Česko rozesílá na soláry desítky miliard, jenže ani to nebude stačit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda loni schválila Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), podle nějž má Česko v roce 2030 pokrývat 30 % spotřeby elektřinou z obnovitelných zdrojů. Instalovaný výkon fotovoltaiky má proto do konce dekády stoupnout na 10,1 GW a větrných elektráren na 1,5 GW. Hlavním nástrojem na dosažení tohoto cíle je Modernizační fond, který se plní z výnosů prodeje emisních povolenek.

Podle čerstvě publikovaných zjištění Národního kontrolního úřadu (NKÚ) ale nebudou plánované dotace z Modernizačního fondu na splnění vládních cílů stačit. A to i přesto, že je v něm pro obnovitelné zdroje připraveno přes 77 miliard korun.

I když se Modernizační fond zaměřuje podle NKÚ výhradně na podporu solárních instalací – takže mu na větrníky či akumulaci nezbydou téměř žádné peníze –, nezajistí splnění dokonce ani samotného solárního cíle z vládního plánu NKEP.

Modernizační fond má z prodeje povolenek do konce dekády získat přes 384 miliard korun. Dvě pětiny částky, tedy po 77 miliardách, mají získat programy HEAT a RES+. První financuje transformaci teplárenství, druhý je určen k podpoře fotovoltaiky, geotermálních, větrných i malých vodních elektráren a bateriových systémů.

Právě program RES+ je klíčový nástroj, který má zajistit růst podílu obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu podle Národního energeticko-klimatického plánu.

Právě na dotační program RES+ se loni zaměřil NKÚ. A zjistil, že dotuje prakticky jen jeden typ zelených elektráren – fotovoltaiku.

Celkově má na její podporu připravených 73 miliard, tedy 95 % předpokládané alokace. Do konce května byly v RES+ schváleny projekty s celkovou dotací 16,16 miliard. „Doposud byly z tohoto programu podpořeny výhradně fotovoltaické elektrárny,“ potvrzuje závěr NKÚ i Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který Modernizační fond spravuje.

Podle něj je to logické: „Ostatní technologie jako větrné či malé vodní elektrárny jsou podporovány z jiných národních či evropských programů, například z Národního plánu obnovy nebo Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).“

Jenže jinde dotace zdaleka tak neprší. Program OP TAK spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím nabídl ve třech výzvách na větrníky 5,5 miliard, půlmiliardu má připravenou pro malé vodní elektrárny. Potíž je v tom, že investoři do jiných než malých solárních elektráren zápasí s řadou překážek.

Například do druhé výzvy OP TAK na větrníky přihlásili žadatelé o dotace 71 projektů, v hodnocení uspělo jen 11, ale proplacen zatím nebyl ani jeden. „Projekty čekají na stavební povolení,“ vysvětluje ministerstvo průmyslu. Chystá se proplacení zatím prvních dvou větrných projektů z první výzvy.

V Česku tak ozelenění energetiky spočívá hlavně v instalaci dalších a dalších solárních panelů. Což začíná být problém.

Česká energetika potřebuje zvýšit podíl větrníků, loni však přibylo jen šest projektů. Ke konci roku fungovalo 126 větrných zdrojů se souhrnným výkonem 371 MW. Zato za stejný rok distributoři připojili 44 633 nových solárů o výkonu jednoho temelínského bloku. Celkový výkon solárních elektráren loni převýšil 4430 MW.

„Větší rozvoj větrné energetiky by u nás byl velmi vhodný,“ říká Michal Macenauer z poradenské firmy EGÚ Brno, podobně jako řada dalších expertů. Větší podíl větrníků by pomohl vyrovnávat nežádoucí výkyvy ve výrobě solárů a extrémní kolísání cen elektřiny na spotovém trhu. Pestřejší obnovitelný mix by prospěl i přenosové soustavě a tlačil by na snižování průměrné ceny silové elektřiny na trhu.

Výstavbu větrníků (vedle energetických úspor a propojování sítí) doporučil i think-tank Fakta o klimatu ve své loňské analýze Cesta k čisté a levné elektřině.

NKÚ ve své zprávě také varuje, že Modernizační fond nedostatečně podporuje další nutný prvek zelené energetiky – akumulaci.

Dotace na baterie nabízel RES+ donedávna jen, pokud byly součástí obnovitelných elektráren. Letos poprvé vypsal výzvu pro investory do samostatně stojících baterií, jejichž připojení do sítě umožňuje až v závěru loňského roku schválená novela Energetického zákona. V nabídce jsou dvě miliardy korun.

Podle člena kolegia NKÚ Petra Neuvirta, který kontrolu řídil, měli investoři o akumulaci zájem, který se ale nenaplnil zejména v soutěžních výzvách na větší projekty nad jeden MW výkonu. „Příjemci podpory v nich získávali dotaci na kWp výkonu fotovoltaiky bez ohledu na to, zda investice zahrnuje akumulaci, či nikoliv. Ve výsledku tak jen 20 ze 141 podpořených projektů zahrnuje bateriovou akumulaci s kapacitou na úrovni necelých pěti procent plánovaného instalovaného výkonu těchto větších fotovoltaik,“ říká.

Čtyři dotační výzvy, jež NKÚ kontroloval, podpořily solární projekty s celkovým výkonem 2,2 GW. Kapacita pro ukládání elektřiny k nim přibyla jen ve výši 0,15 GWh. Akumulace stále víc zaostává za přírůstkem solárních elektráren, což zvyšuje výkyvy v dodávce elektřiny do sítě i cenové výkyvy na trhu.

