Německý ministr navrhuje povinnou vojenskou službu

„Jsem pro okamžité zavedení povinné vojenské služby,“ prohlásil v týdnu spolkový ministr zahraničí Johann Wadephul. Křesťanskodemokratický politik, který na německé poměry platí za protiruského jestřába, tím vstoupil do debaty o novém modelu vojenské služby.

Kabinet kancléře Friedricha Merze z CDU počítá se zavedením dobrovolné služby. Návrhem se Spolkový sněm bude zabývat příští týden, a pokud záměr projde, služba by se zavedla už příští rok.

Jde o reakci na ruskou válku proti Ukrajině. Spolkové ministerstvo obrany i NATO tvrdí, že v případě nouze by se německá armáda nebyla schopna bránit. Zvrátit to má pětiletý plán naverbování přibližně 80 tisíc vojáků a nejméně 200 tisíc záložníků.

Projekt sociálnědemokratického ministra obrany Borise Pistoriuse počítá s tím, že mladí muži mezi 18 a 25 lety mohou nastoupit do vojenské služby na šest měsíců až dva roky. Automaticky by pak byli zařazeni mezi smluvní vojáky, brali by tedy stejné peníze jako armádní profesionálové.

Lákat má i nástupní plat asi 2700 eur, tedy 65 500 korun, což je o zhruba 800 eur více než u dnešních dobrovolníků. Ministerstvo obrany slibuje i příspěvek až 3500 eur na řidičský průkaz, bezplatnou železniční dopravu už pro nastupující brance, jazykové kurzy či možnost přidělení blíž bydlišti.

Problémem může být nedostatek kasáren a stav těch stávajících, které jsou podle veřejnoprávního rádia rbb24 často v dezolátním stavu.

Opoziční krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) má brannou povinnost dlouhodobě ve svém politickém programu, ovšem jednotná v tématu není. Zatímco politici AfD na východě Německa akcentují hlavně „rétoriku míru“ a povinnou vojenskou službu odmítají, politici „západní“ AfD s tématem dál v programu počítají.

Podle ARD to odráží konflikt mezi západním a východním křídlem strany – právě to přitom oslabilo. Předsedkyně AfD Alice Weidelová v poslední době i v zahraniční politice zdůrazňuje vazby na trumpovské USA. Na stranické schůzi dokonce kritizovala Rusko za nedávné opakované narušení vzdušného prostoru NATO.

Pokud začne nový zákon platit, příští rok by měli všichni osmnáctiletí muži a ženy, tedy ročník 2008, dostat dopis od Bundeswehru. QR kód je zavede k online dotazníku, kde vyplní podrobnosti o vzdělání, zájmech, fyzické kondici a ochotě sloužit v armádě.

Pro muže je dotazník povinný, pro ženy dobrovolný. Kdo do vojska nastoupit nechce, jednoduše to ve formuláři uvede. Zájemci o vojenskou službu pak dostanou pozvánku k odvodu.

Od léta 2027 čekají povinné odvody už všechny muže. I v případě, že budou k vojenské službě způsobilí, stále ji budou moci odmítnout. Nový zákon tak nevrací povinnou službu ani civilní službu – ta je stále v zákoně, ale od roku 2011 je pozastavena.

Pokud se armádě nenahlásí dostatek dobrovolníků, vláda může povolávání k základní službě obnovit.

Povinnost se podle německé ústavy týká jen mužů. Aby platila i pro ženy, musel by se základní zákon změnit – dvoutřetinová ústavní většina je ale v současném Bundestagu nereálná.

„Dokážu si to představit, ale to by byl až třetí čtvrtý krok. Nejprve uděláme první a druhý správným směrem a pak budeme dál diskutovat,“ řekl kancléř Merz k tématu odvodů žen.