní akci, zatím nenašly žádný způsob, jak se této hrozbě spolehlivě ubránit. Konflikt v tomto ohledu připomíná nekonečný závod v inovacích, kdy si obě strany opakovaně vyměňují vedoucí pozice a pro o vojenské plánovače ze zbytku světa je tak extrémně těžké dobrat se k tomu, co z toho vyvodit pro zvýšení vlastní obranyschopnosti za přijatelnou cenu.
Je tak téměř jisté, že vybudovat protidronovou obranu, která ohlídá hranice i kritická místa hluboko ve vnitrozemí, potrvá Evropě (ale nejen jí) ještě roky.