NKÚ dále upozorňuje, že podmínky RES+ zvýhodňují malé instalace domácností před většími firemními projekty, přestože ty přinášejí za menší dotační peníze větší výkon.

SFŽP dotuje z Modernizačního fondu od roku 2023 soláry také prostřednictvím programu Nová zelená úsporám. Ten je určený na snižování energetické spotřeby v rodinných a bytových domech, podporuje zateplování, úsporné vytápění, domácí fotovoltaiky a baterie.

Na fotovoltaiku na rodinných domech tudy proteklo téměř 12,5 miliard, na střešní instalace na veřejných budovách další 2,5 miliardy. Naproti tomu na pozemní solární parky přiklepl Modernizační fond jen 12 miliard.

Za srovnatelné peníze přitom vytvářejí firemní a individuální investoři zcela rozdílný výsledek. Zatímco domácnosti za zmíněných 12,5 miliard staví soláry o výkonu půl GW, firmy podpořené o něco nižší částkou zajistí solární výkon skoro pětkrát vyšší - 2,17 GW.

NKÚ upozorňuje, že jsou to hlavně podnikatelské investice, nikoliv malé domácí projekty, co Česko posouvá k plnění vládních cílů na ozelenění energetiky.

„Přesto MŽP a SFŽP v dotacích významně zvýhodnily domácnosti. Zatímco dotace pro podnikatele nastavily na průměrnou částku 5500 Kč na jeden kW výkonu, domácnosti, obce a jimi zřízené organizace získaly v průměru 29 700 Kč na kW,“ konstatuje kontrolní zpráva.

Malé dotované solární projekty se přitom v Česku staví dráž než v zahraničí. Zatímco v globálním měřítku průměrné náklady na budování fotovoltaiky mezi lety 2020 až 2023 klesly o 29 %, v Česku naopak v kontrolovaném období celkově stoupaly.

„V případě malých projektů do jednoho MW bez akumulace jsou průměrné investiční náklady projektů vyšší než globální průměrné náklady ve sledovaných letech,“ píše NKÚ. Naproti tomu u větších projektů jsou náklady v Česku a v zahraničí srovnatelné. Dražší výstavba zvyšuje potřebu dotací na jednotku výkonu.

Upřednostňovány ale nejsou jen domácnosti oproti velkým investorům. Záleží také na tom, kde se projekty chystají.

NKÚ zjistil, že ve dvou kontrolovaných výzvách RES+ nabízel výhodnější podmínky pro budování větších elektráren v uhelných regionech. Díky tomu vzroste v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji výkon obnovitelných zdrojů více než šestinásobně, zatímco ve zbytku země jen o třetinu. Do uhelných regionů směřovalo 86 % dotací na velké solární parky, tedy skoro 9 miliard.

Rozvoji krajů ohrožených útlumem těžby to pomáhá, snižuje to ale efektivitu při udělování dotací. „Podporu nezískaly nákladově efektivnější projekty z jiných regionů,“ konstatuje Neuvirt.

Jak už bylo řečeno, dotace na výstavbu obnovitelných zdrojů mají umožnit Česku splnit cíle Národního energeticko-klimatického plánu. Obří balík dotací z Modernizačního fondu k tomu ale nebude stačit. Díky této podpoře stoupl výkon solárů na 4,4 GW, investiční boom se ale letos prakticky zastavil, i když dotační nabídka trvá. Řada developerských projektů je na prodej, protože ani s dotací není zajištěná návratnost a banky přestávají být ochotné je financovat.

Jak uvádí NKÚ, má celkový balík 73 miliard pomoci vybudovat elektrárny s výkonem 5,9 GW. K tomu sice máme ještě přes dva GW ve starších solárních parcích z dob prvního boomu let 2009 a 2010, jenže ani s nimi se na potřebných 10,1 GW nedostáváme. Navíc těmto solárům bude koncem dekády končit životnost.

Na podporu jiných potřebných zdrojů nezbývají ve fondu peníze. Ostatní dotační nástroje mají i jiné priority na zelenou energetiku, a tak na ně nabízejí méně. Česku tak hrozí, že ani s využitím povolenkových výnosů nezvládne splnit závazné cíle v rozvoji obnovitelných zdrojů, jež vláda schválila.

Pokud chtěla cíle stanovené v NKEP udržet, musela by ale na podporu obnovitelných zdrojů najít další peníze. Masivní solární kapacitu ale dál buduje Německo i další sousední státy. V celém středoevropském regionu rychle rostou nárazové přebytky elektřiny v době, kdy svítí slunce. Správci přenosových sítí mají čím dál větší problém držet v soustavě stabilní napětí a frekvenci, takže se množí varování před nevyváženým poměrem nestabilních zdrojů a řiditelných elektráren.

Jak vysvětluje ekonom Lubomír Lízal z Elektrotechnické fakulty ČVUT, přírůstek solárů už nepomůže ani ke zlevnění elektřiny pro spotřebitele. „Dotace do výstavby fotovoltaiky už nesníží cenu silové elektřiny na trhu, jelikož denní cenová maxima jsou ráno a večer – v hodinách, kdy soláry nevyrábí. Zato dotace do distribuční sítě omezí další výrazný růst distribučních poplatků,“ říká.

Jak ukazuje zpráva NKÚ, kráčí Česko na cestě k transformaci energetiky pořád nejjednodušší cestou: dotacemi tlačí další budování solárů bez odpovídajících investic do dalších zdrojů i do akumulace. Pokud se energetická politika nezmění, bude to dál zvyšovat výrobní nestabilitu, deformovat trh s elektřinou, demotivovat investory, a v důsledku toho všeho zvedat cenu spotřebitelům.